,,Vážně se chceš odstěhovat?" přicupitala do mého pokoje Sky a rozvalila se mi na posteli.
,,Sky já vím že je to vůči tobě nefér," začala jsem a dala krabici plnou oblečení ke dveřím, ,,Ale chci s Marcusem strávit co nejvíc času to jde." dořekla jsem a omluvně se na ní podívala.Sedla jsem si vedle ní na postel do tureckého sedu a vzala jí za ruce.
,,Když mě tu bez tebe bude smutno.Koho budu budit svým ranním řvaním?" pousmála se na mě smutně.
,,Tak si taky najdi nějakýho boye," zasmála jsem se a ona se mnou, ,,A nebo sem nastěhuj Kenzie, ta přece žije furt u rodičů." nabídla jsem jí a ona vypadala že se nad mým nápadem trochu zamyslela.
,,Promyslím to," prohodila a hned na to se mi nečekaně vrhla kolem krku, ,,Slib mi že všechno bude jako dřív.Že spolu budeme chodit na přednášky, obědy a na kafe." zamumlala prosebně a mě nezbývalo nic jiného než souhlasit.
,,Jistě že ano." usjistila jsem jí a pohladila jí po zádech.Bude mi ten její ranní budíček chybět.Bude mi chybět bydlení s ní.
,,Tak co dámy, budete se loučit ještě dlouho?Přeci jenom zítra se zase vidíte ve škole." přišel do pokoje Marcus, který byl dole, naskládat pár mých věcí do auta.
,,Štveš mě Gunnarsene.Takhle mi jí ukrást." obořila se na něj naštvaně Sky když se ode mmě odtáhla.Ušklíbla jsem se na Maca, když jsem mu podávala jednu z posledních krabic.
,,Nojono je prostě moje, zvykej si." pokrčil Marcus rameny a Sky ho sežehla vražedným pohledem.
Vzala jsem do rukou jednu krabici a poprosila Sky aby vzala i tu poslední.A tak jsme se všichni tři vydali dolů k autu, které už bylo přeplněné mými krámy.
Naposledy jsem se krátce rozloučila se Sky a mohli jsme vyrazit.Uběhly asi dva týdny od toho co mi Mac navrhl jestli se k němu nenastěhuju a já věděla že tohle pro nás bude zkouška, bydlet spolu, ale já v nás pevně věřím.Taky se cítím jakobych se v životě posunula trochu dál, což mě těší.Stěhuju se ke svýmu klukovi.
,,Co se tak culíš?" zeptal se Mac pobaveně a položil mi ruku na stehno.Nad jeho dotykem jsem se nevědomky zachvěla a Mac se uchechtl.Pořád jsem si na jeho doteky nezvykla.
,,Stěhuju se k tobě.Připadám si jakobych otevírala novou a snad poslední kapitou mého krátkého života.Je příjemné dělat změny." vydechla jsem a Mac se zamračil.
,,Takhle nemluv.Žádná poslední kapitola.Prostě jen další." namítl a já si povzdechla.Nesnáší když mluvím takto.Jakobych měla za chvíli umřít.Jenže já žiju realitou, kde se to bohužel děje.
Zbytek cesty ani jeden z nás nepromluvil, Mac mě občas pohladil po stehně, nebo se na mě lehce usmál a já mu úsměv nadšeně opětovala.
Když jsme přijeli před menší panelový dům, kde se nachází Marcusův byt, čekalo nás u hlavních dveří nemilé překvapení.
,,Edith, co tu zase děláš?" vyjel na ní nepříjemně Marcus, ale ona se na něj i tak zářivě usmála.Já jakobych tam ani nebyla a to jsem stála těsně vedle něj.
,,Uhmm jen jsem si říkala, jestli nechceš dneska někam zajít.Víš, sednout si a zavzpomínat." nabídla mu a já měla v tu chvíli jí tu krabici plnou všemožných krámů vysypat na hlavu a poničit tím tak její mozek i účes.
,,Zavzpomínat nad čím?Jak si mě jako největší děvka dvakrát podvedla a pak jsi dolejzala a dělala nevinnou?Jdi do háje Edith." odfrknul si a já se podivila.Dvakrát?Neříkal mi náhodou že jednou?
,,Marcusi byla to chyba!A já se ti už po několikáté omlouvám!Můžeme začít od znova?" zaprosila ta štětka a já na ní vyjeveně vykulila oči.Si dělá prdel?Jsem jí snad nedala jasně najevo že Marcus je můj.
,,Tak hele.Nevím jestli máš v hlavě tunu make-upu nebo tam máš silikony jako v těch tvejch kozách, ale když někdo řekne, že s tebou nikam nejde, očividně o tebe nemá zájem a nikdy mít nebude.Vzdej to, tady jsi prohrála." zavrčela jsem na ní a ona na mě překvapeně vykulila ty svoje přemalovaný oči.Tohle si nečekala co?Cítila jsem na sobě i Marcusův překvapený, avšak spokojený pohled.
,,Ježiši řekni mi co na tobě vidí.Vždyť vypadáš jak nicka.Nic nemáš.Nejsi hezká, milá ani-" začala narážet na mou osobu když se vzpamatovala.
,,Zato ty jsi výstavní kousek.Do popelnice." ušklíbla jsem se a ona si odfrkla.
,,Jsi jen nicotná kráva co ho má jen pro prachy.Ani ho ne-" opět se do mě začala navážet a já byla ráda když jí Mac přerušil.Nenapadal mě žádný dobrý stěr totiž.
,,Drž už hubu Edith, nikoho nezajímáš ty ani co řikáš.Dej si odchod." procedil skrz zuby Marcus a zaskřípal zuby.
Ta štětka po něm jen hodila zmučený pohled, otočila se, pohodila vlasy a odešla.
,,Kráva." vydechla jsem a vešla dovnitř baráku.Jsem ráda že nemá ani ponětí o mé nemoci, protože by toho určitě využila a navážela se do mě.A to bych asi nevydržela.
,,Nic si z ní nedělej lásko, je to jen žárlivá štětka, který jde jen o prachy." usmál se na mě Mac s i když jsme oba drželi v rukou krabice, nahnul se ke mně a věnoval mi sladký polibek.
Jen jsem se usmála a odešla dát krabici do výtahu.
•••
Tak co myslíte?Rozdělí je Edith?😎Jsme jen na začátku zápletky, upozorňuju😂
Taky vám chci střašně moc poděkovat za tak krásné a povzbuzující komentáře u poslední kapitoly😍Moc mě to potěšilo a posunulo dál💞
love yaaa❤️❤️
maggie
ČTEŠ
How Can You Love Me? [Marcus Gunnarsen]
FanfictionUž jednou jsem od svého života dostala těžkou ránu, ale i tak jsem se s ní vypořádala.Ale to že budu muset podstoupit ještě jednu těžší, to už mi nikdo neřekl... 2.místo #marcusandmartinus