I Knew I Was Waiting For You || LARRY STYLINSON

20.

,,Připomínám, že na celý projekt máte pouze 14 dní, takže bych vám již doporučovala začít," rozhlédla se učitelka přísně po třídě.

,,Známka z projektu bude obsahovat 30% veškeré vaší známky ze společenských věd, takže pro ty," propálila několik žáků pohledem a s důležitým odkašláním pokračovala, ,,kteří se na to hodlají vykašlat, tak je na to radši znovu upozorňuju a doporučuju vám nad tím strávit alespoň pár hodin, pokud nechcete mít na konci pololetí problémy."

Několik žáků pohrdavě zakroutilo očima. Učitelky a ty jejich výhružky! Stejně to pak nikdy není tak hrozný, jak tvrdí.

,,A pro ty, co se mě ptali, svého společníka si vyměnit nemůžete! Jsem si jistá, že i když jste si možná ne všichni úplně sedli, jste již dost staří na to, abyste to spolu těch 14 dní vydrželi. Můžete jít!" ukončila svůj proslov s posledním ukázněným pohledem.

Harry:
Počkal jsem, až všichni ze třídy odešli a pak zamířil za Louisem a Niallem.

,,Ahoj," pozdravil jsem je mávnutím.

,,Harry," podal jsem překvapenému Niallovi ruku.

,,Niall," přikývl.

,,Co se ti stalo?" zeptal jsem se ho s pohledem na jeho modřinu na pravém oku. Do teď jsem s nimi neměl možnost mluvit, měl jsem podezření, že se mi Louis naschvál vyhýbá, a tak jsem si té modřiny nevšiml.

Vrhli na sebe krátký nejistý pohled.

,,To nic není. Jen jsem zase do něčeho vrazil," řekl nakonec s falešným smíchem.

Přikývl jsem tedy. Viděl jsem, že mi něco tají, ale necítil jsem se ve správné pozici na to to z nich tahat, tak jsem to nechal být.

,,Proč jsi včera nepřišel?" obrátil jsem se na Louise.

,,Něco mi do toho vlezlo."

,,Jo, to už jsem slyšel!" zamračil jsem se, ,,proč mi to neřekneš?"

,,Nech to prostě být. Promiň, že jsem nepřišel, příště ti dám vědět dřív, slibuju," řekl a nejistě přitom pohupoval nohama, ,,nebylo to nic důležitého."

Pokusil jsem se usmát, i když mě trochu bolelo, že mi nevěří. Jsem si jistý, že Niallovi to už řekl.

,,To nevadí," zhuboka jsem se nadechl, ,,a dneska by jsi mohl?"

Zvesela se usmál a zajiskřilo mu v očích, ,,Jasně, rád!"

Usmál jsem se na něj a nejistě se přitom podrbal na zátylku. Měl jsem pocit, že se snad ztratím v těch jeho nádherných očích.

,,Pane bože, kluci!" ozval se Niall.

,,Už jste se vynadívali?" dodal kousavě, když jsme na něj oba překvapeně pohlédli.

Oba jsme zčervenali a rychle od sebe odvrátili pohled. Jestli jsem toho kluka doteď neměl zrovna v lásce, tak ted už ho nesnáším.

,,Tak teda za půl hodiny v parku?" zeptal jsem se a pohlédl na Louise, abych přerušil to trapné ticho, naschvál ignorujíc jeho kamaráda.

,,Tak jo," přikývl a nervózně se na mě usmál.

,,Super," řekl jsem a s nejistým zamáváním vyrazil rychlými kroky ze třídy. Chtěl jsem odsud hlavně být co nejdřív pryč.
-
-
-