Láska je sestrou smrti II. ✔

|POBERTA VYLEZL Z NORY|

/1.9. 1993/

A zase to tu bylo. Chaotický začátek školního roku doprovázející mraky lidí, které se jako každý rok shromažďovaly na nádraží King Cross. Dnes se k tomuhle šílenství přidal i hnědovlasý muž, jenž se do Bradavic těšil asi nejvíce ze všech.

Už v Bradavicích nebyl více než patnáct let a nechtěl ani vědět, co všechno se změnilo. Sledoval, jak se jeho staré známá Annabeth Prewettová loučí se svými dětmi. Spatřil Thaliu a nevěřil svým očím. Tohle, že je starší dcera jeho nejlepšího kamaráda? Uběhlo tolik let, kdy si připadal sám a opuštěný.

Najednou mu po zádech přeběhl mráz a on jako by si přehrával v hlavě starou myšlenku. Viděl sám sebe, když nastupoval do sedmého ročníku a setkal se se svou přítelkyní, která měla za půl roku od té doby zemřít. V té době to ovšem ještě nevěděl a myslel si, že má všechno, po čem kdy toužil.

Teď nic z toho už nebyla pravda. Jeho parta přátel se rozpadla jako Beatles - které Dorcas tak moc milovala. Ano, bylo tomu tak. Dvanácterák a Červíček - alespoň si to myslel - už nebyli mezi živými a o Tichošlápkovi už také slýchával jen z novin. Nepoznával ho. Nepoznával toho Siriuse Blacka, rebela, co střídal holky jako ponožky, opíjel se ohnivou whisky, kouřil cigarety z Káhiry a celý život měl na háku. Ani nepoznával toho muže, co miloval svoji ženu a svoje dcery a bojoval proti Pánovi Zla.

Všichni ho popisovali jako monstrum, co nemá srdce ani svědomí. Tak hrozně rád by věděl, že to není pravda. Tak strašně rád by věřil tomu, že jeho jediný kamarád - který mu zbyl - je nevinný. Když ho Brumbál požádal, aby se ujmul místa profesora Obrany proti černé magii, nebyl z toho zrovna dvakrát moudrý.

A kdyby mu ředitel Bradavic neslíbil ten dokonalý lektvar, který zmírní jeho přeměnu, pravděpodobně by jej odmítl. Ano, přesně ten lektvar, jenž měl zajištěný do doby, než Cassiopeia Blacková naposledy vydechla.

Sám se snažil hledat svojí kmotřenku, Freyu, ale nikdy se mu to nepovedlo. Měl pocit, že ministerstvo její zmizení nebere vážně a on za ni cítil zodpovědnost. Přeci jenom, Sirius a Cassiopeia ho učinili kmotrem a neměl nikoho, o koho by se mohl starat. A proto mu přišlo, že Freyu Blackovou musí najít.

,,Remusi?" luskla mu před obličejem Annabeth, čímž ho probrala z jeho sentimentálních myšlenek. On zatřásl hlavou a následně se pokusil o úsměv. ,,Co tady děláš?"

,,Jé, ahoj, Beth," vykoktal ze sebe trochu překvapeně. ,,Nevěřila bys tomu, ale budu učit v Bradavicích."

,,No to mi neříkej," vyhrkla překvapeně a šťouchla do něj rukou. ,,To je skvělý!"

,,Když to říkáš," ucukl Remusovi koutek a ona se snažila konverzaci rozvést.

,,A co jinak? Jak se ti žije?" položila mu otázku a hnědovlásek se poškrábal za zátylkem.

,,Přiměřeně dobře," vypravil ze sebe, protože jí nechtěl zatěžovat svými problémy. ,,Žiju si svým normálně nudným životem. Spíš co ty? Co tvoje děti a práce?"

,,Vlastně se mám skvěle," usoudila po chvilce žena, protože jí došlo, že konečně po dlouhé době žije ten zmiňovaný normální život, po kterém tak dlouho toužila. ,,Hugo v červnu udělal NKÚ a teď už se soustředí jen na předměty, díky kterým z něj bude skvělý bystrozor. A Lia je úžasná holka plná života a energie. Bradavice zbožňuje-"

,,Jako všichni," doplnil Remus polohlasně a Beth ho nechala, aby mluvil. ,,Já v Bradavicích konečně měl pocit, že nejsem sám."

,,Věř mi, vím přesně o čem mluvíš," utrousila možná až moc hořce. ,,Chci říct, že Rosier Manor bylo jako vězení. Máma byla tím milým věznitelem a otec tím zlým."

,,Vždycky mu říkáš otec," všiml si Remus s přivřenými víčky. ,,Ty a Cassiopeia. Obě mu vždycky říkáte otec."

,,Každý dokáže být otcem, ale jen někdo dokáže být tatínkem," pověděla mu při pomyšlení na Eduarda Rosiera. ,,Můj otec byl krutý a zmanipulovaný alkoholik, co zavraždil mého manžela, mamku a dokonce i sestru."

,,Válka nám toho hodně vzala," povzdechl si hnědovlasý muž.

,,Mýlíš se, Remusi," opravila jej. ,,Voldemort nám toho hodně vzal."

°°°

Thalia Prewettová popocházela společně se svou kamarádkou Polly do jednoho z kupé, jež vlak nabízel a sekly s sebou na sedačky. ,,To je ona!"

,,Cože?" přivřela nechápavě zraky a sledovala Liinu ruku, která perfektně ukazovala směrem k její mámě.

,,Moje máma se baví s nějakým pánem," poznamenala Thalia. ,,Ale toho neznám. A že si myslím, že znám všechny rodinné známé."

,,Vypadá tak na třicet," tipla blondýnka. ,,Je vlastně docela pohledný."

,,Oni se loučí!" vykřikla hnědovlasá dívka. ,,Polly! On nastupuje do vlaku!"

,,Třeba hodně krát propadl," utrousila Polly se smíchem. ,,Nebo jede jenom stejným směrem a má to domluvené s řidičem."

,,Takže sis vybrala jaké předměty nakonec?" změnila téma Thalia, protože se vlak rozjel a mířil do Skotska, kde se nacházela jejich kouzelná škola.

,,Péče o kouzelné tvory a studium starodávných run," odpověděla jí Williamsová. ,,Jestli chci být doktorka, tak by se mi tyhle dva předměty mohly hodit."

,,Já se nakonec rozhodla pro Jasnovidectví," prohlásila nepříliš radostně hnědovláska. ,,A k tomu tu Péči o kouzelné tvory. Máma říkala, že to prý bude učit Hagrid, protože u Diggoryho byl na důchodě ten Silvanus Kettleburn, co to vyučoval doposud."

,,Skvělý," vydechla Polly. ,,Alespoň některé předměty budou v pohodě."

°°°

,,Ahoj, Amosi," pozdravila Annabeth blonďatého pána, ještě před tím, než stačila proběhnout sloupem zpátky na druhou stranu. Amos Diggory se otočil a na blonďatou ženu se přívětivě usmál.

,,Zdravím, Beth," oplatil jí pozdrav. ,,Do práce, do práce?"

,,Nic jiného mi asi nezbývá," povzdechla si s úsměvem Annabeth. ,,Ale umírám hlady, tak si asi před tím zajdu na oběd."

,,Můžu se k tobě připojit?" zeptal se Amos a Beth bez okolků pokývala hlavou.

,,Určitě," přisvědčila. ,,Ocením nějakou tu společnost."

***

Tak a máme tu Remuse 😍 Snad se kapitola líbila ❤️

☕️Sharie