Miriam:
Ráno jsem se probudila s nějakým dobrým pocitem a dokonce i sama, takže na mě Sky zase nemusela ječet přes celej barák.Moje kroky, hned po tom co jsem si dala v koupelně prášky a omyla si obličej, zamířily do kuchyně.
Můj pohled spadl k hodinám na stěně a sama nad sebou jsem pozvedla obočí údivem.Bylo sedm ráno a moje první hodina začíná až v 8:15.Tak tohle je snad první ráno na této univerzitě, kdy všechno s přehledem stíhám.Dokonce mám čas i na snídani a svou vlastní kávu!
Sama pro sebe jsem si nadšeně zatleskala, jak malé dítě když dostane svou vysněnou hračku a začala něco kuchtit.
Po nějaké době se kuchyní roznesl rozespalý hlas mojí nejlepší kamarádky.
,,Hmm co to tu tak voní?" řekla a hned jak mě uviděla, překvapeně pozvedla obočí, ,,Počkej, ty jako vaříš?Jakože snídani?Ve čtvrt na osm ráno?Ty?!" vydala ze sebe naprosto odvařeně a rychle ke mně přešla, načež mi přiložila dlaň na čelo.
Jen jsem se zasmála a její dlaň sundala.
,,Jak?Proč?Co?" vychrlila ze sebe Sky a já jen nezaujatě pokrčila rameny.
,,Nevím.Asi mám jen dobrou náladu." řekla jsem lhostejně.I když jsem moc dobře věděla, že tohle všechno má přesnější důvod.A Sky to bohužel věděla taky.
,,Ale kecy....Já vim!To je kvůli tomu novýmu klukovi že jo?Jakže se jmenuje?" vykřikla hned a já převrátila oči v sloup.
,,Marcus." napověděla jsem jí a přes její bezchybnou tvář se mihl úšklebek.
,,Jo, přesně ten!Moc dobře jsem vás viděla v tom bistru.Vypadalo to úplně jak vystřihnutý z filmu.Romantická láska na první pohled." řekla přeslazeným hlasem Sky a dramaticky se zadívala do dálky.
Hodila jsem po ní utěrku a ona vybuchla smíchy.Nevim co je na tomhle vtipnýho Sky.
,,No jakože není k zahození.Postavu má víc než dobrou, zadek taky a viděla jsi ty bicáky?" začla básnit a já jí tentokrát vzala vařečkou po hlavě, ,,Au co děláš?!" obořila se na mě a já jí jen zpražila pohledem.
,,Všímáš si ty i něčeho jinýho než těla ty úchylačko?" zeptala jsem se jí trošku pohoršeně, protože když jsem si vybavila Marcusovu pevnou hruď do které jsem narazila...no co že jí pokrývalo tričko a mikina!
,,Vnímáš mě?" křikla Sky a hodila po mě ubrousek.Ano my dvě po sobě velice rády hazíme věci.A to myslím vážně.Házíme po sobě všechno co se dá a nebolí to.
,,Ehm, jo jasně." zakašlala jsem a neubránila se ruměnci v mých tvářích.
Sky se na tváři objevil úšklebek, ale nechala to bez poznámky.
,,Jak myslíš že ho má velkýho?" vypadlo najednou ze Sky a já se k ní švihem otočila a tu vařečku jsem po ní hodila.To jí opět rozesmálo.
,,Panebože Sky, buď už zticha!" zařvala jsem na ní, přičemž jsem byla rudá až někde na zadku.Ugh jak já jí nenávidím.
***
Poprvé za tento školní rok, oh ne, za tu dobu co jsem na této univerzitě, jsem přišla pět minut před začátkem hodiny.Většinou to stíhám tak akorát na začátek.
Chtěla jsem si jít sednout na svoje obvyklé místo ve čtvrté řadě, ale to by jsem se zase s někým přímo před tím místem nemusela srazit že jo.
,,Oh, moc se omlouvám." zamumlala jsem, když jsem si mnula bolavé místo na čele.
Hned jak jsem ale zvedla zrak k dotyčnému, můj pohled se střetl s tím čokoládovým a já se do něj zase úplně potopila.
Nějakou tu chvíli jsem se ztrácela v jeho magických očích a snažila se zapamatovat každou jiskřičku, která se tam mihla.Pak mě ale přerušil jeho melodický hlas.
,,Promiň, vůbec jsem tě neviděl.Klidně si sem sedni, já si sednu vedle." řekl a než jsem stačila nějak zareagovat, už seděl v lavici vedle (jen tak for sure.Mají lavice po jednom a někde mají zase takové ty přednáškové sály, jestli si rozumíme).
Jelikož už zazvonilo a profesorka vešla do třídy, nezbývalo mi nic jiného, než si sednout a věnovat Marcusovi aspoň děkovný úsměv.
***
Hodina uběhla celkem rychle a než jsem se nadála, zazvonilo a my byli volní.
Vyšla jsem ze dveří, když se za mými zády ozvalo moje jméno.
,,Miriam!" zavolal Marcus a tak jsem se na něj s milým úsměvem otočila a co nejlíp se snažila skrýt tu radost, že si pamatuje moje jméno a že mě oslovil.
•••
No mě Marcus oslovit mým jménem, tak už nežiju😂🤤
Co po ní asi chce??🤔
love yaaa❤️
maggie
ČTEŠ
How Can You Love Me? [Marcus Gunnarsen]
FanfictionUž jednou jsem od svého života dostala těžkou ránu, ale i tak jsem se s ní vypořádala.Ale to že budu muset podstoupit ještě jednu těžší, to už mi nikdo neřekl... 2.místo #marcusandmartinus