Pohled Draca:
Pomocí hesla jsem se dostal na svou kolej a rychle vyběhl po schodech do chlapeckých pokojů. Chtěl jsem si dnes udělat jeden z klidnějších dnů a jen ho strávit učením lektvarů, ale něco mě zarazilo.
Všiml jsem si na posteli obálky, na které byl erb naší rodiny. Ihned jsem ztuhl a neodvažoval se na ten dopis ani sáhnout. Po chvíli jsem se ale přece jen odhodlal a vzal si ho štítivě do rukou. Opatrně jsem ho rozložil a začal číst.
Doneslo se mi, že teď patříš do Nebelvíru. Jsi zrádce naší rodiny a nezasloužíš si nosit jméno „Malfoy"! Ani nevíš, jak moc jsme se v tobě s matkou zklamali! Už od nepaměti jsou v naší rodině jen zmijozelové a já odmítám připustit, aby se z tebe stal nebelvír! Pán Zla tě chtěl poctít smrtijedským znamením, ale po tomto činu si to velmi brzy rozmyslí! Už nikdy naší rodině nechoď na oči! Tímto ti rovnou říkám, že od této chvíle už nejsi můj syn!
Okamžitě se mi na tvářích objevily slzy, které jsem se zoufale snažil udržet.
Když jsem se trochu vzpamatoval, vzal jsem si do ruky brk s inkoustem a začal psát na druhou stranu dopisu svůj vlastní vzkaz.
Drahý otče, věř, že to nedělám kvůli sobě. Vždyť já ani nebelvír být nechtěl, ale dostal jsem plán, jak konečně dopravit Harryho Pottera k Pánovi Zla. Když je ze mě teď nebelvír, Potter mi začíná důvěřovat. Musíš vydržet a já ti slibuji, že jakmile si získám jeho důvěru, co nejdříve ho k tobě dopravím a společně ho předáme Pánovi Zla.
S pozdravem: Tvůj syn Draco
Nechtělo se mi věřit vlastním slovům. Napsat něco tak strašného. Něco, co vlastně vůbec není pravda. Já bych tohle Harrymu nikdy v životě dobrovolně neudělal, ale co jiného jsem měl napsat? Pán Zla je schopný mě bez soucitu zabít. Musí věřit, že jsem na jeho straně.
Pomalu jsem došel k oknu a složil dopis do tvaru vlaštovky. Okno jsem otevřel a poslal dopis po větru k mému otci.
---
Ještě tentýž den mi přišla odpověď. Chytil jsem vlaštovku ještě v letu a s obrovským strachem nahlédl na písmena a slova v dopise.
Pokud je to, co říkáš pravdivé, pak jsi velmi chvalitebný. Nechal jsem tento dopis přečíst samotného Pána Zla, který okamžitě nato začal oslavovat naše přicházející vítězství. Řekl mi, abych ti vyřídil, že pokud se ti podaří mu Pottera bez problému dodat, nechá z tebe udělat jednoho z hlavních smrtijedů. Prý dostaneš vlastní znamení a budeš moci přikazovat ostatním, co mají dělat. Pán Zla je k tobě opravdu šlechetný. Doufám, že si toho vážíš a že to, co jsi psal, je pravda, protože jestli ne, tak se staneš naším hlavním cílem.
S pozdravem: Tvůj otec Lucius
Jakmile jsem vzkaz dočetl, udělalo se mi špatně. Ani za nic nechci být smrtijed a už vůbec netoužím po tom, abych jim velel. Pán Zla je idiot, jestli si myslí, že ho budu poslouchat jako nějaký cvičený pejsek.
Nemohl jsem riskovat, že mě někdo uvidí a tak jsem rychle běžel na jediné místo, kde bych se mohl uklidnit – Komnata nejvyšší potřeby.
ČTEŠ
Spojeni osudem [Drarry] ✓
Fanfiction„Jaks mi to m-mohl udělat?" zněl jako zraněné štěně a mě to donutilo se zatvářit podobně. Ne, že bych přímo litoval toho, co se stalo, ale i tak jsem cítil určitou zodpovědnost za svoje činy. „Já nechtěl." Řekl jsem těžce. „Nevěděl jsem, že je to mo...