Spojeni osudem [Drarry] ✓

30. kapitola: Malfoy

Pohled-?

„Hmm..." protáhl Pán Zla a sám pro sebe tuto dívku pochválil. Nikdy by jí neřekl pochvalu do očí... začala by si na něj dovolovat a myslet si, že ji nepotrestá. „To je... dobré." Řekl a sklonil hůlku od jejího Znamení. „Jak to tak vypadá mí drazí stoupenci,..." obrátil se na všechny v místnosti. „naše malá začátečnice dokázala oslabit štíty hradu a připravit o moc samotného Albuse Brumbála." Vzduchem se ozvalo další špitání.

Temný Pán procházel mezi ostatními a za ním se plazil jeho věrný had Nagini. „Musím říct, že jsem příjemně překvapen skutečností, že nám nyní nic nestojí v cestě." Došel ke svému křeslu a posadil se do čela stolu. „Je zde ale ještě jedna věc, kterou je třeba prošetřit a vyřešit." udělal dramatickou odmlku. „Malfoyovi." Dodal. „Je třeba pro ně vymyslet trest. Inspirace dochází a já bych velice rád viděl, jak trpí. Zrádci." Odfrkl si a rozhlédl se po svých věrných smrtijedech. „Návrhy?"

„Mohli bychom na ně použít kletby." Navrhl Avery.

„Moc obyčejné." Řekl rychle Pán Zla.

„Mudlovské způsoby mučení?" navrhla dívka, s kterou až doteď vedl rozhovor.

„Moc obyčejné." Je snad tak těžké vymyslet něco, co by pro ně bylo dostatečným trestem? – pomyslel si Ten-jehož-jméno-se-neříká.

„Co takhle využít jejich syna?" navrhla Bellatrix a u toho se zasmála svým ďábelským smíchem. Svého synovce měla vždy ráda, ale nemohla se postavit proti svému pánovi. Nemohla dovolit Dracovi, aby zničil vše, co vybudovali za celá ta léta, kdy jejich rodina slouží Pánovi Zla. Ano – záleželo jí na tom, aby byl v bezpečí, ale to musí jít stranou, když jde o potrestání těch, jejichž jména musí být vymazána ze smrtijedského seznamu.

Bella svou sestru vždy chránila a záleželo jí na jejím bezpečí. Záleželo jí na bezpečí její rodiny, ale nemohla zradit důvěru svého pána. Nikdy by to vědomě nepřiznala, ale moc, kterou Temný Pán disponuje, jí připadala vzrušující a milovala, když někoho jeho hůlka připravovala o život. Ano – Bellatrix Lestrangeová miluje moc a tím pádem miluje i Pána Zla – díky Merlinovi za nitrobranu, jinak by ji za takové smýšlení Pán Zla jistě potrestal.

„Překvapuješ mě, Bello." Přiznal Temný Pán. „Zrovna od tebe bych čekal, že se budeš svého synovce zastávat." Bellatrix si udržela kamennou tvář bez výrazu a sebevědomě zavrtěla hlavou. „Není to špatný nápad. Otázkou je, jak ho sem dostat. Přece všichni víme, co Lucius Malfoy udělal. Ta zpráva, kterou svému synovi poslal, byla více než konkrétně vysvětlena."

„Právě toho bychom mohli využít, můj pane." Řekla rychle a bez vyzvání Bella a doufala, že jí do těla neuhodí Cruciatus za její drzost. „Můj švagr a má sestra mají svého syna velice rádi. Dokonce bych řekla, že by pro něho zemřeli – Narcisa určitě." Temný Pán zamyšleně zapátral v myšlenkách a po chvíli přikývl na souhlas.

„Tento nápad se mi zamlouvá. Otázkou ale je ale, jak ho sem dostaneme?" vyzval všechny pro odpověď. Jako první se ozvala dívka:

„Nikdo netuší, že jsem ve skutečnosti na vaší straně, můj pane. Malfoye vám přivedu hned, jak na to bude vhodná doba." Řekla tiše. Temný Pán chvíli mlčel, než s lehkým kývnutím přitakal.

„Dobrá tedy. Souhlasím." Zvedl se a tím dnešní schůze skončila. Nebylo nutné projednávat útok na Ministerstvo – to mohlo počkat. Postupně se osazenstvo rozpustilo, až nakonec v místnosti zůstala jen Bella, Pán Zla a bradavická studentka. Když chtěla dívka projít kolem nich, její pán jí lehkým gestem zastavil a ukázal na její židli. S třesoucími se pohyby se tedy znovu posadila a sledovala, jak si na volnou židli vedle ní sedá její pán a po druhé straně Bellatrix.

„Tuší Potter něco?" zeptal se a jeho hlas zněl jako vždy chladně.

„Ne můj pane, nemá nejmenší tušení." Řekla rychle a podívala se na Bellu, které na tváři pohrával zákeřný úšklebek. „Ani Malfoy nemá sebemenší tušení. Nikdo nic neví." Dodala a sklopila pohled na své ruce, které jí volně ležely v klíně.

„Dobrá tedy." Temný Pán dívku pohladil po tváři v mrazivém gestu a ona sebou nepříjemně cukla. Nebyla zvyklá, že by se jí někdo takovým způsobem dotýkal a už vůbec ne Temný Pán. „Nezklam mě." A s těmito slovy se zvedl a odešel z místnosti stejným východem, jako všichni ostatní. Bellatrix ještě chvíli zůstala na místě a dívku sledovala, poté se zvedla a bez pozdravu odešla.

Není cesty zpět.