Golden Princess [ÚPRAVA POZASTAVENA]

Pan pirát Fury

Byla jsem ve střelnici, když jsem poznala, že se k nám blíží. Dala jsem upozornění, že se blíží a vyběhla ze sklepa do mého pokoje. Rychle jsem se převlékla do černo-zeleného úzkého obleku se znakem Hydry nad mým prsem.

Věci jsem si ani nevybavila, takže jsem je jen popadla a pomocí jednoho z mých výtvorů je zmenšila do tak malé velikosti, že se mi vešly do kapsy, kam jsem je i dala.

Vešla jsem z mého pokoje a viděla jsem, jak se sbíhá většina agentům k hlavním dveřím a zbytek k vedlejším. Byla to opravdu malá budova, takže tu byli jen dvoje dveře.

Měla jsem vyšší úroveň, než vůdce této základny, takže jsem byla ve vedení.

,,Takže, všichni." Zkontrolovala jsem, že mám všechny zbraně. Měli na sobě plnou výzbroj. ,,Střilejte volně, ale snažte se nezastřelit sami sebe." Řekněme, že nepatřili mezi nejlepší... ,,Hail HYDRA!" Zakřičela jsem.

,,Hail HYDRA." Zakřičeli zborově nazpátek.

Postavili jsme se do pozic a já stála jako posledních, abych měla kdyžtak čas se aktivovat.

Zvedli svoje zbraně a namířili je ke dveřím.

,,Hail HYDRA! Nesmrtelná Hydra! Nikdy nebudeme zničeni! Odřízněte hlavu a narostou nám dvě další! Sloužíme nikomu jinému než pánovi - protože svět bude brzy sloužit nám! Hail HYDRA!" Nechala jsem můj hlas roznášet po okolí, aby naší přísahu slyšeli venku i Avengers a i agenti u druhých dveří.

Věděla jsem, že už k nám běží. Natasha, Steve a Tony v první linii.

Stark si zjistil pomocí jeho umělé inteligence naše venkovní vybanení a také, kde stojíme. A když uslyšeli mou přísahu, ještě zrychlili.

Steve rozrazil dveře, za ním Natasha a poté všichni vběhli do budovy.

,,Připraveni?" Zeptala jsem se agentů, když jsme se koukali na zmatené Avengers. ,,Tři, dva, jedna." Odpočítala jsem a nechala zmizet sklo.

Střílení a boje začalo, ale já jsem stále stála na svém místě a jen se usmívala.

Fajn, čas na práci..

Za chvíli už se moje hnědé vlasy zbělali a všechna pozornost byla na mě, jelikož všichni agenti už leželi na zemi v bezvědomí.

,,Jak se dneska máme?" Zasmála jsem se nahlas a nechala je připevnit nohama k zemi a zneviditelnit jejich zbraně, aby je nemohli používat.

,,Kdo si?" Nastavil ruce v pěstí Captain.

,,Tuhle otázku nesnáším." Protočila jsem očima a nechala jeho pěsti setkat se s jeho obličejem, dokud neležel v divné poloze na zemi, protože měl chodidla stále připevněná. ,,Chci mluvit s vaším šéfem. Vím, že je tady. A dostanu se k němu. Ať už po dobrém nebo zlém." Zkřížila jsem si ruce na prsou a protivně se usmála.

Slyšela jsem, jak se dohadují v jejich vysílačkách, než dovnitř konečně vstoupil muž v černém oblečku s černou páskou přes oko.

,,Co jste s nimi udělala?" Prohlédl si Avengers a pohled mu skončil na ležícím Captainovi.

,,Nic. Jen si s vámi chci promluvit. Určitě jste si všiml, že Berns už není u vás. Musela jsem s ním mluvit dlouhé hodiny dokud mi neposkytl informace, co vše se tam dělo." Promnula jsem si klouby na rukou. ,,Ráda bych tu složku, kterou máte ve svém stole ve druhém šuplíku na pravo dostala. "

,,I kdybych vám jí chtěl a mohl dát, což nechci ani jedno, tak víte, kde přesně je. A to je na okraji New Yorku. Momentálně jsme v Neměcku. A jsme v přesile. "