Golden Princess [ÚPRAVA POZASTAVENA]

Omlouvám se [NEUPRAVENO]

Moje cela vypadá nějak takhle. Vlevo dveře a vedle nich stůl se dvěma židlemi. Vpravo je můj roh,kde trávím většinu času. Naproti dveřím je velmi nepohodlná nízká postel.

Celou noc jsem neusla a tak jsem jen koukala na ten strop a snažila se srovnat myšlenky.

Co když jsem pořád tam někde normální člověk? Co když můžu být opravdová superhrdinka? Co když můžu mít milujícího tátu?

Pořád se mi hlavou míhali ty stejný myšlenky. Nemohla jsem je dostat z hlavy. Vymrštila jsem se do sedu a nohy položila na podlahu. Ve vzduchu jsem si vytvořila dotykovou obrazovku a sledovala jsem dění na základně Hydry.

V Yorkoví kanceláři stáli všichni z mého bývalého týmu a Williams. Všichni na sebe křičeli. Ale nakonec rozhodli,že se mě musí zbavit. Všichni kromě Lenga a Jenkinse byli proti mě. Ale když nechcete zemřít,odsouhlasíte všechno,takže teď jsem hlavním terčem Hydry. Chtějí mě dostat,ale živou. Myslí si,že jsem celou misi pokazila,kvůli tomu,že tam byl můj otec. Že jsem prý nechtěla,zabít člena své rodiny a že jsem slabá. Že kdybych umřela a oni by o mě získali všechny věci,byli by nepřemožitelný. A to je asi pravda. Chtějí abych trpěla a řekla jim vše co znám a vím a pak mě zaživa rozřežou.

Rychle jsem to mávnutím ruky vymazala a utřela malinkou slzičku.

,,Bucky...asi se mi to moc nepovedlo,když si na mě pamatuješ,co?'' objevil se v mé cele jako myška. Stál jako ledová socha opírající se o dveře. Díval se na mě takovým tím opovrhovaným pohledem. Bylo mi nanic. Věděla jsem,že se mi to moc nepovedlo,ale on si na mě vzpomenul hned druhý den po mém útěku od SHIELDu. ,,Nebudu ti číst myšlenky.'' pošeptala jsem,aby konečně začal mluvit.

,,A co mám říct?'' z jeho hlasu byl znít vztek. Radši jsem svůj pohled sklonila k zemi. Nemůžu se mu podívat do obličeje. ,,Stojí za tebou 7 lidí. Nebudeš používat schopnosti,spát budeš tady,vždy u tebe bude stráž,který mají dovoleno zabíjet.''

,,Kdo?'' jediný na co jsem se zmohla a dostala ze sebe.

,,Co kdo?''

,,Kdo za mnou stojí?''

,,Perry,Stark,já,Romanovová,Barton, Stark a Fury.''

,,Co?'' nechápala jsem. Jak za mnou může stát ředitel SHIELDu? Vždyť jsem jim narušila celý systém?! A proč Romanovová? Prý,že ve mě vidí dobro. Ale hovno. Chce mě nějak využít. Clint...ten už se pravděpodobně dostal z mého bytu. Přežil i on i ona i jejich děti. Naštěstí. Luis je pořád na mojí straně,i potom co jsem mu řekla a udělala. Buckyho jsem na den zbavila všech vzpomínek na mě,podrazila ho a pořád je se mnou. A Stark...můj otec. Zklamala jsem ho určitě jako dcera a určitě taky žádné děti nechtěl. ,,Slíbíš mi něco?'' pošeptala jsem,ale on stále neodpovídal. ,,Nedávej mě Hydře. Už nikdy. Nenechávej mě tam. Dali mi všechno,ale teď mě chtějí o vše připravit. Nedovol jim to.''

,,Slibuju.''pošeptal tak potichu. Normální člověk by ho ani neslyšel,ale já nejsem normální.

,,Můžu ještě něco?'' zeptala jsem se tichým hláskem,když se chystal odejít. Věděla jsem,že mě poslouchá,ale znala jsem ho dost dobře na to,abych věděla,že víc mi dneska neřekne. ,,Klavír,piano,cokoliv. Potřebuju se něčím zabavit. '' zabouchl za sebou dveře a mě po tváři stekla další slza. Hodila jsem tim debilním polštářem a ten přistál na stolku. Zvedla jsem se a chodila sem a tam. Zlozvyk. Nějakej agent mi sem přivezl klavír. Zhluboka jsem se nadechla a posadila se na židličku. Položila ruce na klávesy a jenom tak jsem seděla s prstama na klávesách. Zase jsem se nadechla a začala hrát.