I Knew I Was Waiting For You || LARRY STYLINSON

40.

Harry:
,,To bylo skvělý," zasmál se Louis a sundal si bundu, ,,pořád nemůžu z toho, jak si toho chlápka setřel.

Zasměju se tomu taky. Když jsme dobruslili, objednali jsme si s Louise pečené klobásy, typické jídlo, co najdete v Anglii na každém vánočním trhu. Když nám je přinesli, zjistil jsem, že mě chybí asi půl libry na zaplacení. Louis s sebou neměl ani penny.

,,Ještě 40 penny," řekl chlapík za provizorní kasou a natáhl ke mě netrpělivě ruku.

,,Promiňte, hned to bude," odpověděl jsem zdvořile a sklonil se dolů k peněžence.

,,Připrav se," zašeptal jsem opatrně směrem k Louisovi, který se na mě však díval naprosto nechápavě, a pak se s falešným úsměvem podíval zpátky na chlapíka, ,,omluvte mě, někde mi tady asi vypadly ."

,,Pokud nemáte peníze, vraťte jednu klobásu," odpověděl bez jakékoliv ochoty a já nad ním musel zakroutit hlavou.

,,Jsou přece Vánoce, " zkusil jsem to ještě vyškemrat, ale on trval na svém.

,,Dobrá tedy," řekl jsem a popadl překvapeného Louise za ruku. ,,Nezlobte se."

Rozběhli jsme se pryč

,,Vraťte se! Parchanti jedni!" slyšeli jsme z dálky ještě jeho hlas, ale jenom se tomu zasmáli.

,,Taky vám přeju Veselé Vánoce!" zakřičel jsem na něj a pak už jsme mu zmizeli, i s nádherně vonícími klobásami, z dohledu.

,,Očekával bych, že lidi budou v takové dny vstřícnější," zakroutím nad tím vším hlavou, ,,za nějakou půl libry si stejně nic nekoupí."

,,To sice ne, ale kdyby to udělalo víc lidí, už možná jo," podotkne Louis.

,,Na trhách se to děje pořád," pokrčím rameny a je to pravda.

Na to už Louis nic neřekne, ale vidím, jak se pochechtává.

***

,,Tak co si uvaříme?" zeptám se ho asi o hodinu později, kdy už na sobě oba máme vánoční ponožky a svetry.

Louis trval na tom, že je musíme mít a jeden mi z domu přinesl. Byl mi sice menší, ale nestěžoval jsem si. (,,K příštím Vánocům ti musím nějaký koupit," zasmál se, když viděl, jak se do něj soukám.)

,,Seš si jistý, že se do toho opravdu chceš pouštět?" zeptal se mě už asi popáté.

,,Slíbil jsi mi, že mě naučíš vařit, navíc rodiče nejsou doma a ty tady spíš a já nám nechci zase něco objednávat... Takže ano, jsem si jistý."

,,No dobrá, chtěl jsem se jenom ujistit," přikývl a drobně se usmál.

,,Já vím," přikývl jsem a políbil ho za krkem. Trošičku se zachvěl a já se tomu pousmál. Na krku je nesmírně citlivý.

,,Tak co, jdeme na to?" pokynul jsem směrem ke kuchyni.

,,Jo," usmál se, ,, snad vám to tady nepodpalíme."

,,Ale prosím tě, zas tak nás nepodceňuj," šťouchnul jsem do něj pobaveně a otevřel dveře špíze, ,, copak nás dneska kuchař naučí?"

Jen se zasmál a po chvíli, kdy si všechny suroviny s vážným výrazem (který mě rozesmál) prohlédl, začal vytahovat suroviny. Těstoviny, česnek, cibule, sýr,..

,,Máte nějaký maso?" zeptal se.

,,Vytáhl jsem z mrazáku trochu kuřecího," odpověděl jsem a on přikývl.