METAL POWER

Slipknot

Edit - 14. leden 2018

Popravdě, zde jsem byla opravdu hodně na vážkách jakou fotku vybrat.. Nakonec jsem se rozhodla pro jednu z těch starších, protože právě k tomuto období této kapely mám největší citovou vazbu :)

Myslím, že tohle je přesně ta kapela, o které už slyšela i většina těch, co s tímhle žánrem ani nesympatizují. Poslední dobou to je pořád Slipknot sem, Slipknot tam, Slipknot tohle a Slipknot tamto...

Tím ale nechci říct, že bych je neměla ráda, já je miluju. Na téhle kapele jsem vyrůstala a přestože se z nich stal nehorázný mainstream, stále je mám ráda.

Pokud je ale přesto někdo nezná, řekla bych na úvod to, že vznikli v roce 1993 v Americe. Hrají nu-metal, mají devět členů a lidem se vryjí do mysli hlavně svou image a show.

Měla jsem tu čest být na jejich koncertě v Praze v lednu 2016 a byl to fakt masakr. Nejsem fanoušek velkých koncertů, ale v tomhle případě jsem udělala výjimku a vůbec jí nelituju :3.

Rozebrala bych tu jejich celou tvorbu. Proto se omlouvám za trošku delší článek :)

Jako první tu máme stejnojmenné album "Slipknot".

Album rozvinulo nápady z demonahrávek a přidalo především soudržnější tmel v podobě kytar a perkusí. Kapela hned zkraje do posluchače pálí zostra své největší přednosti, tedy rychlost, agresivitu a své vlastní pojetí hudby.

První polovina alba se nese ve znamení hitových songů jako "Surfacing" či "Spit it Out".

Deska se zdá hodně agresivní, přesto je tu k nalezení i náznak melodiky (např. "Wait and Bleed" nebo "Purity").

Materiál je silný s hutnými riffy a rozpoznatelným analogickým zvukem. Textově i hudebně je debut nekompromisní a tvrdý. Po řadě klasičtějších singlů se do popředí dostává druhá tvář kapely, ta zádumčivější, atmosferičtější a promyšlenější. Ke skladbám jako "Purity" (kvůli problémům s autorskými právy později nahrazená písní "Me Inside") nebo "Tattered & Torn" se těžko přilíná a ani zdaleka nefungují na první dobrou jako známější první půlka songů.

Kapela si takřka okamžitě podmanila hudební svět a využila díru na trhu protlačením svého vlastního stylu. Hlavně mladiství a teenageři našli zalíbení v přímočaře tvrdé hudbě a dynamické show. Všechno do sebe zaklaplo bez sebevětších problémů a druhá deska na sebe nenechala dlouho čekat.

Nese jméno "Iowa", podle země, ve které kapela vznikla a kde většina jejích členů žije.

Toto album je mým favoritem co se týče samotné hudby a mnoho lidí ho považuje za nejvydařenější.

Nahrávání prý přesto ale nebylo ideální. Sladit kalendáře se zájmy členů a vyhovět si navzájem bylo čím dál větší problém a následná ponorka z nekonečného koncertování na pohodě uvnitř skupiny také očividně moc nepřidala.