3.

5.6K 271 40
                                    

Harry:

Učitelka zase pronášela nějakou strašně nudnou řeč, kterou jsem přestal po pár minutách vnímat a místo toho jsem si po očku prohlížel Louise.

Koukal na učitelku a vypadal, že jí jako jeden z mála poslouchá.
Co poslouchá, on doslova hltá každé jeji slovo, uvědomil jsme si a musel jsem se nad tím zasmát.

Mnohem radši bych si s ním teď povídal, ale nechtěl jsem ho rušit, tak jsem tam jen potichu seděl a doufal, že nás kluci vzadu nepozorují.

Řekl jsem si, že se pak rozhodně musím Louise zeptat, co ta učitelka říkala.

Louis:
Snažil jsem se poslouchat učitelku, ale vůbec to nešlo. Myšlenkami jsem pořád zabíhal k Harrymu, klukovi, který sedí vedle mě a s kterým teď budu 14 dní pracovat.

Byl jsem z něho hrozně nervózní. Ano, jsem stydlivý, ale nikdy ne až tolik a obvykle jsem schopný si s lidmi povídat. S Harrym to bylo jiné, bál jsem se, že mě opustí, když řeknu něco špatně a pak to bude vyprávět těm svým kamarádům, kteří mě upřímě dost děsí.

Cítil jsem na sobě Harryho pohled a nepatrně jsem se otřásl. Prohlížel si mě, jako nějaký zajímavý suvenýr. Za posledních deset minut snad potřetí. Ach jo, co si tak asi myslí. Přijdu mu k smíchu?

Pokusil jsem se jeho přítomnost ignorovat a znovu se soustředit na učitelčina slova. Tentokrát se mi to už docela povedlo. Ale stále jsem si dost jasně uvědomoval, že Harry sedí vedle mě, kouká na mě a ani se nepokouší tu učitelku poslouchat.

Harry:
Učitelka vydržela mluvit skoro celou hodinu. Nejradši bych si lehl a celý výklad prospal. Nechtěl jsem ale udělat špatný první dojem na učitelku, nebo na Louise, a tak jsem se zuby nehty držel vzhůru.

Že učitelka skončila jsem si všiml, až když do mě Louis nepatrně šťouchl.
Musel jsem se tomu zasmát, choval se ke mě, jak kdybych byl malá křehoučká holcicka.

,,Víš, že se nerozpadnu, když mě trochu bouchneš?" zeptal jsem se.

,,To si nemůžu být nikdy jistý.., "oplatil mi to s drobným úšklebkem a whoa, to bylo snad poprvé, co jsem se u něj dočkal nějaké pořádné reakci.

,,Fajn, tak to zkus," vybídl jsem ho.

Vypadalo to, že se mu moc nechce, ale nakonec se rozpřáhl, sbalil tu svoji mrňavou ručičku do drobné pěstičky a bouchnul mě. Teda bouchnul, sotva jsem to cítil a pochybuju, že by se to dalo vůbec nazvat bouchnutím.

,,Co to bylo?" škádlil jsem ho.

,,Bouchnul jsem tě,.. jak si chtěl."

,,Tomuhle říkáš bouchnutí?" vysmíval jsem se mu.

,,Jo."

,,Ale prosím tě, jseš horší než moje  sestra," smál jsem se, ,,a tý je pět let."

Podíval se na mě, ve tváři dotčený výraz. Asi jsem to trochu přepískl.

,,Tak promiň, já to tak nemyslel...Chceš ukázat, jak se správně bouchá?"

,,Hmm."

,,Tak fajn," řekl jsem a mírně napřáhl pravou ruku. Pak jsem udeřil. Snažil jsem se do toho dát co nejmíň síly, aby ho to nebolelo, spíš jen tak pro ukázku.

,,Auu," vykřikl a zakryl si rukou místo, kam jsem ho udeřil. Rychle si zakryl pusu rukou a uhnul pohledem, když se na nás učitelka a pár lidí podívali. Do očí mu vytryskly slzy.

Vyděsil jsem se.

,,Promiň, já nechtěl," omlouval jsem se. Vážně mě to mrzelo. Nechtěl jsem mu ublížit, opravdu ne.

,,To-to je v pohodě," odpověděl mi sípavě. Vypadalo to však, že ho to vážně bolí.

,,Promiň, rodiče často říkají, že bych se měl krotit, že mám víc síly než si uvědomuju a jednou by to mohlo někomu ublížit," vysypal jsem ze sebe na jeden výdech.

,,Nemusíš se omlouvat. Je to v pohodě, už to ani nebolí," usmál se a jako důkaz pustil svoji ruku. Bylo vidět, že se přemáhá a rozhodně ho to pořád bolí. Jen jsem doufal, že tam nebude mít modřinu.

,,Tak fajn, příště si dám větší pozor. Už se to fakt nestane," řekl jsem váhavě a pohledem přitom pněl na jeho ruce.

,,Díky."

Usmál jsem se na něj. Naše oči se na chvíli střetly a já se v nich nadobro ztratil. Tak jasně modré oči jsem ještě neviděl.

,,A když už jsme u toho, mohl bys mi říct o čem třídní mluvila? Nějak jsem ji nevnímal," řekl jsem a podrbal se přitom na krku.

Tázavě nadzvedl obočí, ale nic k tomu neříkal.

,,To bude na dlouho," podotkl, ale pak se pustil do vysvětlování.

Usmál jsem se.

Čím delší to bude, tím líp.

-
-
-

Tak co, jak na vás zatím působí Harry? A Louis? Myslíte si, že se bude pořád tak stydět nebo se nakonec před Harrym otevře? Jsem zvědavá na vaše nápady...🤔Mějte se hezky❤️

I Knew I Was Waiting For You || LARRY STYLINSONKde žijí příběhy. Začni objevovat