How Can You Love Me? [Marcus Gunnarsen]

🔐happy end is not my favorite🔐

Marcus vytáhl klíče a odemkl dveře našeho baráčku.Rozhodla jsem se vytáhnout Harryho z přepravní sedačky a donést ho, do jeho domova na rukou.

,,Vítej doma Harry" pronesl Marcus a mrkl na něj.Vešla jsem tedy do domu a šla velice pomalu, aby si to tady ten malý nezbedník mohl celé prohlédnout.

Vypadalo to, že ho nové prostředí docela zaujalo a on pootáčel hlavu z jedné strany na druhou a nevěděl kam dřív.

Celkem jsem prošla kuchyň, obývák, předsíň a snad i kumbál.Pak jsem se tedy konečně dostala nahoru, kde jsem zašla do ložnice a koupelny.

Harryho pokojík jsem si nechala až úplně nakonec.

,,No Harry a tohle je tvůj budoucí pokojíček" řekl Marcus a otevřel dveře.Vešla jsem do prostorného pokoje s bílými stěnami, z čehož jedna byla tmavě modrá.

V rohu je umístěna postýlka, i když Harry bude zatím spát u nás v ložnici.Pak nějaký koberec, skříň na oblečení a nakonec menší úložný prostor na hračky.Pokoj nebyl celkově nijak extra zařízený, protože tu Harry stejně zatím moc nepobude.

O dva dny později:
Marcus si vzal na celý týden dovolenou, aby jsme ho mohli celý týden strávit jako rodina.

Dneska by se na malého měla přijet podívat Sky.Dokonce nám řekla že přijede možná s Martinusem, což mě i Marcuse velmi příjemně překvapilo.Zrovna tihle dva že by spolu měli vycházet?Musím se na to Sky zeptat podrobněji.

Zítra mají zase přijet moji rodiče a někdy o víkendu i Gunnarsenovic rodina.

Všichni se na malého Harryho moc těší a když jsem jim poslala jeho fotku, roztejkali se nad jeho roztomilostí.

Zvonek se ozval domkem a já se vydala tedy otevřít.Za dveřmi na mě vykoukla zrzavá kebule hyperaktivní Sky a vedle ní klidný Martinus.

Od svatby jsem ho neviděla.S tím že na svatbě byl jen po dobu obřadu a pak nám jen pogratuloval a zase odešel.Chápu ho, byl to pro něj nezvyk být zase po tak dlouhé době mezi lidmi.

,,Tak ukaž nám ho!" vykřikla nedočkavě Sky a nakukovala mi přes rameno.

Jen jsem se jejímu počínání zasmála, ale najednou mi z ničeho nic do hlavy vystřelila tak neuvěřitelná bolest, že jsem se za ní musela chytnout.

Moje plíce se sevřely a vzduch jakoby se v nich zadrhl a já dýchala jen ztěží.Samým návalem bolesti jsem padla na kolena.

Hlasy, které volaly mé jméno, jakoby byly na metry vzdálené.

Pak už mě od té bolesti vysvobodila jen černočerná tma.

Marcus:

,,Miriam, Miriam!" třásl jsem s ní, ale bylo to na nic.Upadla do bezvědomí.

Sanitka by tu měla být za pát minut a já naprosto panikařil.Do toho začal Harry brečet a já nevěděl co dřív.

,,Já se on něj postarám" řekl můj bratr a vešel do nitra bytu pro brečícího Harryho.Věřil jsem mu, takže jsem se radši věnoval Miriam.

,,Co se děje?!" začala hysterčit Sky a já se na ní zoufale podíval.

,,Já nevím" vydechl jsem zoufale a stiskl ledovou ruku své manželky.

Sanitka tu byla dřív než jsem předpokládal.Rychle mojí Miriam zkontrolovali a pak jí odnesli do sanitky.

,,Chcete jet s námi?" zeptal se jeden záchranář.Podíval jsem se na Martinuse a Sky jak drží v náručí Harryho.Tinus asi z mého výrazu poznal nad čím přemýšlím.