Golden Princess [ÚPRAVA POZASTAVENA]

Loki [NEUPRAVENO]

Už jsou to dva týdny,co jsem utekla od SHIELDu. Můj byt ve Seattlu je chráněný,takže se sem nikdo nedostane. Nikdo. Ani Hydra. Ani SHIELD.

Měla jsem dost času na přemýšlení. Hydra mě chce zabít,aby jsem jim už nedělala problémy a aby měli armádu,lidí jako jsem já. SHIELD mě chce zase dostat na svojí stranu,ale jelikož jsem zabila víc jak stovku jejich agentů,nevím jak to bude fungovat. Já chci prostě jenom někoho,kdo mě před všema ochrání. A to je moje rodina. Můj táta. Vím,co ke mě cítí. Všechno mi chce nějak vynahradit a být se mnou,ikdyž jsem se ho pokusila zabít. Páni,ta samota u mě bytě,ze mě dělá nějakou citlivku.

Chci jít najít svého tátu,ale nemůžu se tam jen tak vrátit. To by hodně poškodilo mojí hrdost.

14 dní bez zabíjení,bez smrti,bez zbraní,bez bojů a bez strachu s vámi udělá divy. Navíc jsem celé ty dva týdny někomu pomáhala. A dost jsem cestovala. A teď už jsem skoro volná od minulého života.

Došlo mi,že Hydře nezáleží na mě,ale na Golden Princess. Záleží jim na tom,abych pro ně zabila nepřátelé a oni by mohli vládnout. Ale to se jim nepovede. Jelikož jsem tady já. Konečně volná. Sice mě všichni na Zemi chtějí zabít,ale nikdo mě neovládá. Jsem volná. Hydra mi dala možnost žít a být nepřemožitelná,ale taky jsem kvůli nim žila ve strachu,v bolesti,udělali ze mě zrůdu na zabíjení. Navíc mi začíná chybět Luis. Asi jsem pořád člověk. Nejchytřejší člověk co kdy byl a bude. Teda pokud mě nedostane Hydra. Dokonce jsem i uvažovala o tom,že budu pomáhat SHIELDu,ale ty by chtěli abych se vzdala schopností a nebo by mi je vzali a to já nedovolím. Přežila jsem to co by nikdo jiný nepřežil. Zvládla jsem víc věcí než celé lidstvo dohromady. Nikdo není jako já. Já jsem jenom já a tak to taky zůstane. Něco plánuju a jestli mi to vyjde,budu mít úžasnou výmluvu proč jsem se vrátila k tátovi. Vím,že mě chce u sebe. Chce mít rodinu. Vím co ke mě cítí.

Do batohu jsem si hodila několik důležitých věcí,jako notebook,jeden z tabletů,mobil,peníze atd. Stoupla jsem si před zrcadlo a svlékla se do spodního prádla. Rukama jsem projela vlasy,tím jsem je upravila a změnila. Z mých dlouhých hnědých vlasů jsem vytvořila zrzavé mikádo. Na obličej mi přibily pihy a trochu pozměnila své rysy. Oblékla jsem si košili,přes kterou jsem si vzala svetr a černé džíny s dírou na koleni.

Vzala jsem si svůj černý baťůžek a vyšla s bytu. Ve Starbucks jsem si koupila kafe a pak vyrazila na letiště. Cestou jsem si objednala letenku a na poslední chvíli jsem nastoupila do letadla. Dala jsem si šampaňský a kaviár a připravovala můj plán.

Po přistání jsem se vydala na okraj města do prázdné budovy. Budovu na kraji Barcelony jsem vybavila věcma,které jsem potřebovala a začala. Když jsem se přeměnila na Golden Princess,začala jsem vysílat svojí magii. Dávala jsem znamení jednomu týpkovi mimo naší planetu. Připadala jsem si,jako kdybych měla prasknout. Dávat falešný znamení bohovi,abych ho přilákala na naší planetu,kterou se pokusil ovládnout,abych měla dobrou výmluvu k navrátu k mému otci.

Když mi došla všechna moje energie,skácela jsem se k podlaze. Mezitím co jsem se vydýchavala,objevila se přede mnou obrovská záře. Vyšlo to! Přivolala jsem boha!

,,Kdo si ty ženštino obyčejná? Coo tady děláš?'' blížil se ke mě ve své zbroji.

,,Asi nebudu tak obyčejná,když jsem tě sem přivolala.''

,,Přivolal mě jeden z kamenů nekonečna. Vydej mi ho nebo zemři. ''

,,Já žádný z kamenů nekonečna nemám. Zatím. Ale můžu ti zjistit všechny důležitý informace,když mě poté vezmeš sebou. '' byla jsem v klidu. Ano,sice je Loki bůh,ale já toho taky dost dokážu. Když ho přivedu SHIELDu,budou mi vděční a já budu moct být s otcem.

Několik dalších desítek minut na mě křičel a dohadovali jsme se,jako bychom se znali několik let. Snažili jsme si zároveň vlést do hlavy,ale ani jednomu to nešlo. Já jsem si za těch několik dnů konečně dotvořila bariéru a tak už do mého mozku nikdo nemůže a on jí má podle mého tak od narození,jak dobře je propracovaná. Jelikož jsme se ani jeden nemohli dostat do našich myslí,museli jsme si věřit a to ani jeden z nás neuměl. Díky mým skvělým přesvědčovacím schopnostem,jsem ho přesvědčila,že nějaké důležité informace má SHIELD. Chvíli jsem mu ukazovala mé schopnosti,třeba jako měnění postavy a tak,aby ve měl,alespoň malou důvěru,ale neukázala jsem mu jak se přemisťuji nebo jak se dokážu zneviditelnit. Myslí si,že umím jenom měnit postavu a číst myšlenky. Řekla jsem mu mojí minulost a že se chci od svého starého života odprostit a začít nový,lepší,akorát jsem tak nějak ze všeho vynechala mého otce,pana Starka. Vlastně teď chci začít,tak nějak,můj třetí život. První byl obyčejný. S matkou děvkou,bez otce,bez schopností a bez znalostí. Druhý život. Získala jsem schopnosti,sloužila jsem Hydře, zabíjela jsem a nebyla jsem svobodná. Chci začít třetí. S otcem,se znalostmi a schopnostmi,volná,sloužící sama sobě. A abych mohla začít nový život,potřebuju Lokiho.

Lehla jsem si na matraci a Loki si lehnul na druhou, kterou si odtáhnul dál od té mé. Není to to nejpohodlnější,ale chci si šetřit svojí sílu na později. Loki pořád něco brbral a tak usnout bylo celkem složitý,ale nakonec jsem usla.

Probudil mě Loki těmi debilními kecy. Mrknutím oka jsem se upravila a oblékla a zase přeměnila na tu zrzku. Loki se přeměnil na nějaký týpka a aby jsme byli věrohodný,dělali jsme,že jsme pár. Vyšli jsme z té prázdné budovy a jeli jsme na nějakou prázdnou planinu. Tak nás Loki přenesl do Seattlu. Nechtěli jsme strávit víc než den v letadle.

Jakmile jsme se objevili v Seattlu,vydala jsem se do mého bytu. Bylo mi jasné,že Loki půjde za mnou. Nemá jinou možnost. Po cestě jsem se zase upravila a vypadala jsem jako já. Nevnímala jsem lidi kolem mě a vběhla jsem do mého bytu. Loki byl pořád přeměněný za blonďatého klučinu a šel za mnou jako ocásek. Vlezla jsem si do sprchy a nechala na sebe téct vařící vodu. S ručníkem obmotaným kolem těla jsem došla na obýváku a po dlouhý době jsem si začala všímat i jeho.

,,Oba dva víme,kde má SHIELD základnu,ale ještě si něco potřebuju vyřídit a ty mi pomůžeš. '' zamrkala jsem řasy. ,,Budeš spát v pokoji pro hosty. Zítra v 8:30 vyrážíme. Okolo 17:53 už budeme před jejich základnou. Ty získáš informace o všech kamenech nekonečna a já si tam něco potřebuju vyřídit. '' řekla jsem. Ukázovala jsem mu cestu do pokoje pro hosty a pak zalezla do svého pokoje. Lehla jsem si do té nejúžasnější postele a usla jako miminko.

Pro dnes konec.

Prosím..dáte mi hvězdičku,napíšete komentář,budete sdílet dál a budete pokračovat ve čtení...prosím...

Chci poděkovat všem,kteří příběh pořád čtou a baví je. Miluju váás❤

Peace🖖