Edit - 30. prosinec 2017
A teď opět něco maličko extrémnějšího.
Vznikli v roce 2003 v Nizozemsku. Hrají symphonic-black metal a jejich styl se vyznačuje použitím orchestrálního uspořádání.
Všechna jejich studiová alba jsou vytvořena na základě strašidelných příběhů
Zajímavost: Jejich jméno znamená „Železné čelisti" v jazyce Sindarin, a je to název opevněného průchodu do severozápadního Mordoru v Pánu Prstenů od J.R.R. Tolkiena.
Z alb je mým favoritem "This Is Not Fairytale". Myslím, že název je dost výstižný.
Riffy jsou tvořeny zajímavěji než na předešlých albech a především pěkně řežou. Škoda jen, že nikdy nepřimíchají více baskytary, která jako by vůbec neexistovala a nevrství kytarové party.
Další výraznou složkou je nepřeslechnutelný symfoňák, který přidává kapele na mohutnosti vyznění.
Ačkoliv jsem nenašla nikde věrohodné informace, dle rozeznatelného zvuku je pravděpodobné, že se jedná o další spolupráci s některým z českých orchestrů, podobně jako u zmiňovaných Septicflesh.
Snad jediná věc mi vyloženě vadí... A to některé části textů. Celá ta struktura skladeb, jak je rozsekaná a napěchovaná rádoby šokujícími momenty, je nesmyslná.
Tu a tam se najde dvacetivteřinová pasáž, u které si řeknu „Jo, tohle jsou ti staří Carach Angren, které jsem měla ráda", jenže se z ničeho nic objeví zlom, plácnou tam část, kde je jen sténající vokál a Seregor žvatlá nesmysly. Třeba moment s „Mommy, why?" v songu "When Crows Tick on Windows" považuji snad za nejpitomější z celé desky.
ČTEŠ
METAL POWER
RandomMísto pro metalisty, rockery nebo kohokoliv jiného, kdo má rád tvrdou hudbu. Recenze na kapely; známé i neznámé, koncerty, reporty,...
