🔐the mystery🔐

1.3K 85 12
                                    

Marcus:

Přesně tohohle jsem se bál.Nechci se o tom bavit.Bolí to.Tak moc to bolí.

Už už jsem jí chtěl odbít s tím, že Martinus studuje doma v Trofors, ale hned jak se její zlaté oči plné lásky, ano opravdu lásky, a podpory zabodly do mých, nebylo úniku a slova ze mě začala padat sama od sebe.

,,Jsou to jen tři měsíce od toho, kdy měla Martinusova přítelkyně autonehodu, kterou...kterou bohužel nepřežila.Martinus se z toho naprosto složil, protože Sarah miloval víc než cokoli na světě a bylo to opravdu vidět.Dokonce bych řekl, že jí plánoval požádat o ruku.No hned po té nehodě, spadl na úplné dno.Začal chlastat, kouřit a když nastoupil do psychiatrické léčebny, upadl do těžkých depresí..." potlačil jsem vzlyk, když v tom mojí velkou dlaň obalila ta její malá a jemně jí stiskla.Její lehký úsměv mě přinutil pokračovat, ,,Už dva měsíce jsem s ním nepromluvil ani slovo.S nikým nemluví.Ani se mnou.Se svým dvojčetem!Hrozně mě to ničí a bojím se že se z toho už nedostane." vydechl jsem potichu a rozmrkal slzy, které se mi draly do očí.Nemůžu brečet.Ne teď.Na našem prvním rande s dívkou, která by mohla změnit můj zpackaný život.

,,Macu, věřím že bude v pořádku.Dostane se z toho." začala mě Miriam uklidňovat svými jemnými slovy a pomalu hladila hřbet mojí ruky.

,,A proto jsi tady?Přerušil si kariéru a šel studovat na univerzitu?" zeptala se mě jemně a já polkl víno, kterého jsem se musel napít.Moc velký nával emocí v jedné minutě.

,,Dá se to tak říct.Já tuhle univerzitu studuju už od prvního ročníku jako ty, akorát že dálkově.Teď jsem se rozhodl na ní ale i chodit kvůli tomu, že jsme s Martinusem přerušili kariéru." povzdechl jsem si a snažil se vyloudit na tváři nějaký ten úsměv.

,,To je mi moc líto." zamumlala Miri, načež se zvedla, přešla ke mně a objala mě.

Překvapilo mě to a tak mi chvíli trvalo než jsem svoje ruce obmotal kolem jejího útlého pasu a zabořil jí nos do vlasů.Hmmm voní po karamelu.

Bohužel tohle objetí netrvalo nějak extra dlouho a ona se po pár vteřinách odtáhla.Ovál mě chlad.Ale i tak mě pořád v nose štípala vůně jejího šamponu.

,,Nepůjdeme už?" zeptal jsem se, když se chystala si sednout nazpátek.

Jen přikývla na souhlas, hodila do sebe posledních pár loků své skleničky a oblékla si džínsku.

V těch bílých šatech vypadala tak úžasně.Tak nevinně, čistě a přátelsky.Vypadala jako anděl.Jako můj anděl strážný, který mě bere pryč od toho života, který už ztratil smysl.

Miriam:

,,Už jsem ti řikal že ti to dneska strašně sluší?" polichotil mi Mac a moje tváře byly rázem celé rudé.

,,Ano říkal a já jsem řekla, že jestli mi to za tenhle večer řekneš víc jak pětkrát, kupuješ mi cukrovou vatu!" vykřikla jsem nadšeně, protože jsem si to v duchu spočítala a teď to bylo po páté.Jupí cukrová vataaaaa.Ach chovám se jak malé děcko.

,,Nepamatuju si že by jsi něco takového říkala." řekl naoko zamyšleně Marcus a já ho praštila pěstí do ramene.Holy shit no to jsou svaly!To bolelo spíš mě než jeho.

,,Fajn, tak jdem pro cukrovou vatu!" svolil nakonec Marcus a já nadšeně vypískla a už ho táhla ke stánku.Ano, my jsme totiž úplně náhodou šli kolem stánku s cukrovou vatou.Ne vůbec jsem tu cestu nenavrhla já.

Když jsem dostala svou vysněnou cukrovou vatu ihned jsem se jí začala ládovat a Marcus mě jen s pobaveným úsměvem pozoroval.Trošku mě to znervózňovalo, protože mě furt hypnotizoval těma svýma čokoládkama.

,,Otevřít." nařídila jsem a on tu svojí pusinku poslušně otevřel.Narvala jsem mu tam pěkný kus cukrové vaty, načež on hned začal kousat, jinak by se snad udusil.

,,Ještěěěěě." zaškemral jak malé děcko a udělal na mě svoje psí oči.A moje nohy málem vypověděly službu.Ale fakt, něco tak úžasně roztomilého jste ještě neviděli.No prostě awww.

Místo toho, abych mu ale dala další kousek vaty, jsem na něj dětinsky vyplázla jazyk.

Marcus se zamračil, ale pak se mu na tváři vyklubal úšklebek a než jsem se stihla nadechnout a zeptat se co chystá, byl nějak moc blízko u mě.Jakože hodně blízko.

Moje tělo se začalo chvět pod návalem nových i starých pocitů.Můj dech i tep se zrychlil a srdce jakoby mi chtělo vyskočit z hrudi a utéct.

No a pak...se najednou rychle odtáhl a než jsem se vzpamatovala, už se ládoval mojí cukrovou vatou.

,,Hej!" obořila jsem se na něj a ihned se vydala pro svojí cukrovou vatu.No jo jenže Marcusík prostě musí být o hlavu vyšší, takže on jen zvedl ruku tak, abych na svojí pochoutku nedosáhla.Tak jsem tam skákala jak debil a snažila se svojí cukrovinku dostat zpět.

,,Ale noták Marcusi, tohle není fér!" dupla jsem si a uraženě jsem si složila ruce na prsou.

,,A co není fér Miriam?" ušklíbl se a dal si kousek vaty do pusy.Ježiši ten mě sere.

,,Dej mi aspoň kousek." našpulila jsem rty a udělala psí oči, které sice nejsou tak úžasné, jako ty Marcusovy, ale taky ujdou.

To Mac konečně povolil a utrhl kousek vaty.Přiblížila jsem se k němu, aby mi jí mohl dát rovnou do pusy, ale Marcus uhl svojí rukou a než jsem stihla něco namítnout jeho rty byly na těch mých.A kdo by pak něco namítal?

•••
Vy mě fakt musíte milovat😂😂
No, takže jsem teď na dovolené a tady v tom kempu je wifi jen u restaurace, tak nevím jak budou vycházet kapitolky😁Budu se snažit💘💘btw kdo se těší na music video k Pocket dial??😍😍😍
love yaaa❤️
maggie

How Can You Love Me? [Marcus Gunnarsen]Kde žijí příběhy. Začni objevovat