Epilog

3.8K 241 44
                                    

Louis:
,,4 měsíce!!" Skočil jsem Harrymu s jekotem do náruče a ani mě nezajímalo, že jsou všude kolem nás lidi. Harryho bývalá parta prošla kolem a hodila po nás odměřené pohledy. Ještě stále nepřekousli fakt, že spolu chodíme a Harry se s nimi nebaví. Ne, že by nás to však jakkoliv zajímalo.

Harry překvapeně zavrávoral a měl co dělat, aby mě chytil, ale nakonec to vyrovnal. Se smíchem jsem mu obmotal kolem pasu nohy.

,,Vyděsil jsi mě," řekl se smíchem a jemně mě políbil na spánek, ,,nečekal jsem, že po mně skočíš hned ráno."

,,Nemohl jsem si přece nechat ujít příležitost, když jsem tě tady viděl stát v plné kráse úplně samotného," pošeptal jsem mu do ucha. Zasmál se zrovna ve chvíli, kdy se celým areálem rozlehl zvonek oznamující pět minut do začátku školy.

,,Šťastné výročí, lásko," řekl Harry spěšně a pohladil mě po zádech. Seskočil jsem na zem a vlepil mu krátkou pusu. Už jsem se chystal odtrhnout, když si mě přitáhl zpátky do mnohem hlubšího polibku. Přitiskl jsem se celým tělem k němu a vášnivě ho políbil. Po chvíli jsem se udýchaný odtrhl, projel si prsty vlasy a Harry si spokojeně olízl rty a vypadal u toho tak přitažlivě, že jsem měl, co dělat, abych na něj znovu neskočil.

,,Měli bychom jít," řekl jsem místo toho, ,, jinak přijdeme pozdě."

Koutkem oka jsem viděl, jak Harry přikývl a pak jsem sebral aktovku a rozběhl se ke škole.

Překvapeně jsem se zastavil, když jsem si všimnul, že mi přišla na mobil zpráva.

Miluju tě.

,,Taky tě miluju," zakřičel jsem na něj a on se tomu zakřenil. Věděl jsem, co si právě teď myslí - že jsme jako jedni z těch sladkých nechutných párečků z hollywoodských filmů.

Nečekal jsem na Harryho, protože jsem si ještě potřeboval dojít do skříňky pro učebnice a Harry zamířil přímo do třídy.

O pár minut později jsem se sklopenou hlavou zaplul do lavice hned vedle Nialla.

,,Jakou výmluvu pro nás máte dneska pane Tomlinsone?" zeptá se jízlivě učitel.

,,Neslyšel jsem zvonek," odpovím ve stejnou chvíli, co Harry řekne, ,, omlouvám se pane učiteli, to byla moje chyba." Celá třída vybuchne smíchy, zatímco já se studem pokusím zaplout ještě víc do lavice. Uhnu pohledem na Harryho, který se na mě se smíchem šklebí. Samozřejmě, že to udělal naschvál.

Alespoň to však utišilo pana učitele, který se dál na nic nevyptává.

***

,,Harry?" zakřičím zatímco frustrovaně odhodím další tričko na zem. Mohu slyšet, jak Harry odkládá sklenici a jde ke mně.

Nedbale se opře o rám dveří a zasklebí se na mě. Má na sobě úzké černé džíny, bílé Rolling Stones tričko a kolem pasu mikinu. Na hlavu si nasadil červený šátek a vše završil několika koženými náramky.

,,Copak máme za problém, zlatíčko?"

Začervenám se nad jeho oslovením. ,,Nemám, co na sebe."

,,Pro mě za mě nemusíš mít vůbec nic..."

,,Ha-ha-ha." Protočím oči.

Ve čtyři hodiny jsme měli odcházet na rozlučku Harryho kamaráda a já chtěl udělat dobrý dojem, jenže to se mi zatím vůbec nedaří. Akorát se začínám s blížícím časem ještě víc stresovat a fakt, že už jsme měli pomalu být na cestě, tomu moc nepomáhá. ,,A teď vážně, pojď mi nějak pomoct."

Harry se ledabyle protáhne a pak s předstíranou znuděností přejde až ke mně. Chytne mě zezadu za boky a začne mě obsypávat mokrými polibky po celým krku. Po chvíli se odtáhne, jeho dech mě šimrá na zádech a donutí mě podívat se na sebe do zrcadla.

,,Myslel jsem to vážně," řekne a začne mi na krku tvořit cucflek, který vím, že se do pár minut zbaví do tmavě fialové a bude krásně vidět, ale taky vím, že ho i přesto nezakryju. ,,Jsi tak krásný, že nepotřebuješ žádné pitomé hadry, aby tě zbytečně zakrývaly."

Nedokážu zakrýt úsměv, který mi jeho slova vytvoří .,,Já to taky myslel vážně," řeknu, ,, chceš snad, aby mě všichni očumovali?"

Tahle slova jakoby Harryho probrala. ,,To rozhodně ne," zakroutí hlavou a začne se mi prohrabovat skříní.

,,Co tohle?" řekne a vytáhne červeno-modré proužkované triko a béžové rifle s kšandami. Jeden z mých oblíbených looků, jenže...

,,Není to až moc výrazný?" zapochyboval jsem, ,,co když se to nebude lidem líbit?"

Harry vypadal, jakože tuhle odpověď odmítá přijmout.,,Mně se to líbí," řekne a věnuje mi jeden ze svých krásných úsměvů s ďolíčky, ,, a věřím, že ostatním bude taky."

,,Tak jo," přikývnu váhavě a začnu se převlékat. Harry stojí celou dobu ve dveřích a jsem si moc dobře vědom toho, že mě pozoruje, ale nesoudím ho, já dělal před hodinou to samý.

Nasoukal jsem se do kalhot, které mi byly trošku těsný a pochybovačně se podíval nejdřív do zrcadla a pak na Harryho.

,,Co myslíš?"

,,Sluší ti to," řekne, ,,přesně jak jsem si myslel."

Přejde zpátky za mně a sjede mě pohledem až dolů.

,,Navíc," zašeptá mi pomalu do ucha, až mi celým tělem projede šimrání, ,, tvůj zadek takhle vypadá přímo božsky."

Nespokojeně zamlaskám, ale přece jen se pousměju, protože už jsem si na jeho poznámky zvykl, a možná, jen možná, mi i lichotí. ,,Tohle si nech na večer."

,,Tak na večer, jo?"

Jen se zasměju a nepatrně nadskočím, když mi zároveň se svojí otázkou stiskne zadek.

,,Už se těším," řekne a natáhne se přeze mě, aby mě mohl zvrchu políbit. Usměju se tomu a on mě ještě jednou políbí na čelo, než mně obejme a položí si na moje rameno hlavu.

Podívám se do zrcadla a naše pohledy se tam setkají.

,,Vypadáme jako jeden z těch párů, kde je hned jasný, kdo je ten kluk a kdo ta holka."

,,Oba jsme kluci," řekne Harry a i když se u toho směje, vím, že teď mluví naprosto vážně, ,,o to tady jde."

Otočím se k němu čelem a skloním si ho za krk až k sobě, abych ho mohl za jeho krásná slova políbit.

Má totiž pravdu.

Jsme jen dva kluci, bláznivě zamilovaní do toho druhého, co spolu vyráží na párty.

Protože chtějí.

A protože můžou.

The End

I Knew I Was Waiting For You || LARRY STYLINSONKde žijí příběhy. Začni objevovat