I Knew I Was Waiting For You || LARRY STYLINSON

32.

Harry:
Opravdu, ale opravdu nechápu, proč si Louis myslel, že bych ho za to, že mu kluci ubližují jakkoliv soudil. On za to přece nemůže a nemá se ani za co stydět.

Kluci mě zklamali a já s nima odmítám kdykoli znovu promluvit. Nejspíš si už všimli, že je něco špatně, když jsem s nimi dneska za celý den nepromluvil ani slovo a úspěšně je ignoroval. Pěst v oku jim nepřistála jenom proto, že jsem chtěl nechat Louise, ať jim to oplatí sám.

Jediný s kým jsem dnes kromě Louise mluvil byl Zayn. A řekl jsem mu o všem.

Řekl jsem mu o tom, co mezi sebou s Louisem máme. O tom, jak ho mám rád a bojím se, abych neudělal něco špatně. O tom, jak bych byl rád, kdybych ho mohl oficiálně nazývat svým přítelem. O tom, jak si nejsem jistý, co přesně to mezi námi je. O tom, jak je pro mě tohle všechno nové. A o tom, jak strašně bych byl rád, kdybych to nemusel před nikým skrývat.

Zayn to vzal všechno v pohodě, i když si neodpustil pár vtípků typu, že si na mě bude muset dávat ve sprchách pozor. Ale nijak mě nesoudil. Dokonce mi popřál hodně štěstí s Louisem a celý den na mě významně pomrkával, kdykoliv se Louis objevil poblíž nás.

A já byl rád, že zrovna Zayn byl ten první, kterému jsem vše přiznal. Přece jen je to můj nejlepší kamarád a ti při sobě vždy stojí.

Louise jsem od včerejška nemohl dostat z hlavy. Už před tím zaměstnával moji hlavu většinu času, ale teď už jsem měl pocit, že ani nedokážu myslet na nic jiného než na něj. Slíbil jsem mu, že s ním dneska zajdu zase do posilovny a pokusím se ho naučit nějaké útočné prvky. Louis chtěl klukům jejich chování oplatit a já byl připraven udělat cokoliv proto, aby se mu to povedlo. I kdyby to znamenalo naučit někoho jako je Louis, jak se prát.

Louis se mnou celý den skoro nemluvil, jen se na mě párkrát vesele usmál a při příchodu do školy mi zamával. Trávil celý den s tím svým kamarádem Niallem, a ano, trochu jsem žárlil, ale na druhou stranu jsem chápal, že si s ním má nejspíš o hodně čem povídat. Tak trochu jsem si dal dvě a dvě dohromady a s pomocí Zayna mi netrvalo dlouho, než mi došlo, že Louis nebyl jediný, komu kluci ubližovali. A já chtě-nechtě musel Niallovi poděkovat, že při Louisovi celou tu dobu stál, i když  bych to radši byl já, kdo ho před tím vším ochrání.

Zajímalo by mě o čem si ti dva povídají.

Louis:
První slova, která na mě Niall po příchodu vychrlil, překvapivě nebyla pozdrav.

,,Tak jak to včera s Harrym šlo?" zeptal se horlivě. ,,Neříkej, že si mu nic neřekl!" zalapal pak zamračeně po dechu, když jsem nějakou dobu mlčel.

,,Řekl," odpověděl jsem mu a při té vzpomínce se usmál, ,,a měl jsi pravdu. Strachoval jsem se naprosto zbytečně."

,,Tak vidíš," přikývl Niall a vypadalo to, že si upřímně oddechl. ,,Já mám vždycky pravdu!" dodal pak sebevědomě.

Obvykle jsem se s ním u těchto vět dohadoval, ale tentokrát jsem se jen ušklíbl. Má pravdu.

***

Na konci předposlední hodiny jsem to už nevydržel a rozhodl jsem se Niallovi se vším svěřit. Neznal jsem ho sice nijak dlouho, ale bral jsem ho jako nejlepšího kamaráda a možná až trochu bláhově mu věřil.

,,Potřeboval bych ti něco říct," zamumlal jsem jeho směrem.

,,Povídej," odpověděl zvesela, ,,jsem jedno velké ucho."

V tu chvíli se na nás však varovně otočil učitel a já jen zavrtěl hlavou.

,,Teď ne."

Niall to pochopil. ,,Tak mi to řekneš na obědě, bereš?"

Jen jsem přikývl.

***

,,Tak, co tak důležitýho jsi mi to teda chtěl říct," vrátil se Niall k mé poznámce během dějepisu, když už jsme oba seděli u jídelního stolu a Niall se spokojeně pustil do jídla.

,,Asi jsem se zamiloval," řekl jsem a cítil, jak rudnu. Proč tohle dělám?

,,No ne-né," zamrkal Niall překvapeně a na chvíli přestal jíst, ,,do koho?"

,,Ne počkej, budu hádat," dodal rychle než jsem měl šanci cokoliv odpovědět.

Jen jsem nejistě čekal, co z něj vypadne, uvědomujíc si, že to stejně nikdy neuhodne.

Řekl jména dvou holek, přičemž u jedné jsem ani nevěděl, kdo to je. Zavrtěl jsem hlavou.

,,Hmm, stejně jsem si nemyslel, že by to byly tyhle dvě," vrtěl hlavou a vypadalo to, že chvilku přemýšlel, pak jakoby se mu rozsvítilo a náhle se zasmál, ,,no jasně, proč mi to nedošlo dřív. Vždyť je to úplně jasný!"

,,Je to Harry, viď?" mrkl na mě šibalsky.

,,Potichu!" okřikl jsem ho rychle a nervózně se rozhlédl po jídelně, abych se ujistil, že nás nikdo neslyší. ,,Jak jsi to věděl?"

,,Jednoduše," usmál se, ,,vzpomněl jsem si na to, jak se po sobě vždycky koukáte a jak si vždycky v jeho přítomnosti ještě nejistější - a to už je co říct. Bylo to víc než jasné."

,,Aha," odpověděl jsem trochu nepřítomně. To jsme tak nápadní?

,,Jsem rád, že jsi mi to řekl," usmál se Niall, ,,Harry vypadá jako fajn kluk, i když má jako kamarády takoví hajzli."

Nejistě jsem se usmál. ,,Jo, to on je."

,,Tak povídej," podepřel si hlavu a v očekávání na mě pohlédl, ,,už jste spolu někde byli? Už jste se políbili? Řekl jsi to rodičům?"

,,Zpomal," zasmál jsem se, ,,máš moc otázek!"

,,A ty se divíš?" uchechtl se a nepatrně přitom zavrtěl hlavou, ,,a povídej už, moc mě napínáš!"

Pousmál jsem se.

Niall se pustil do jídla a já mu během půlhodiny zodpověděl všechny jeho otázky, zatímco on stihnul sníst i moji porci.

,,Bruslení je fajn rande," přikývl Niall v jednu chvíli, ,,ale příště byste měli jít do zoo."

,,Proč do zoo?"

,,Nevím," pokrčil rameny, ,,prostě mě to tak nějak napadlo."

Uchechtl jsem se. Třeba ho jednou vezmu za slovo.

Kdo ví.
-
-
-

Může mi někdo vysvětlit, jak jsem doteď neslyšela o 30 SECONDS TO MARS?😌❤️

Jo, taky nová píseň od Troye Sivana I'M SO TIRED... je naprosto úžasná!!

A málem bych zapomněla. Neskutečně moc děkuju za 5k přečtení. Miluju vás!❣️