I Knew I Was Waiting For You || LARRY STYLINSON

10.

Louis:
,,Děkujeme," řekl Harry a podal roznašečce pizz čtyři stovky. Ta se usmála a nejspíš se chystala něco říct, ale to už Harry zabouchl dveře a otočil se na mě.

,,Konečně," vykřikl a hned se s oběma pizama přesunul na gauč do obýváku.

Spěchal jsem za ním a přišel si k němu. Zase jsem mezi námi nechal asi půl metru prostoru, na což se Harry jen pousmál a přisunul se až ke mně.

,,Ty se snad neponaučíš!"dodal pobaveně, zavrtěl hlavou a nadšeně se zakousl do své pizzy.

Vzal jsem si svoji krabici a otevřel ji.  Hned se na mě vyvalila vůně šunky, rajčat a ananasu. Mňam, pomyslel jsem si, už je to tak dlouho, co jsem si naposledy dal pizzu.

,,Hned zítra ve škole ti to zaplatím," podíval jsem se na něj a zakýval hlavou směrem k pizze na stole.

,,Opovaž se!" řekl,,, je to na mě."

,,To teda ne," zamračil jsem se na něj,,, nechci, abys za mě platil."

,,Ale já jo," ušklíbl se,,, zvu tě. Někdy mi to můžeš oplatit." Šibalsky na mě mrkl.

,,Tak fajn no," nehodlal jsem se dál hádat,,, díky."

Spokojeně přikývl a já se konečně mohl zakousnout do své pizzy.

Měl jsem v sobě už třetí kousek pizzy a Harry se ládoval sedmým kouskem, když v tom mi kousek upadl na oblečení.

,,Sakra," postěžoval jsem si a sundal ho ze svého oblíbeného pruhovaného svetru. I přesto na něm zůstal velký červený flek, který nezmizí, dokud se nevypere,, já jsem takový nemehlo!"

,,Nejsi," zasmál se Harry s ďolíčky ve tvářích a odložil svůj poslední kousek pizzy,,, počkej tady, dojdu ti pro něco k přestrojení."

,,To nemusíš," bránil jsem se.

,,Ale prosímtě, vydrž tady a nech mě, ať ti něco přinesu," zasmál se tím svým hlubokým hlasem a já už se nebránil. ,,Tak díky."

Zatímco byl pryč, zavřel jsem oči a snažil se trochu uklidnit. S Harrym to bylo fajn a já měl strach, že to zase nějak zkazím. Zhluboka jsem se nadechl a vydechl, protože to mi většinou pomáhá.

,,Ehm, co to děláš?"

Otevřel jsem oči a zadíval se do Harryho překvapené tváře. V ruce držel černý svetr a se smíchem si mě prohlížel.

,,Nic," zamumlal jsem a odvrátil od něj pohled.

Ušklíbl se a podal mi svetr. Vzal jsem si ho a s vyčkáváním se na něj podíval.

,,Ehm, trochu soukromí..," poprosil jsem a ukázal na svetr.

Zvedl obočí.,,Ale prosímtě!" zasmál se,,, nemusíš se stydět, jsme přeci oba kluci."

No právě, proběhl mi hlavou, a ty jsi Harry s tím jistě nejdokonalejším tělem a já se tu mám před tebou teď svlíkat abych ti ukázal, jak zdaleka jsem vždycky míjel posilovnu. Ne, díky.

Ještě jednou jsem se na něj upřeně podíval a prosil ho pohledem.

,,Tak fajn," zabručel a otočil se, ,,stačí?"

,,Dejme tomu," přikývl jsem,,, hlavně se neotáčej!" Zahrozil jsem mu a začal se rychle přestrojovat.

Zasmál se.,, Jéžiš Louisi, čeho se tak stydíš, no tak bych tě viděl bez trika..."

V tu chvíli se otočil a já se na něj překvapeně podíval.

,,Hej!" zakřičel jsem a hodil po něm svůj špinavý svetr.,, Něco jsi slíbil!"

Rychle jsem na sebe hodil ten jeho, aby na mě konečně přestal zírat. Byl mi asi o tři čísla větší, ale krásně voněl.

,,No jo pořád," zabručel,,,ale sluší ti to. Bez trička," zamrkal na mě.

Zrudl jsem jako rajče.

,,Měl by si tak chodit častěji."

Nejraději bych po něm zase něco hodil, ale už jsem neměl nic po ruce.

,,Přestaň si ze mě dělat srandu!"

,,Nedělám,"řekl vážně.

Zvedl jsem obočí.

,,Vypadáš sexy," prohlásil a skousnul si spodní ret.

No to si ze mě snad dělá srandu?!
-
-
-