How Can You Love Me? [Marcus Gunnarsen]

🔐thank you🔐

,,A-ahoj" vykoktala jsem ze sebe a hned si chtěla dát pár facek, za to jak koktám.Bože seber se, vždyť je to jen obyčejný kluk.

,,Ahoj, ty jsi ta, která do mě dneska narazila v tom bistru, že jo?" řekl s úsmvěvem a já lehce zrudla.Aspoň že si to pamatuje.

,,Jo, jsem Miriam, jen tak mimochodem." představila jsem se a natáhla k němu ruku.Wow Miri zatím jsi se ještě neztrapnila!

,,Marcus." pousmál se a stiskl mou ruku.A zase.Ty výbojky elektřiny...byly snad ještě silnější než předtím.

A opět.Naše pohledy se střetly a všechno to probíhalo zase jako dneska v tom bistru.Tyhle pocity pro mně byly zcela nové.A proto jsem z nich byla v úplném tranzu.

Zatřepala jsem hlavou a pustila Marcusovu ruku.Oba dva jsme se stydlivě podívali někam jinam a mlčeli.Tak jo tohle je už trochu trapné.Tak něco řekni ne?!

,,Já se ti jenom chtěla omluvit, že jsem do tebe narazila.Měla jsem takový hlad, že jsem vůbec nedávala pozor na okolí." nervózně jsem se zasmála.

,,V pohodě.Taky se neznám když vidím dobré jídlo." usmál se na mě a já cítila, jak se mi rozbušilo srdce.

,,Okay, tak...já asi půjdu, tak zatím." mávla jsem rukou na rozloučenou.

Takže jsme teď jako kamarádi?Nejspíš ano a to u mě vyvolalo vlnu radosti.

Vydala jsem se ven z knihovny, hlavu plnou Marcuse a dokonce jsem zapomněla, že se mám v knihovně vlastně ještě učit.

Marcus:

Tak tahle holka je jedno velký WOW.
Nikdy v životě jsem neviděl holku s takovýma očima, dokonalým úsměvem, sexy postavou a roztomilým chováním.Je prostě úžasná a to jí znám jen den.Vlastně ani to ne.

Nebudu vám lhát Miriam je opravdu hezká a milá dívka a líbí se mi.

Vždycky, když se naše pohledy střetnou utápím se v jejích zlatých očích a nemůžu se od nich odtrhnout.

Když na té svojí roztomilé tvářiče vykouzlí ten svůj úsměv, srdce se mi chvěje a když se naše pokožky o sebe otřou, kůže se mi rozpálí do běla.Nikdy jsem nic takového nezažil, ale je to úžasný pocit.

Ta holka se mi pomalu, ale jistě dostává pod kůži.

Chtěl jsem se jí zeptat jestli nechce jít někam ven, ale než jsem se probudil z tranzu, už byla pryč.Zmateně jsem se rozhlédl po celé knihovně, ale ona nikde.

Usoudil jsem, že asi musela odejít pryč z knihovny.No tak se jí zeptám zítra.Mám totiž takový pocit, že spolu  máme hodinu ekonomie.

***

Sedím tu sám.Jedinou společnost mi dělá televize, kde běží nějaký fotbalový zápas, který stejně nevnímám, protože mojí mysl právě okupuje brunetka se zlatavýma očima.

Je neskutečná.Od té doby co do mě narazila v tom bistru na ní nemůžu přestat myslet.

Řekl jsem si, že bych si někde o ní něco mohl najít, tak jsem vzal do ruky mého věrného kamaráda a začal projíždět instagram.

Bylo vcelku těžké jí najít.Ale nějak jsem se k ní přes všechny hastagy a různé účty dostal.

Na těch fotkách vypadala úžasně.Na plno z nich se usmívala od ucha k uchu a vtipně pózovala.Na jiných měla neutrální výraz a koukala někam do dálky.Prostě změť všeho možného.

V biu toho moc neměla, jen to že jí je 21, žije tady v Oslu, chodí na univerzitu a miluje knížky a hudbu.

Začal jsem jí sledovat a pak v mobilu najel na kontakty.Už skoro ze zvyku jsem chtěl zavolat Martinusovi, než mi došla krutá realita a já mobil radši vypl.

Martinus se právě teď už dva měsíce nachází v psychiatrické léčebně s těžkými depresemi, protože jeho nastávající manželka, zemřela při autonehodě.Divím se, že se chtěl vdávat takhle brzo, ale on jí doopravdy miloval.Každopádně potom začal pít.Začal být zchlastanej každej večer, kazilo nám to koncerty, nebyl schopen vyjít ven, pozdravit fanoušky, natož zpívat.

Byli jsme nuceni ho dát do psychiatrické léčebny, kde s nikým nemluví dokonce ani se mnou ne.Moje vlastní dvojče se mnou už dva měsíce nepromluvilo ani slovo.Neumíte si představit jak strašné to je.Když si vzpomenu co všechno jsme spolu prožili.Doufám, že se z toho dostane.Mám ho rád a nepřežil bych kdybych o něj přišel.

No, takže jsem ukončil naší rozjetou kariéru zpěváků, protože jsem bez Tinuse nechtěl pokračovat a rozhodl se jít na univerzitu a dokončit studium tady.

A teď jsem tu, sám v prázdném bytě, 22 letý, se zničenou kariérou, narušeným bratrem a kdo ví jakou budoucností.

Jediným světlem, které mě donutí zítra ráno vstát, je momentálně Miriam.

•••
Tak doufám že se líbí🤪A Martinus tady taky bude, ale ne moc😕
love yaa❤️❤️
maggie