Tam, kde je bolest normální

Patnáct minut v ráji

Po škole jsme všechny holky vyrazily k Leně a kluci šli zatím obstarat nějaké to pití na večer. Byla jsem stále nervózní ze společnosti tolika lidí, ale užívala si to. Drbaly jsme kluky, dění na škole a zejména Nicholase a naše nedělní setkání. Lena jasně rozhodla, že až u ní budu z pátku na sobotu spát, tak mi vybere něco na sebe. Dost jsem se toho děsila, protože ač měla Lena skvělý vkus, tak se oblékala do moc krajkových a výstředních kousků, které mi pro mě nepřišly úplně vhodné.
Nevadily mi džínové sukně ani upnuté věci, ale kvůli komfortu jsem radši volila něco, z čeho mi to málo, co jsem měla, nekoukalo.

Zanedlouho jsme dorazily k Leně a mně se opět vyskytl pohled na honosnou vilu s přenádhernými vitrážemi. Lena nás zavedla do obýváku, kde už na zemi bylo rozložených spoustu dek a polštářů. Mrskla batoh na podlahu a zmizela v jedné z chodbiček, kterých bylo v domě nespočet a vytvářely tím tak menší bludiště, a vzápětí se ozvalo, ať ji laskavě následujeme.

Octly jsme se v ohromné kuchyni, kde jsme začaly připravovat občerstvení, skleničky a talíře. Nanosily jsme to všechno postupně do obývacího pokoje a já cestou obdivovala celý ten nádherně stavěný dům, což jsem při své první návštěvě nestihla. Lena mi nedala ale moc času se v jejím království rozkoukat, protože jsme se musely povinně převléct do pyžama. A tak jsem si navlíkla svoje černé kraťásky - ve kterých jsem si snad poprvé nepřipadala jako exot - a fialové tričko s hroznovým vínem. Bylo ve slevě v jednom super obchodu u mého starého bydliště a já ho tam prostě nemohla nechat, ať působilo sebe komicky.

Nam na sobě měla roztomilý tyrkysový overal na ramínka, který obtahoval její kypřejší postavu, Lena si nechala kalhotky a zavázala si na boku obyčejný bílý tričko, a Elma se převlékla do sexy zelené noční košilky, která silně kontrastovala s jejími zrzavými vlasy. Měla jsem co dělat, abych nevydechla úžasem, protože vypadala až nezdravě atraktivně.
Plácla jsem se do čela a raději se zaměřila na nadcházející situaci, která se netýkala jejího výstavního těla i obličeje, ale mého přijetí do Campari.

,,Za chvíli přijdou, kluci. Jsi nervózní?'' Lena mi stiskla na důkaz podpory ruku a já pokrčila neurčitě rameny, i když se mnou nervozita vytrvale cloumala.

,,Ještě jsem nepila. Musíte mě hlídat,'' odvětila jsem s prosbou v hlase a ony chlácholivě mávly rukama, což mě rozhodně neutvrdilo v tom, že moje přání splní.

Kluci zazvonili u dveří a Lena je ihned vyhnala se převléknout do pyžama, jako by se snad jednalo o pyžamovou party ze základní školy. Mezitím, co se soukali do svých nočních úborů, jsme si od nich přebraly to nemalé množství flašek s alkoholem a nanosily je do prostorného obýváku. Třásly se mi prsty, když jsem si všechny ty lihoviny prohlížela a pochybovala jsem, že to celé za jeden večer vypijeme, ale Lena už se pustila do rozlévání, a tak jsem proti tomu raději nic nenamítala. Do ruky mi vrazila plastový kelímek s brčkem a deštníčkem a přikázala mi si sednout do hromady dek. To samý pak zopakovala i s Elmou, Nam a svou maličkostí.

,,Hm, slušný,'' podotkl Pablo, když vplul do místnosti v zářivě žlutém tričku a černých boxerkách. Dlouhými pažemi se zapřel o opěrku gauče a usmál se. Na očích měl své typické brýle se žlutými sklíčky a mezi prsty třímal další ubalené brko. Zajímalo by mě, jestli si sám trávu doma pěstoval, nebo měl snad nějakého osobního dealera, od kterého určité množství odkupoval. Moc dobře jsem věděla, že to není levná záležitost a ne každý tu byl bohatý tak jako Lena.

,,Trávu v domě ne, bude to tu smrdět,'' upozornila ho Lena přísně, ale on jen bezstarostně pokrčil rameny.

,,Do půl roku, než se tu jeden z tvejch slavnejch rodičů ocitne, to vyčichne, neboj,'' ušklíbl se a posadil se k nám na zem, zatímco Lena protočila panenkami. Jeho poznámka mě zarazila, ale Lena kupodivu nevypadala nijak rozhozeně a ještě se tomu pobaveně zasmála, jako by takové vtipkování bylo u nich na denním pořádku.