Po naší objímací chvilce jsem tátu vyrazila z pokoje. Přímo. Zvedla jsem ho z postele,otevřela dveře a vykopla ho ven.
Dala jsem Behati úkol,aby mi s Bethany sestavili můj projekt. Nakonec jsem se rozhodla pro vlka. Miluju vlky. Bude se jmenovat Beebs. Až bude můj bílý vlk hotový,sama si ho sem přenesu.
Usedla jsem ke stolu a začala pracovat na mém druhém a poctatně důležitějším projektu.
Projektem,který má pomáhat pozůstalým po mých obětech. Je v něm hodně,ale moc hodně peněz a taky různé elektronické hračky a roboti a androidi. Vlastně všechno co jim může pomoci.
Sama sebe jsem donutila,abych si promluvila s Buckym. Přemístila jsem se do jeho pokoje. Seděl v nějakým křesle a zběsile klepal nohou. V tichu jsem k němu přistoupila a zabodla mu jeden nůž do každé ruky. On vyhrkl bolestí.
,,Učení je bolestivý proces. Stejně jako když jste malý a rostou vám kosti. Věříš,že si pamatuji bolest rostoucích kostí? Jak to pod kůží skřípalo? Teď je vše jiné. Zvuky jsou jako hudba,které rozumím,jako tekutina. Je to zvláštní,byla jsem si jistá,kým jsem a kým bych v budoucnu chtěla být. A teď mám přístup až k nejzašším částém mozku. Všechno vidím jasně. A zjišťuji,že to co z nás dělá nás je primitivní. Samé překážky. Dává ti to smysl? Vlastně nedává. Jediný na co se teď můžeš soustředit je jenom bolest. Jediný na co myslíš je bolest. Chci od tebe něco vědět. Snažil ses něco udělat? Nějak to odčinit? Ne. Zabil si moje prarodiče! ''
,,Mrzí mě to.'' šeptal. Nešlo mu mluvit normálně.
,,Agenti jsou trénováni na bolest. Jsou vůči ní,odolnější než kdokoliv jiný. Ale když ti někdo zabodne nůž do zápěstí,jseš v prdeli. V zápěstí je hodně žil. Až vyndám ty nože,můžeš vykrvácet. Ale,nenechám tě umřít. Zabiju už jen několik lidí a ty mezi ně nepatříš. '' vyndala jsem nože a mávnutím uzdravila jeho zápěstí,aby z nich neteklo tolik krve. ,,Kdyby byly zase nějaký boje mezi Kapitánem a Starkem,přidám se k tátovi a je mi jedno jestli jseš můj přítel nebo ne,prostě tě zabiju. Winter soldier není tak silný,huh?'' s těmito slovy jsem se zase přemístila zpět do mého pokoje.
Koupelnu budu mít teď několik hodin volnou, jelikož Nataša jela na nějakou misi SHIELDu. Sundala jsem ze sebe všechno oblečení a dostala se do koupelny. Dlouhá sprcha a umytí vlasů,bylo pro tu chvíli ideální. Díky čemuž jsem se umyla od zbytků Byckyinýho DNA.
A důvod proč jsem šla za Buckym. Ani nevím.
Víte,vlastně nechci být ani tady. Chci být někde kde bude můj otec a můj bratr. Nikoho jiného nepotřebuju.
Na co mi bude moje matka,když i ona sama řekla,že jsem jen chyba. Že jsem někdo koho nikdy nechtěla.
Moje matka je teď v mém starém bytě v LA. Právě v tuhle chvíli to dělá zase s nějakým idiotem. Ani na mě nemyslí,prostě jsem jenom taková chyba v systému.
Taky je zvláštní,že můj otec je právě Stark,když moje matka v tu dobu spala asi s 10 chlapy.
KONEC KAPITOLY! DNESKA HOOODNĚ KRÁTKÁ,ALE MOJE MYSL SELHÁVÁ...POPRAVDĚ,ASI TO BUDE TÍM ALKOHOLEM ;)
Doufám,že se vám i přesto kapitola líbila. Vždy píšu přes mobil,ale u toho se mi teď rozbil celý displej,tak to vážně nejde a musím psát přes notebook.
Peace🖖🖖
ČTEŠ
Golden Princess [ÚPRAVA POZASTAVENA]
FanfictionPozor! Obsahuje sprostá slova a nesmyslná spojení. Někde sexuální,vulgární nebo provokativní scénky. Upozorňuji předem! A také na chyby. Gramatických chyb bude vááážně hodně,tak se připravte!!! Čtení jen na vlastní nebezpečí ⛔ 10.5.2018 1. místo...