Láska je sestrou smrti II. ✔

|KDE JI SCHOVÁVÁTE, SLEČNO BLACKOVÁ?|

/15.1. 1997/

Thalia se pokoušela maximálně se soustředit na to, aby do toho lektvaru, který se právě pokoušela vytvořit, vymačkala požadované množství té šťávy z fazolí, které bylo předepsané v učebnici. 

,,Zatím to vypadá dobře, slečno Blacková," pochválil ji profesor s decentním úsměvem na tváři. Uvědomila si, že nejen studenti vypadají ponuřeji, ale i profesoři. Postarší profesor lektvarů se totiž jako z ničeho nic neusmíval ani na své největší oblíbence, jimiž Thalia už nějakou tu chvíli byla.

,,Děkuji, pane profesore," usmála se na něj hnědovlasá dívka a zahlédla na hodinách, že první hodina z plánované dvojhodinovky, bude za chvíli u konce. Pohlédla tedy naposled do své učebnice a obyčejnou tužkou si zaškrtla poslední krok, který udělala.

,,Dobře, třído, dáme si desetiminutovou přestávku, takže se běžte projít a za deset minut se tady sejdeme. Každý bez okolků pokýval hlavou a opustil místnost. Thalia ten dav poslušně následovala do té doby, než ji profesor zastavil.

,,Slečno Blacková," zavolal na ni a přivolal si k sobě, ,,na slovíčko."

,,Ano, pane profesore?" odpověděla poslušně a povzdechla si. ,,Provedla jsem něco?"

,,Dost možná," vydechl vyčerpaně Křiklan. ,,Kde se nachází vaše sestra?"

,,Snape vás poslal," odůvodnila si hnědovláska a on zakroutil hlavou. ,,Hele, i kdybych to věděla, tak to nikomu neřeknu."

,,Ale vy to víte," stál na svém úsudku. ,,Protože není možné, abyste nevěděla o poloze poslední rodiny, kterou máte."

,,Musíte si uvědomit, pane profesore, že její polohu ani nechci znát, pro případ, že by na mne bylo vynaloženo nelegálních sil," položila ho na lopatky. ,,A vám se zodpovídat nemusím, pokud vím."

,,Jsem si jist, že jste si vědoma toho, že legální a nelegální síly v těchto dnech rozhodně nejsou už tak jasné, jako bývaly," sykl na ni polohlasně. ,,A absence vaší sestry má jistě nějaký důvod, že ano? Pomáhá Potterovi a ostatním? Protože pokud vím, na tom manévru v Gringotově bance se nepodílela."

,,Moje sestra byla půl roku v zajmutí mé vlastní rodiny, která se jí snažila provdat," prskla nenávistně. ,,Takže tam, kde se nachází, je teď nejvíce v bezpečí."

,,Chci jen to nejlepší," bránil své úmysly. ,,Když uděláte, co vás bude chtít-"

,,Se vší úctou, pane profesore, vy se opravdu chováte jako Zmijozel," skočila mu neslušně do řeči. ,,Já nebudu skákat, jak Voldemort píská a zvláště ne, pokud se jedná o mou vlastní sestru!"

Thalia si všimla, jak Křiklan nadskočil, když vyslovila to tajemné a temné jméno. Když viděla, jak už Křiklan nemá, co říct, otočila se k němu zády a mířila ke dveřím, které vedly ven z učebny. Zahlédla na chodbě Deana, jediného, kdo dobrovolně chodil na lektvary a sedla si vedle něj, protože uvítala známou tvář.

,,Co ti chtěl?" kývl na ni se zájmem. 

,,Cat, co jiného," povzdechla si zasmušile a vzala si od Deana nabízenou hrst Bertíkových fazolek. ,,Chápeš to, hlavně, že hledají Cat, Harryho a ostatní. Ale to, že povinnou školní docházku nemá Draco Malfoy nebo Blaise Zabini je nezajímá."

,,To víš, Blaise a Malfoy teď už určitě leští boty samotnému Pánovi Zla," ušklíbl se sarkasticky Dean Thomas, ,,a nebo něco jiného."

,,O tom parchantovi mi ani nemluv," zaskuhrala Thalia a přejela si po svém bříšku, které se snažila schovat pod svou uniformou. ,,Jestli se o tomhle někdo dozví, nechci ani vědět, co by se mohlo stát."

,,Jak se má vůbec Blaise junior?" popíchl ji Dean a jí proběhl mráz.

,,Jak to-?!" vyhrkla nechápavě a on se zazubil jako andělíček.

,,Romilda se zmínila, že mu tak říkáš," přiznal barvu Dean. ,,A prosím, neprozraď mě."

,,Neboj, neprozradím," ujistila ho ironicky. ,,Jenom jí utrhnu hlavu."

,,Tak jak mu máme říkat?" nakrčil ramena černovlásek a ona zavrtěla hlavou.

,,Vy mu nebudete říkat nic, protože se to Blaise nesmí dozvědět, je to jasné?" uzemnila jej. ,,Nedej merline, kdyby se v něm probudil nějaký pud otcovství a chtěl z něj udělat malýho smrtijeda."

,,Co by Pánovi Zla leštil boty," doplnil pobaveně Dean, za což schytal od Thalii varovný pohled. ,,Ne, ale vážně. My, jakožto klub kmotrů, by nás zajímalo, jak se to bude jmenovat."

,,Klub kmotrů?" podivila se tomu, jak to zní a on bez okolků přikývl.

,,No a máš snad nějaké lepší kmotry?" odpověděl otázkou. ,,A takovou tlupou kmotrou se o něj už vůbec nebudeš muset starat!"

,,Díky, ale nechci, aby moje dítě vychovával někdo jako Seamus," nemohla si pomoct. 

,,Co proti němu máš? Někdo toho malého musí naučit používat fanfulínka," pokrčil rameny Dean, ,,když bude tatínek leštit boty."

,,Tak a tady končíme," usmála se na něj spokojeně. ,,Jsem ráda za váš zájem, ale myslím, že pod vašim dohledem by z něj vyrostl jenom chuligán."

,,No, jestli si ho vezmou do parády Romilda s Lev, tak bude samá mašlička a sponečka," přiznal Dean. ,,Ale já jsem profesionální hlídač dětí."

,,Ale nepovídej," zpochybnila jeho slova a zvedla se z lavičky. ,,Musíme jít, nebo budeme mít průser a já se do Prasinek už nikdy nedostanu."

,,Neboj, pleny ti když tak nakoupí někdo z klubu kmotrů," zavtipkoval černoušek a Lia si už na rty přiložila prst, čímž mu naznačila, aby držel tlamu. Otevřela dveře od učebny a vstoupila do ní. První, co spatřila byl vražedný pohled profesora Křiklana, ne snad proto, že by přišla pozdě, ale pro jejich předešlou hádku.

Oba se vrátili ke svým kotlíkům a pokračovali ve tvorbě svých lektvarů. Ač se Lia navenek tvářila, že žádnou pomoc nepotřebuje a že to vše zvládne sama, v hloubi srdce byla neskutečně vděčná za to, že na tohle není sama a že se jí dostane pomoci. 

V hlavě se jí pořád hodila představa toho, jak by si s malým, a nebo malou, hrála Cassiopeia - kterou už si pamatovala jen z fotek - a nebo Sirius. Představa, že by to malé dítě její maminka rozmazlovala a táta s ním dělal nejrůznější blbiny se jí tak líbila, že si doopravdy přála, aby se tomu tak stalo. 

Bohužel se jednalo jen o snovou představu, která se nikdy nemohla stát realitou.