Láska je sestrou smrti II. ✔

|NEJBIZARNĚJŠÍ SVATBA VŠECH DOB|

/16.4. 1997/

,,Hele, už jsem tě viděl nahou," uchechtl se polohlasně Charlie, když pomáhal své přítelkyni na svatbu s někým, kdo není on.

,,Copak to nepřináší smůlu, vidět nevěstu v šatech před obřadem?" zavtipkovala a on se zatvářil jako štěně, kterému právě bylo ublíženo.

,,Tak to přináší smůlu jen ženichovi," namítl zrzavý mladík přestrojený za stařičkou Agnes. ,,A já si tě - bohužel - neberu."

,,Vlastně by mě měl Augustus vidět," prohlásila rozhodnutě Catherine. ,,Aby naše manželství dlouho nevydrželo."

,,Vaše manželství ani nezačne," ujistil ji Charlie a vtiskl jí polibek do vlasů.

,,Taky pravda," usoudila blondýnka a pohlédla na sebe do zrcadla. ,,A už se vážně se těším, až nebudu muset líbat Agnes."

,,A já se těším, až tě někam unesu já," usmál se na ni šibalsky. ,,Kdyby sis teď měla vybrat, kam bys nejraději jela?" 

,,Nejdříve domů, abych se ujistila, že to beze mne moje ségra zvládla," zamyslela se Cat. ,,A potom kamkoliv, kde seš ty a jenom ty."

,,Rád bych ti ukázal Bukurešť," mrkl na ni s úsměvem. ,,Je tam taková krásná náplavka na té řece, která městem protéká. Nepřeji si nic víc, než tě tam vzít a dát se tam s tebou deci bílého."

,,Jakmile tohle šílenství skončí, podíváme se tam spolu," dala mu najevo rozhodnutě. ,,A teď nemyslím, až Pán Zla konečně padne. Myslím, že tam odjedeme hned, jakmile překročím hranice Francie."

,,Numărați-o, iubito ,"usmál se na ni Charlie a ona přivřela víčka.

,,S tím počítej, lásko?" hádala Cat a on souhlasně přikývl.

,,Tak a dost mluvení," zarazil jejich pěknou chvilku. ,,Protože moje účesy nevypadají tak hezky jako ty od Agnes, takže budeme potřebovat více času."

°°°

Thalia Blacková už nějakou chvíli jen seděla na balkónu, který byl připojen k Nebelvírské věži. Přemýšlela o hodně věcech, opravdu o hodně. Například, co by se dělo, kdyby se s ní ten balkón utrhl. Od tvrdé země ji dělilo více než sedm set metrů výškových, takže si byla dost jistá, že by pád nepřežila.

V srdci zase měla prázdno. Měla chuť brečet, křičet nebo do něčeho praštit. Když chodila po škole, připomínala spíš mumii, která už funguje jen ze setrvačnosti. Měla pocit, že už jí na světě nezbylo nic, pro co by se měla radovat. Když zavřela oči, střídal se úsměv Cedrica, Remuse a Blaise. Jeden horší než druhý, u každého se jí svíralo srdce úplně stejně.

Všechno poslední pozitivní myšlení už nadobro rezignovalo a ona už začínala všechno vzdávat. Ve finále viděla jen tři věci. Cedric, mrtvý. Remus, zasnoubený. A poslední Blaise, smrtijed. Zavřela oči, snažila se jen nechat unášet do těch nejkrásnějších momentů svého života, kdy na své tváři cítila ten pravý a nefalšovaný úsměv.

,,Problémy s klukama?" zaslechla známý hlas a ihned se otočila. Její oči se chvíli rozkoukávaly do toho světla a také byly zaplavené slzami, takže Thalia napoprvé viděla jen siluetu někoho s tmavou pletí.

,,Blaisei?" vyhrkla hnědovláska okamžitě, ale když si uvědomila, že se o Blaise nejedná, protřela si oči.

,,Ne, ten druhej," zasmál se hrdý Nebelvír a posadil se na druhou židličku.

,,Deane, díky bohu," vydechla si Lia. ,,Už jsem se lekla, že ten hajzlík se dostal i do Nebelvírské věže."

,,Co se vlastně mezi tebou a tím nafoukancem stalo?" vyzvídal Dean a sledoval, jak si dívka zničeně povzdechla. ,,No, tak. Já vím, že to není nic příjemného mluvit o ex, ale myslím si, že tak trochu potřebuješ nějaké to přátelské ucho, kterému bys to řekla."