Láska je sestrou smrti II. ✔

|NECHCI ZACHRÁNIT SVĚT, CHCI ZACHRÁNIT JEN SEBE|

/20.4. 1997/

,,Thal! Deane!" vykřikla Hermiona na dva nebelvírské studenty, kteří před chvíli viděli západ slunce. ,,Podívejte se nahoru!

Hnědovlasá dívka Hermionu poslechla a pozorně si prohlédla zataženou oblohu. Chvíli přemýšlela o tom, zda tohle není jen nějaký zlý sen, ale potom uvědomila, co to znamená. ,,Je.. to..?"

,,A do háje," vyhrkl zděšeně Dean a vyskočil z lavičky. ,,Jestli je tohle znamení zla, že to neznamená, že v Bradavicích-"

,,Musíme jít!" pobídla oba Grangerová, Dean s Liou ji oba bez okolků poslechli a rychlostí dělové střely utíkali za ní. Thalii se v hlavě vytvářely všelijaké nejhorší představy o tom, co by se mohlo stát, ale ještě netušila, že realita bude krutější než jakákoliv představa, která ji může čekat. 

Sbíhala dolů po schodech, stejně jako spousta dalších studentů a to Thalii přidávalo na faktu, že Hermiony poplašný křik nebyl jen tak pro nic za nic. Mezi studenty ovšem zahlédla i pár osob, které považovala za smrtijedy. 

Už vlastně ani nevnímala, kam to vlastně míří, utíkala za davem, doufajíc, že se dozví něco víc. Najednou ovšem vrazila svou hlavu do něčí hrudi, a když se trochu vzpamatovala, nemohla přehlédnout zmijozelskou kravatu.

Blaise Zabini, jak jinak. Zhluboka dýchala a prohlédla si ho od hlavy až k patě. Zastavila se až u levém předloktí, kde se vyjímalo podobné tetování tomu symbolu, který se nacházel i na temné obloze. 

V tu chvíli jí ještě pohltil větší vztek, než měla do teď. ,,Takže už u nich si?!" zaječela na něj rozhořčeně a udeřila do jeho pravé tváře tak silně, že mu na ni zůstala ještě chvíli nějaká ta památka.

,,Vážně tě to tak překvapuje?" otevřel své zlověstné oči, které zavřel reflexně před tím, než dostal na budku. ,,Nebo si už nemyslíš, že jsem sobecký, sebestředný, sebezáchovný a rozmazlený spratek, co myslí jen na sebe?"

,,Jestli jsem o tom někdy pochybovala, tak teď jsem si na sto procent jistá, že jím jsi," vyprskla nenávistně a on lhostejně, pohrdavě a cynicky trhl rameny.

,,Tak proč tu ještě stojíš?" zajímalo ho. ,,Nechceš vidět velkého Albuse Brumbála, jak už se nikdy nenadechne?"

V tu chvíli se jí srdce rozbušilo jako zvon a ona se rozběhla pryč ze Vstupní síně, aby to mohla vidět na vlastní oči. Prodírala se mezi všemi těmi studenty a doufala, že narazí na známou tvář. Najednou zahlédla Deana, se kterým navázala rychlý oční kontakt. Ona po něm házela otázkou v očích, jestli se tohle doopravdy děje a on s pokývnutím hlavy smutně odpověděl. 

Opodál stál i Seamus, Ron, Hermiona, Levandule, Neville a další, kteří v téhle chvíli viděli jen beznaděj. Jakoby všechno, na čem se dříve budovala naděje teď zemřelo spolu s Brumbálem. Thalia viděla vedle nehybného těla ředitele Bradavic klečet Harryho, jak už se ani nesnaží zatlačit slzy.

Také sledovala, jak Ginny opustila dav a nabídla Harrymu obejmutí. I hnědovláska měla ten příšerně zžírající pocit, že další z nich umřel. Nemohla také přestat myslet na krutou realitu, že jediný, koho se Pán Zla kdy bál je teď nezávratně pryč.

Polly se k Thalii protlačila a pevně ji obejmula, protože věděla, že přesně tohle obě teď potřebují. Pevné a hřejivé obejmutí, které dá alespoň oběma na chvíli pocit, že mají alespoň sami sebe. 

Najednou se ozval hlas, který připadal hnědovlásce povědomý. Zamrkala a pustila Polly. Už si nebyla jistá, zda má halucinace nebo si ten hlas plete k někým jiným, ale za žádnou cenu se jí nechtělo věřit, že se jedná o její sestru. 

Zamžourala očima mezi těmi lidmi a najednou zahlédla ty zářivě blonďaté vlasy, které měla tak hrozně ráda. Jestli jí dalo obejmutí Polly alespoň nějaký pocit bezpečí, teď naprosto zapomněla na nebohého Brumbála a rozběhla se vstříc svému milovanému dvojčeti. 

,,Cat, pro merlina!" vykřikla nevěřícně Thalia a z očí jí vytryskly slzy štěstí. Obejmula ji nejpevněji, jak jen mohla a hned za Cat zahlédla Charlieho. Když už blondýnka vypadala, že bude udušena, pro jistotu ji pustila a nepochopeně hleděla na zrzavého mladíka.

,,To ty?" pozvedla nevěřícně obočí a Charlie souhlasně pokýval hlavou.

,,Copak bych ji tam mohl nechat?" zavtipkoval a obě se rozesmály.

,,Co ti stalo? Kde si byla? Musíš mi to všechno říct!" vyhrkla Thalia a Cat se na ni usmála.

,,V klidu, ségra," pokoušela se ji uklidnit. ,,Je to na dlouhý vyprávění, takže co kdybychom se z tohohle pohřbu trošku vytratily?"

,,Jasný," pokývala hlavou a obě se vydaly směrem pryč od hlavního místa dění. ,,Takže, kdes pro merlina byla?"

,,No, unesla mě Sybil, Evan a Eduard," začala a zhluboka se nadechla. ,,Chtěli mě provdat za Augusta Rookwooda, mimochodem bývalého naší mámy, a největšího rivala našeho táty."

,,Co prosím?" vyjekla nevěřícně Thalia a Catherine se rozesmála.

,,Jo, strašný idiot," mávla nad tím rukou. ,,A na zásnubním obědě jsem udělala pěknou ostudu, ale přesto po mně pořád jel jako slepice po flusu, no příšerný. Pak mě asi dva měsíce drželi pod zámkem a pak mě konečně Charlie našel a asi dva týdny vypadal jako moje stará chůva Agnes. No a nakonec jsem utekla z vlastní svatby."

,,Merline," vydechla ohromeně Thalia a na tváři se jí vytvořil ten úsměv, který vlastně nemůže ovládat. ,,Ani si nedokážeš představit, jak moc tě miluju a jak moc jsem ráda, že si tady."

,,Nápodobně," ujistila ji blondýnka. ,,A co ty? Jaký byl ten skoro půl rok beze mne? Co ten Blaise? A jak se má Daphne? Už chodí Max?"

V tu chvíli zase hnědovlásku píchlo u srdce, čehož si Cat okamžitě všimla. ,,Počkej, něco se stalo? Neříkej mi, že umřelo víc lidí než jenom Brumbál!"

,,Ne, ale Blaise se vybarvil jako imbecil pyramidních rozměrů," zasmutněla cynicky Lia a Cat ji nechala, ať se samotná rozpovídá. ,,Je teď z něj smrtijed a mě to řekl jen tak mimochodem, jako by se nechumelilo. A ty jeho argumenty, jakože mě chce ochránit a že když z něj bude smrtijed, tak mi Voldemort neublíží a všichni si asi budeme žít jako v bavlnce."

,,Exot," titulovala ho Catherine. ,,Takže o exotovi se teď bavit nebudeme. Jak se má Daphne a Max?"

,,No, Max ťapá pořádně a Beth s Alastorem už mluví tak infantilně, že mě z toho doopravdy už bolí hlava," uchechtla se Thalia. ,,A Daphne se po tobě pořádně sháněla, dokonce za mnou i několikrát šla."

,,Thal, chci ti něco říct," skousla si nervózně ret a hnědovláska nechápavě pokývala hlavou.

,,Jasný, povídej," pobídla ji.

,,Chci na začátku prázdnin odjet do Bukurešti s Charliem," prozradila jí. ,,Ano, vím, že bychom zvláště v těchto chvílích měli být spolu, ale Sybil se nebudeme chovat jakože Jo, utekla mi, takže je mi to vlastně jedno. Ne, ona mě bude dál hledat, aby mě doopravdy provdala za tu stařešinu-"

,,Cat, zpomal," přerušila ji Thalia s úsměvem na tváři. ,,Já vlastně nejsem proti. I když bych s tebou hrozně ráda strávila léto, už nechci, aby se opakoval poslední půlrok, takže na úrok toho, že tě možná neuvidím, chci, abys byla v bezpečí a nebojím se, že by tě Charlie ještě někdy spustil z očí."

,,A ty mezitím zachráníš svět, co?" uchechtla se pobaveně blondýnka a hnědovláska zakroutila hlavou.

,,Upřímně, to já nechci," vyvedla ji z omylu. ,,Já teď udělala tolik kotrmelců, že nechci zachránit svět, ale potřebuju zachránit sebe. A teď nemyslím před smrtí, ale před totálním psychickým zhroucením. Po všech těch nepovedených románcích jediné, co chci, jen začít normálně žít."

Catherine chápavě přikyvovala. ,,Rozumím ti a možná proto chci teď na nějakou dobu zmizet do Bukurešti."