Golden Princess [ÚPRAVA POZASTAVENA]

Probuzení [NEUPRAVENO]

O rok později

,,Kurva co to..'' snažila jsem se otevřít oči,ale nešlo to.

,,Prosím slečno,zůstaňte ležet. '' i přes zavřený oči,jsem věděla,že se ke mě blíží nějaká ženská.

V pravou chvíli jsem vykopla nohu a ta kráva spadla na zem.

Konečně jsem měla prostor zjistit co mám s očima.

Sundala jsem si z mých očí pásky,které zařizovali,že nešli otevřít a vysinula nějaké jehly vedoucí do mých očí.

Otevřela jsem oči a jako první padl pohled na moje tělo. V nemocniční košili a po celém mém těle byli díry a kůže měla fialovo modrou barvu.

Málem jsem začala brečet.

Rozhlédla jsem se po místnosti. Neprůhledné sklo,za kterým rozhodně někdo stál,ale neměla jsem čas zkoumat kdo. Vedle postele na které jsem seděla stůl a křeslo,na zemi nějaká doktorka v bezvědomí a na druhé straně skříň.

Snažila jsem si stoupnout z postele,ale místo toho jsem spadla na zem. Doplazila jsem se k zrcadlo a snažila se vyškrábat na nohy.

Přesně v půlce čela díra,takže jsem mohla vidět i skrz.

Nechtěla jsem vidět víc a tak jsem šla k té skříni.

Nějaká kabelka. Doklady sedí. Beatrice Roinestad. Oblékla jsem si jediný oblečení který tam bylo. Nechtěla jsem koukat na svoje tělo protože všude jsem viděla skrz na skrz.

Dlouhé kalhoty,vysoké boty,tílko, rolák, bunda. Popadla jsem tu kabelku a ještě do ní hodila pytlík z CPH-4,který neotevřený ležel na stolku vedle postele.

Rozpohybovala jsem nohy a našla nejbližší dveře.

Byla to v klidu cesta do neznáma,ale pak se přede mnou objevil znak,z kterýho se mi dělá dost špatně a nejradši bych vymazala z tohoto světa. Shield.

Snažila jsem se přemístit,ale vždycky když jsem to zkusila,posunula jsem se maximálně jenom do další části budovy.

Nevím jak jsem se kurva mohla dostat do SHIELDu. Taky kurva nevím,proč mám v těle ty debilní díry.

Radši jsem dál nenápadně šla a snažila se dostat ven z týhle odporný budovy.

,,Beo! Panebože! Ty žiješ! Jseš vzhůru! Co tady děláš? Okamžitě se vrať do postele!'' Blížila se ke mě mužská postava. Luis.

,,Luisi...Co to máš kurva na sobě? A co kurva děláš u SHIELDu? Musíme odejít! Hned!''

,,Co? Vždyť já tady pracuju! A teď pojď. Všichni se strašně těší až tě uvidí. Myslím,že já nejvíc.'' Objal mě. Můj jazyk asi zapadl do krku,jelikož mi nešlo promluvit.

Dotáhnul mě do tý postele,odkud jsem předtím odešla. Moje zvědavost mě předběhla . Lehla jsem si zpátky na tu debilní postel.

Luis si sednul na to křeslo vedle a chytnul mě za ruku. Pak se do místnosti nahrnuli všichni moji úhlavní nepřátelé. Avengers.

Moje oči málem vypadli z důlku jak jsem na ně koukala. Stačil by jeden dobrý pohyb nožem a všechny jsem mohla zabít.

,,Panebože...ty jseš vzhůru...'' blížil se ke mě jeden z nich. Stark aka Iron Man. On šel blíž a blíž ke mě a já nevěděla proč. Ten debil mě chce snad obejmout.

,,Ihned odemě ustupte,jestli nechcete zbytek života strávit v blázinky. Protože i v takovýhlem stavu,dokážu věci pro vás nedosažitelný.'' Ukázala jsem na něj a z prstů ruky mi začala pomalu vycházet zlatá pára.