𝕭𝖚𝖓𝖓𝖞 𝕶𝖎𝖑𝖑𝖊𝖗? /VKOOK /

🔫8🔫

Ještě bych spal kdyby na mě paprsky slunce nesvítili. Rukama jsem si promnul oči. Protáhl se, ale omylem jsem bouchl osobu ležící vedle mě. Otočil jsem k osobě hlavu. Byl to Jk, kdo jiný asi. Jk si něco zamručel a otočil se na druhou stranu, takže zády ke mně. Měl povytáhlé tričko. Nevím proč ale strašně mě lákalo mu pohladit holou kůži na boku.

Vím že bych neměl, nedalo mi to a pomalu natahovat ruku k němu. Konečky prstů jsem mu jemně pohladil bok. Ani se nehl, stále spal.
Prstíkem jsem mu nakreslil srdíčko.
Nevím co to semnou je.. Nelíbí se mi to. Je to vrah. Zabil mi matku. Ale nejspíš zachránil i život. Povzdechl jsem si.

Tričko jsem mu stáhnu a přikryl ho. Vylezl jsem z postele a mířil si to ke skříni. Vzal jsem si nějaké boxerky, ponožky, černý tepláky a bílé tričko.
Oblikl jsme se a šel se podívat na Jk.
Jak se asi jmenuje? Proč mi to neřekne?

Obešel jsem postel a lokty se opřel na konci madrace. Měl tu masku na sobě, že mu to není nepříjemný... Mně by to vadilo. Měl kaštanově hnědé vlasy. Strašně bych mu tu masku chtěl sundat, ale pro mě by to nedopadlo dobře....

Zase jsem si stoupl a zamířil jsem si to do kuchyně. Udělám nám něco k jídlu.
Došel jsem do kuchyně kde byl plný dřez nádobí. Tss. Potřebovalo by to tu uklidit. Otevřel jsem ledničku kde jsem vytáhl Jam, ledničku jsem zase zavřel a hledal chleba. Když jsem chleba konečně našel tak jsem vazl příboroví nůž. Namazal a dal na talíř, talíře jsem pak položil na stůl a vrhl se na to špinavé nádobí.

Už mi zbývá jeden talíř, konečně! Někdo mi omotal ruce okolo pasu. Vypískl jsem jak malá holka. Talíř jsem položil zase do vody a otočil se na Jk. ,,To mi nedělej... Lekl jsem se"
On se jenom zasmál a šel si sednout ke stolu. Masku si trošku nadzvedl aby mohl jíst. Byla mu vidět brada a jeho plné rty.

Má krásný rty... Rychle jsem Zakroutil hlavou. Taehyungu! Na co to myslíš! Bože! Rychle jsem se otočil a domyl poslední talíř. Uklidil jsem nádobí tam kam patří a šel si sednout ke stolu.
,,Dík za snídani" vzal svůj špinaví talíř. Dal ho do dřezu a opřel se o linku, sledoval mě jak jim svou snídani.

Očkem jsem se na něj podíval. ,,Tae?"
Podíval jsem se na něj a kývl hlavou aby pokračoval. ,,Dnes přijde Namjoon, neboli Monster killer. Budeš mě před ním oslovovat pane a jeho také. Budeš mě poslouchat."
Namjoon? Jeho jméno mi řekne.. Ale svoje ne. Nah.

Jenom jsem kývl. Uklidil svůj talíř. Stoupl jsem si před Jk. ,,Řekni mi tvé jméno" divím se že přes tu masku vůbec vidí.. ,,Jméno není podstatné."
,,Prosím, řekni mi ho. Nebo si sundej masku ať vím jak vypadáš" nic neříkal. Možná přemýšlí? ,,Kook"
Podíval jsem se na něj. ,,Co?" povzdechl si, chytl mě za zatylek a naklonil se k mému uchu. ,,jméno mé" dostal jsem z jeho hlasů uplně husí kůži. Byl tak blízko. Kookie, pěkné. Chtěl jsem se ho ještě zeptat na tu masku, ale domem se rozlehl zvonek. Kook šel tedy otevřít.

Vzal jsem si hadr a utíral špinavou linku. Zatím přišel Kookie a ten Namjoon. ,,No podívejme koho tu máme, sis vzal novou hračku. Jimin ti nestačil? Nedivím se." hračku? Jimin? Kdo je Jimin? Nebo kdo byl Jimin? Trošku jsem se zamračil, radči jsem si dělal svou práci.

,,Namjoone mám pro tebe nabídku" namjoon se ke Jk otočil a pokynul hlavou ať pokračuje. ,,Uneseš semnou Jina. A toho si budeš moct vzít" Jina?!jako Jin - hyunga! To ne! Rychle jsem se otočil. Musím PRYČ!

Chtěl jsem běžet na chodbu ale Namjoonova ruka mě nenechala odejít. ,,Kampak?" v tu chvíli jsem věděl že bude problém. Ale Jina nechá být! ,,Jina necháte! Nic vám neudělal!" zaťal jsem ruce v pěst. Namjoon udělal překvapený výraz, podíval se na Kooka. ,,On může být tak drzý?" kook mi udeřil vážně velkou facku, až jsem spadl na zem. Chytl jsem se za tvář , začala mě pálit tvář když po ní tekly slzy. ,,Nemůže! Akorát je to nevychovaný debil!" nevím proč.. Ale jeho slova mě ranila, bolelo mě to, že mě uhodil, nadával..

,,Jimin byl taky jako ty" řekl mezi smíchem Namjoon. ,,prej ho zabil za to ale nikdo neví pravdu. " úplně jsem skameněl. C..coze?! Zabil?!možná..
Vyděšeně jsem se podíval na Kooka.
,,A jestli mě budeš srát jak dříve on. Zabiju tě taky!" Namjoon to s úsměvem sledoval. Sklopil jsem hlavu, rukou jsem si utřel slzy. ,,O...omlouvam se p....pane" je divné mu říkat pane....

Namjoon se uchechtl. ,,Ten ti to jen tak neodpustí" no to mi taky došlo Namjoone. ,,Bereš to teda? Můžeš si sním dělat co chceš. Jen aby už byl pryč hajzl" Jin není hajzl! Jediný kdo tu je hajzl si ty! Byl jsem tak naštvaný, že bych ho nejraději udeřil pěstí do jeho ksichtu. ,,Beru" podali si ruce. ,,Ne!" oba se na mě podívali. Kook zaťal ruce a Namjoon se nezajímavě na mě díval.

,,Ty nebudeš držet hubu?!" ani jsem nestačil zareagovat a začal do mě kopat. Myslel jsem si že by mi třeba Namjoon pomohl, ale to jsem se mílil.
On se k němu dokonce přidal.
Tekly mi slzy, prosil jsem je, omlouval se, ale i přes to do mě kopal. Moje břicho tak straně bolelo, tu bolest nejde ani popsat.

Přestal jsem se bránit a tělo uvolnil, jen co si toho všimli přestali do mě kopat. ,,Dem. A ty si dávej bacha co vyleze z té tvé držky" nehybně jsem ležel na studené zemi a očkem pozoroval jak odchází. Jin- hyung omlouvám se. Snažil jsem se. Vzlykl jsem. Slyšel jsem zabouchnutí dveří.

Pomalu jsem se posadil a chytl se za břicho. Je pryč.. Počkat! Je pryč! Můžu najít mobil! Pomalu jsem se nějak zvedl, začel jsem tedy hledat. Hledal jsem snad všude, ale nikde není...
Asi jsem prohrál. Asi? Ne. Určitě.
Dostanu se od tud? Zabijou Jina?

Sedl jsem si na gauč a očima skenoval místnost. Kde může být ten mobil. Můj pohled se zastavil u knihovny. Jedná knížka byla úplně na kraji, že každou chvíli mohla spadnout. Zvedl jsem se a došel ke knihovně. Knížku jsem si vzal do ruky, koukl jsem se kde před chvílí byla. Ha! Mám ho!

Knížku jsem položil na zem, no.. Zahodil. Rychle jsem tam naťukal heslo. Naštěstí to byl můj mobil. Najel sem na kontakt s Jinem. Mačkl na tlačítko hovor. Trvalo to než to vzal.

,,Tae! Jsi v pořádku?! " zase slyším jeho hlas, má starost... Chudák. ,,Jine! Jdou po tobě! Chcou t~" mobil se mi vypl. To si děláš! ,,Teď přestaneš fungovat?!" naštvaně jsem mobil vrátil,  to samé udělal i s knížkou.
Sedl  jsem si na gauč a začel brečet.
Po chvilce jsem usl.