Láska je sestrou smrti II. ✔

|DÁVNÉ SPORY|

/25.9. 1993/

Blonďatá žena odlepila své rty od rtů hnědovlasého muže a letmo pohlédla do malého zrcadla, aby se ujistila, že nemá rozmazanou rtěnku. Muž se znovu natahoval po jejích rtech, ale ona sklopila hlavu, aby se dalšímu polibku vyhnula.

,,Amosi, už ne," zamumlala, sesedla ze svého pracovního - na kterém se před chvíli líbala - a sedla si za svůj stůl.

,,Stalo se něco?" zúžil oči a ona si položila hlavu do dlaní.

,,Za prvé, musím pracovat," snažila se vymluvit, ale pochopila, že to nemá cenu. ,,Ale taky si musíme promluvit."

,,Bál jsem se, že tohle přijde," ušklíbl se Amos, který tuhle větu nebral s přílišnou vážností. Když ale viděl Beth výraz, také se pokusil o vážný pohled. ,,Fajn, co chceš probírat, Beth?"

,,Utajení tohohle úletu," vydechla Prewettová a Amos svraštil čelo.

,,Úletu? Říkáš tomu úlet?" divil se.

,,Je jedno, jak tomu říkám," nenechala se chytit za slovo. ,,Zkrátka ti chci říct, že by nebylo úplně košér, aby to zjistili Cedric, Hugo nebo Lia."

,,Chápu to," souhlasil Diggory. ,,Cedric nic neví. A souhlasím s tebou. Není to sice úplně nejnovější rána, ani nejstarší, ale Cedric se pořád nesmířil se smrtí jeho matky, takže ani z mé strany by nebylo ideální, aby o nás věděl."

,,Pak jsme domluveni," pousmála se Annabeth a nasadila si brýle, čímž dala najevo, že se musí vrátit do práce. ,,A teď se musím pustit do té byrokracie, protože po obědě jedu na nějakou misi."

,,O co jde?" snažil se konverzovat Amos a žena se zvedla z židle. Přešla ke svému kávovaru, dala pod něj šálek a mezitím se podívala z okna.

,,Jde o Freyu," přiznala. ,,Já a Moody stavíme na teorii, že se jí snaží Sirius Black najít a ví, kde ji drží."

,,A?" naléhal Diggory.

,,A Black byl naposledy spatřen v Leeds," prozradila mu Annabeth a Amos se zamyslel.

,,Počkej? V Leeds?" ujišťoval se Amos a žena přikývla. ,,Takže směrem do Skotska? Bradavic?"

,,On nejde po Lie," ujistila ho. ,,O té ví, kde se nachází. Podle mě jde po tom, co nemá. A to je Freya."

,,Myslíš, že je v Leeds?" zajímalo Amose.

,,Myslím, že ji někdo drží a je si plně vědom, že ji už léta hledáme," prohlásila. ,,Takže jedeme do Leeds, abychom ji našli a přivedli domů."

°°°

Severus Snape procházel okolo dveří, kde měl Remus Lupin ložnici. Dveře byli otevřené a Severus se na chvíli zastavil. Sledoval, jak si hnědovlasý muž upravuje rukávy u košile a opřel se se založenýma rukama o panty dveří.

,,Už se vám to blíží, co Lupine?" upozornil na svoji přítomnost. Remus se ovšem nenechal vystrašit a s nedotčeným úsměvem na se Severuse otočil.

,,Netvař se tak potěšeně, Severusi," pousmál se na něj, aby mu dal najevo, že ho jeho komentáře nerozhodí. ,,Co tě přivádí do mého apartmánu?"

,,Pozoruji, jak si prohlížíš Pottera a Prewettovou," přiznal svoje úmysly. ,,Nevím, co by stalo, kdyby zjistili, že jejich oblíbený profesor se každý měsíc mění v stvůru a ještě k tomu se pachtí s vrahem."

,,Se Siriusem jsem se neviděl víc jak dvanáct let," bránil se a Snape pozvedl obočí.

,,Vážně?" ujišťoval se. ,,Protože já mám podezření, že tomu tak není."

,,Ty si měj podezření jaký chceš," odsekl Lupin. ,,Ale býti tebou, nechal bych si ho pro sebe. Já si také nechal před lety pro sebe komentáře, že jsi celou dobu na straně Ty-víš-koho."

,,Lupine, ať už si o mně myslíš cokoliv, nezajímá mě to," rozhodil ruce. ,,Já nemám co ztratit."

,,A já ano?" namítl Remus. ,,Válka mě o všechno připravila. O přátele, o rodiče."

,,Ale o svojí přítelkyni ses připravil sám," poznamenal jízlivě. Tohle už ovšem překročilo Remusovy hranice. Skousl toho mnoho, ale co bylo moc, to bylo příliš.

,,Co ode mně chceš?!" rozeřval se na něj a Snape udělal krok dopředu.

,,Asi už to na tebe jde-"

,,Jestli se mi chceš pomstít za Jamese a Siriuse, za to, co ti prováděli, tak s tím přestaň!" nenechal se zastrašit. ,,Vracel si nám to, každý náš tah! Nechovej se jako dítě!"

,,Jsi směšný," zavrčel Snape. ,,Thalia a Potter jsou nevychovaní spratci, co mají ego až u stropu!"

,,Pleteš se!" okřikl ho Remus. ,,Ale já se s tebou nebudu hádat. Dobře, nesnášíš Harryho a Liu kvůli jejich otcům. Ale proč Neville Longbottom? Proč toho šikanuješ a snižuješ mu jeho už tak nízké sebevědomí?"

,,Neviděl si ho při lektvarech," bránil svoje činy Snape. ,,Je to nemehlo."

,,Prosím tě," nechtělo se tomu Remusovi věřit. ,,Ale říkám to znovu, nebudu se s tebou hádat, protože to nemá cenu. Teď prosím tě odejdi, nechci se teď a tady rozčilovat?"

,,Hledal si Freyu Blackovou, že ano?" nadhodil znovu černovlasý muž a Remus se zasekl. ,,Vypadáš trochu vyděšeně, Lupine."

,,Jak to víš?" přimhouřil oči podezřívavě. ,,A proč tě to vůbec zajímá?"

,,Nemám co dělat," nakrčil rameny. ,,Na co si přišel, detektive?"

,,Tobě to tak budu říkat," odsekl Remus nevrle. ,,Není k nalezení. Jako by se po ní slehla zem."

***