Láska je sestrou smrti II. ✔

|ŽE BY CESTY VŠECH VEDLY DO BRADAVIC?|

/1.9. 1994/

Poslední den prázdnin se stal minulostí a hezké počasí jak by smet. V celé Velké Británii na zem dopadalo milióny kapek vody a teplota klesla. To všechno symbolizovalo holý fakt, že prázdniny nabraly rychlejšího konce, než se dalo očekávat.

Thalia Blacková přešlapovala z nohy na nohy a sledovala svou tetu Beth, jak se loučí s Hugem a doufala, že se tady bude moci rozloučit i se svým tátou. Jenže chápala, že tohle nebude možné ještě nějakou dobu.

,,Jdu najít Katie," oznámil své mámě zrzavý mladík, který se chystal do svého posledního ročníku. Naposledy zamával své blonďaté mámě a vyhoupl se do výše, aby mohl nastoupit do Bradavického expresu.

,,Lio, jsem tak strašně ráda, že z tebe vyrostla taková krásná, chytrá a mladá dívka," Annabeth ji chytla za líce a obdivuhodně se na ní dívala. ,,Doufám, že mi budeš psát.. a že si tenhle rok užiješ."

,,Budu ti psát, Beth," ujistila ji hnědovláska. ,,Co to místo šéfa bystrozorů? Budeš se o něj snažit?"

,,Ani nevím," povzdechla si a měla chuť jí shodit do kolejí, protože jí připomněla Pošuka Moodyho, kterého už dva měsíce neviděla. Vzpomněla si na to, jak jejich oblečení padá k zemi. Nemohla z hlavy dostat jeho pohled, když prožívala ten nejúžasnější pocit, který kdy v životě zažila. Nechtěla si to sice připustit, ale takhle skvělou noc - nebo spíše odpoledne - ještě nikdy v životě nezažila.

,,Tak běž, zlatíčko," pobídla ji žena, když se probudila z myšlenek, ,,ať ti to neujede."

°°°

Catherine de la Vito odhrnula závěs u svého kočáru, aby pohlédla, jak daleko to ještě do Krásnohůlek je. Když zjistila, že krásnohůlský palác ještě nevidí, smutně si povzdechla. Pohlédla zpět na svého bratrance, který do Krásnohůlek jel také.

,,Už tam budeme, Cat," snažil se ji povzbudit Felix. ,,Už jen zhruba půl hodiny."

,,Merline, tyhle cesty mě snad zabijou," zaskuhrala blondýnka a hnědovlasý mladík se uchechtl.

,,Tohle je ještě dobrý," vyvedl ji z omylu. ,,Až pojedeme do Bradavic, to teprve bude něco," ušklíbl se. ,,Poletíme těma kočárama až za Edinburgh."

Sledoval, jak Cat převrátila očima. ,,No co, sestřenko," zasmál se. ,,Sama si to chtěla. Vždyť sama moc dobře víš, že babi se na to moc netvářila."

,,To moc dobře vím," ušklíbla se ďábelsky. ,,Bojí se, abych se neutrhla z řetězu. Chce mě mít pod dozorem Madame Maxime, aby věděla o každém mém nebezpečném kroku."

,,Jsi přeci-"

,,-člen rodiny de la Vito," doplnila Catherine nevesele. ,,Neboj, nezapomněla jsem na rodinné heslo."

,,Bábi se nejvíc bojí toho, že se o tvých schopnostech dozví nesprávní lidé a budou jich chtít využít," povzdechl si Felix. ,,A samozřejmě taky toho, abys znovu neudělala nálety."

,,Hej!" okřikla jej dívka. ,,Louis si to zasloužil!"

,,To neříkám," bránil se Felix. ,,Ale mohla si to udělat nějakou jinou metodou."

,,Jsem holt originální," zazubila se blondýnka. ,,Ale fajn, v Bradavicích se pokusím neudělat skandál."

,,To jsem rád," oplatil jí úsměv mladík a ona najednou zvážněla.

,,Ten rok sice budu brát jak příležitost se zlepšit ve svých schopnostech a získat si kontakty," začínala mluvit. ,,Ale zároveň se chci dozvědět něco o mé rodině. Bábi mi toho nikdy neřekla dost. Jenom, že jsou všichni pryč. Že mi nikdo nezbyl. I kdyby to byla pravda, chci to vidět na vlastní oči, chci položit kytky na jejich hroby a uzavřít."

,,Přemýšlel jsem o tom," přidal se k ní Felix. ,,Máma o tátovi prohodila sotva pár slov, takže mám taky ten pud zvědavosti. Ale upřímně nevím, zda chci poznat otce takového, jakého mi ho v dětství máma vykreslila."

,,Smrtijeda zatčeného v Azkabanu za smrtijedství a několikanásobnou vraždu," doplnila dívka a on přikývl. ,,Ale ne vždycky je to černobílé," nakrčila ramena. ,,A za zkoušku nic nedáš."

,,Kromě toho, že mě máma zabije, jestli ho navštívím," kousl si do rtu.

,,Ela se to vůbec nemusí dozvědět," nadhodila Cat. ,,Ona bude ve Francii, ty uprostřed Severního moře."

,,Máma vždycky říkala, že jsem měl mít úplně budoucnost," pověděl jí. ,,Měl ze mě být smrtijed jako z táty, měl jsem si vzít nějakou urozenou čarodějku s čistou krví a věrně sloužit Voldemortovi."

,,Ten je pryč, Fele," uklidnila ho Catherine. ,,Ty si žádnou fiflenu brát nemusíš."

,,Kdyby jenom babi věděla.." zasekl se hnědovlasý mladík a ona ho chytla za ruku.

,,Felixi, babi se to nikdy nedozví," ujistila ho. ,,Tohle tajemství je u mě v bezpečí a babi se ho nikdy nedozví."

°°°

Thalia odložila svůj kufr do vagónu, kde se nacházeli všechny kufry a poté šla a šla vlakem až na konec, kde se snažila najít poslední vagón, kde většinou nic a nikdo nebyl. Přesně na tomhle místě byla domluvená s Cedricem, její momentálním smyslem života, hrdina v jejích snech a důvod, proč občas ani nemohla jíst, protože na něj myslela.

Od mistrovství světa ve famfrpálu se Cedric u nich doma objevil hned několikrát a ti dva využívali jakékoliv společné chvíle, kterou spolu mít mohli. Ať už to bylo, když Hugo odešel do obchody pro pečivo nebo když se sprchoval.

Ač se toho nejdříve bála, teď jí to připadalo úplně vzrušující a Cedrica vnímala dočista jinak. Konečně se dostala na konec toho vlaku, zavřela za sebou prosklené dveře a sledovala, jak vlak opouští výchozí destinaci.

,,Ehm ehm," ozvalo se za ní a Thalia se bleskurychle otočila.

,,Cede!" vypískla nadšeně a s radostí ho obejmula. On ji pevně stiskl, užíval si tu vůni jejích hnědých vlasů a následně jí políbil.

,,Ani nevíš, jak si mi chyběla," vydechl a máchl hůlkou. Hnědovláska se nejdříve divila, ale potom pochopila, co hnědovlásek provádí. Tímto kouzlem Cedric totiž vykouzlil kopretinu, jež na Liině líčku vytvořila nepopsatelně šťastný úsměv.

,,Koupil bych ti normální kytici růží a to pořádně drahou," ospravedlňoval se, ,,jenže bych se neobešel bez otázek a kdyby ji někdo potom viděl u tebe-"

,,Já vím," přerušila ho a sklopila pohled. ,,Ale mě bohatě stačí tvoje přítomnost. A snad někdy najdeme příležitost nebo odvahu to říct Hugovi."

***

Už se nám to blíží 😂❤️

🎄Sharie