How Can You Love Me? [Marcus Gunnarsen]

🔐I'm Mrs.Gunnarsen🔐

,Martinusi?" vydechla jsem překvapeně, když se vedle mě ten roztomilý blonďáček objevil.

Vypadal jinak.Vlasy měl umyté, uprostřed pěšinku a vlasy na obě strany.V obleku mu to slušelo mnohem víc než v teplácích a vytahaném tričku.

Jeho oči dnes nebyly prázdné a nějaká ta malá jiskřička štěstí by se tam našla.Koukala jsem na něj jak na zjevení.

,,Ahoj Miriam" zamumlal a snad se i trochu pousmál?Wow.

,,Co tady děláš, mysleli jsme že nechceš přijít" namítla jsem a on sklopil hlavu.

,,Nemůžu si nechat ujít bratrovu svatbu.Nikdy by mi to neodpustil.A myslím že vy dva jste mi konečně ukázali světlo.Děkuju" řekl a mě do očí už po druhé za tento den vstoupily slzy.

,,Jsem ráda že jsi přišel.A on bude taky" kývla jsem směrem do uličky, kde už se začali svatebčani nervózně ohlížet.

Martinus mi ještě věnoval malý, ale krásný úsměv a pak vešel do uličky.

Všichni na něj zírali naprosto překvapeně a pozorovali ho jako nějakou trofej.

Já ale soustředila svůj pohled na jeho dvojče, které na něj zíralo jako na mimozemšťana.Hned se ale probral a na tváři se mu vyloudil jeden z těch neúžasnějších šťastných usměvů vůbec.

Když Martinus došel na menší stupínek, na kterém stál Marcus svědci a družičky, Mac na nic nečekal a bratrsky ho dlouze objal.

Bylo to nádherné a já bohužel slzy nedokázala udržet.Svatebčané začali tleskat a já si jen rychle utřela těch pár slz, které mi vytekly.

Teď byla řada na mě.Zhluboka jsem se nadechla a vyšla zpoza rohu, kde na mě na začátku uličky čekal táta.S mírným úsměvem jsem se do něj zavěsila a nechala se vést.

Tento okamžik se zdál jak nekonečný.Ale krásný.Svatebčané stáli a s úsměvy si mě prohlíželi.Já ale věnovala pozornost mému, ještě pořád snoubenci, který se na mě široce usmíval a celou si mě projížděl pohledem.

Když jsem došla až ke stupínku, táta mi dal pusu na tvář a odešel si sednout k mámě, která byla vybavená kapesníkem a začínaly jí pomalu vlhnout oči.

S úsměvem jsem přijala Macovu nabízenou ruku a vystoupala na stupínek k němu.

,,Příšerně ti to sluší.Jsi jako princezna" pošeptal mi Mac do ucha a já se chtě nechtě začala červenat.

Oddávající začal svoji řeč a já i když bych měla, jsem ho stejně poslouchala jen na půl ucha.

Radši jsem svou mysl naplnila tím, že to vážně dělám.Vdávám se.Za Marcuse Gunnarsena.Čekáme spolu miminko.Můj život jakoby byl konečně úplný.

Také mě ale sžíraly obavy, že Marcusovi takhle svým odchodem ještě víc ublížím.Nechci mu ublížit.Nechci aby se kvůli mě trápil.

,,Táži se vás, Miriam Rylen.Berete si zde přítomného Marcuse Gunnarsena za svého právoplatného manžela?Budete s ním ve smutku a radosti, v nemoci i ve zdraví, v bohatství i chudobě?" zeptal se mě oddávající a já neváhala ani jednu zatracenou sekundu.

,,Ano" řekla jsem s úsměvem a Mac mi lehce stiskl ruku, kterou měl položenou na té mé.

,,A táži se i vás, Marcusi Gunnarsene.Berete si zde přítomnou Miriam Rylen za svou právoplatnou manželku?Budete s ní ve smutku i radosti, v nemoci i ve zdraví, v chudobě i bohatství?" obrátil se na Marcuse a ani na jeho odpověď jsme nemuseli čekat.

,,Ano" vyhrkl a já se usmála.O můj bože zní to tak strašně dokonale.

,,Tímto vás prohlašuji za manžele.Nyní si vyměňte prstýnky a pak můžete provést svůj první manželský polibek" řekl oddávající a my se k sobě s Marcusem konečně otočili čelem.

Martinus podal svému dvojčeti prstýnek zlaté barvy a já už teď věděla že ho nikdy nesundám.

Marcus mi s zářivým úsměvem navlíkl prstýnek a teď byla řada na mě.Vzala jsem si od Sky prstýnek a udělala to samé co Marcus.

V pozadí jsem slyšela popotáhnutí a za mnou taky.Á matky už brečí.

Na nic jsme s Macem nečekali a propojili naše rty v prvním manželském láskyplném a nádherném polibku.

Vychutnávala jsem si jeho polštářky stejně jako on ty moje.Ani jsem nevnímala potlesk svatebčanů.Vnímala jsem jen svého, ano teď už manžela.

Odtrhli jsme se od sebe a rozešli se uličkou směrem ven, kde nás měl odvézt kočár k zámku.Usmívali jsme se na všechny strany v ruku v ruce.A já věděla že jsem nikdy v životě nebyla šťastnější než teď.

•••
Nemám tucha jak svatba probíhá, tak snad jsem se aspoň trochu strefila😅💞No, svatbu máme za sebou a jedeme dál!⭐️Konec se už blíží zlatíčka a já vám musím prozradit, že vás potom na nějakou tu dobu zase opustím🥺🥺
love yaaa❤️❤️
maggie