Mokré prádlo se mi lepilo na kůži a suché oblečení, takže jsem se neustále vrtěla. Přivázala jsem Glanse ke stromu a pošeptala mu, ať tu počká. Nejvyšší měl uvnitř teplo, a tak jsem se hned přestala třást. Vcelku komické. Před chvilku mi bylo ještě vedro, a teď mi skoro drkotaly zuby.
,,Koupelna je za dveřma. Budeš potřebovat něco suchýho?'' zeptá se opatrně a já kývnu, i když mi je jasné, že kalhotky a podprsenku tu asi jen tak mít nebude. ,,Zatím jdi, něco se pokusím najít.'' Poděkuju mu a zmizím ve dveřích. Ocitnu se v malé chodbičce se třemi dveřmi. Zkusím první. Záchod. Zase je zavřu a zkusím hned ty vedle. Pochválím se, když se tentokrát strefím.
Dveře nejsou na zámek, což mě trochu znervóznilo, ale usoudila jsem, že mi sem asi Nejvyšší lézt nebude. Svlékla jsem se a mokré prádlo jsem položila na okraj umyvadla. Natáhla jsem se pro ručník a pro jistotu se do něj zabalila. Zatrnulo mi v podbřišku, když mě do nosu udeřila oslnivá vůně kolínské. Přičichla jsem si k ní pořádně, až mi z toho zašimralo v břiše.
Ozvalo se klepání na dveře, a tak jsem si ručník přitiskla ještě víc k tělu. Dveře se opatrně otevřely a vysoká postava vešla dovnitř. Nejvyšší měl zakryté oči předloktím a v rukou držel nějaké oblečení. Maska se mu trochu posunula, ale stejně jsem neměla šanci nic zahlédnout.
,,Něco jsem našel, ale asi ti to bude velký. V klidu se převleč, pak tam budeš mít čaj, jestli chceš.'' Převezmu si od něj černou hromádku a poděkuju mu.
Odejde a já se v klidu převlíknu. Triko mi je po kolena, jeho boxerky mám jako kraťasy a kalhoty si musím hodně ohrnout. Výsledek je komický, ale aspoň jsem v suchu a je mi příjemně. Zhlédnu se v zrcadle a musím si stoupnout na špičky, protože je směšně vysoko. Vlastně je tu všechno nějak moc nahoře.
Mokré věci si vezmu sebou a vrátím se k Nejvyššímu. V očích mu zajiskří pobavení, když si mě prohlédne, a já zčervenám.
,,Mohla bych si to tu usušit?'' zeptám se a ukážu na oblečení v mé ruce.
,,Jo, jasně,'' odpoví mi trochu koktavě, protože si všimne černé podprsenky a mé tváře se opět prokrví. Urovná si masku a prohrábne si své dlouhé kudrlinky.
Dřepnu si ke krbu a mokré věci si před něj vyskládám. Cítím, že se na mě Nejvyšší dívá, a tak to rychle dokončím a vstanu. Uhne pohledem a podá mi šálek čaje.
,,Děkuju,'' hlesnu a zakloním hlavu, abych se na něj mohla podívat. Je trochu nesvůj a opakovaně si rovná svou masku, snad aby nevykouklo nic, co by nechtěl.
Sednu si do jednoho z křesel a začnu opatrně čaj usrkávat, abych si nespálila jazyk. Cítím se divně, když mám na sobě jeho oblečení, kór ty trenýrky, a ještě k tomu jsem si vyskládala svoje kalhotky a podprsenku v jeho obýváku...
,,Co budeme dělat?'' zeptám se, když už začíná být opravdu moc dlouho ticho a moje myšlenky začnou ubíhat nevítaným směrem.,,Řekni si,'' odpoví mi jednoduše a já se zamyslím.
,,Nemáš tu šachy? Nebo karty? Mohli bychom si je zahrát. Umím šachy dobře a v pokeru jsem přeborník,'' pochlubím se pyšně a Nejvyšší se ušklíbne.
,,No, možná, ale jak by takový škvrně mohlo umět líp poker než já?'' dobírá si mě a já přimhouřím oči.
,,Tak okus mé síly, Nejvyšší,'' vyzvu ho a on s malým úsměvem hrábne do šuplíku vedle sebe.
Vytáhne pokerové karty a posadí se rovně. Zručně je zamíchá a ani jednou přitom nemrkne. Pohled má pevně zaklesnutý v mých očích.
,,Jakou vložíš sázku?'' optá se mě s netečným výrazem a já se automaticky rozhlédnu kolem. Nemám nic, až na oblečení.
ČTEŠ
Forest monster - ff - H.S.
FanfictionV norských lesích žije dvoumetrový muž s dvěma černými dogami, se znetvořenou pravou polovinou těla, kterou skrývá pod maskou a černým oblečením, a nehezkou minulostí protkanou násilím, krádežemi a zabíjením. Do ponurého života mu vstoupí jeho úplný...