Láska je sestrou smrti II. ✔

|PROČ MĚ SNAPE NESNÁŠÍ?|

/27.5. 1994/

„A v jaké zvíře –" začal Harry, Hermiona mu však skočila do řeči.

„Přesto to ale bylo hrozně nebezpečné! Pobíhat tady potmě po okolí s vlkodlakem! Co kdyby se vám bylo podařilo ostatním se ztratit a někoho pokousat?" starala se Hermiona a Remus se poškrábal na zátylku. Jak mohl zodpovědné Hermioně Grangerové vysvětlit jejich nezkrotné pubertální chování?

„To je myšlenka, která mě dodnes děsí," přiznal Lupin. „A byly četné případy, kdy k tomu nechybělo mnoho. Když bylo po všem, vždycky jsme se tomu smáli. Byli jsme mladí a nerozvážní – nechávali jsme se unášet vlastní chytrostí. Samozřejmě, občas jsem se cítil provinile, když jsem si uvědomil, že zrazuji Brumbálovu důvěru... Přijal mě do Bradavic za okolností, za jakých by to neudělal žádný jiný ředitel, a neměl sebemenší ponětí, jak se zpronevěřuji zásadám, které vytyčil pro mé vlastní bezpečí i pro bezpečí druhých. Nikdy se nedozvěděl, že jsem tři spolužáky přiměl k tomu, aby se tajně stali zvěromágy. Vždycky se mi ale podařilo své provinilé pocity potlačit, jakmile jsme si sedli, abychom naplánovali dobrodružství na následující měsíc. A v tom jsem se nezměnil."

„Celý tento školní rok jsem bojoval sám se sebou a uvažoval o tom, zda bych neměl Brumbálovi říct, že Sirius je zvěromág. Jenže jsem to neudělal. A proč ne? Protože jsem příliš zbabělý. Znamenalo by to, že bych musel přiznat, že jsem se jako žák této školy zpronevěřil jeho důvěře, přiznat, že jsem svedl na scestí i další jeho žáky... a Brumbálova důvěra pro mne odjakživa znamenala všechno. Jako malého kluka mě přijal do Bradavic a později mi dal práci, když mě všude celý život odmítali, když jsem nebyl schopen sehnat si placené zaměstnání kvůli tomu, čím jsem. A tak jsem sám sebe přesvědčil, že se Sirius do školy dostává pomocí černé magie, kterou se naučil od Voldemorta, a že jeho schopnosti zvěromága s tím nemají nic společného... Což znamená, že Snape má v jistém smyslu pravdu v tom, co o mně po celou tu dobu prohlašuje," uvažoval hnědovlasý muž.

„Snape? Jak Srabus?" zúžil oči podezřívavě Sirius, když si vzpomněl na jejich terč. „Co s tím má co dělat Snape?"

„Je tady, Siriusi," informoval ho sklesle Lupin. ,,Je taky jedním z učitelů."

,,Bohužel," poznamenala Thalia, ale potom se zhrozila. ,,Moment? Co vy s ním máte společného? Nechceš mi říct, že jste důvod, proč mě a Harryho nesnáší?"

,,No," zakřenil se Sirius. ,,Nechtěl jsem to říkat na plnou hubu..."

„Profesor Snape s námi chodil do školy. Velice tvrdě protestoval proti mému jmenování do funkce učitele obrany proti černé magii. Celý školní rok se snaží Brumbála přesvědčit, že nejsem dostatečně důvěryhodný. Má k tomu svoje důvody.. Tady Sirius mu kdysi provedl takový žertík, který ho málem připravil o život, žertík, na kterém jsem se podílel i já," prozradil mu nevesele Remus a Sirius si odfrkl.

„Nic jiného si nezasloužil," uchechtl se Sirius, kterého tohle vůbec netížilo. „Pořád kolem nás jen čenichal, snažil se zjistit, co máme v plánu... doufal, že se mu podaří najít něco, kvůli čemu nás vyloučí ze školy."

„Severuse hrozně zajímalo, kam vlastně každý měsíc mizím," vysvětloval Lupin Harrymu, Ronovi, Thalii a Hermioně. „Chodili jsme totiž do stejného ročníku a... no... nějak jsme si navzájem nepadli do oka. Zvlášť velkou pifku měl na Jamese. Myslím, že žárlil na to, jak si James dokázal vést na famfrpálovém hřišti... Každopádně mě Snape jednou večer viděl, jak jdu s madame Pomfreyovou přes školní pozemky; vedla mě chvíli před proměnou k Vrbě mlátičce. Sirius považoval za... ehmm... zábavné prozradit Snapeovi, že stačí, když nějakou dlouhou holí šťouchne do suku na kmeni, a bude se moci dostat dovnitř za mnou. Snape to samozřejmě zkusil – kdyby se byl dostal až do tohohle domu, byl by narazil na vlkodlaka v plné síle – ale tvůj otec, když se doslechl, co Sirius provedl, se vydal za ním a odtáhl ho zpět, přestože tím do značné míry riskoval vlastní život. Snape mě ale na konci chodby zahlédl. Brumbál mu sice zakázal, aby to komukoli prozradil, od té doby však věděl, co jsem zač."