Život countryhumans

V sauně

Pohled: 🇪🇪

Když jsem dojela domů hodila jsem svoje brusle k botníku, sundal ze sebe mokré oblečení a převlékla se do suchého. Svalila jsem se na svou měkkou postel dívajíc se do stropu a přemýšlela jsem, co budu asi tak dělat. V tom mi zabzučel mobil. Napsal mi Finsky.

🇫🇮: Ahoj Estonsko napadlo mě jestli nechceš dnes večer se mnou do sauny se trochu otužit. Znám jednu krásnou saunu uprostřed lesa. Určitě se ti bude líbit.

Chvíli jsme přemýšlela jestli mám nebo nemám jít, ale zrovna na práci nic nemám tak proč ne.

🇪🇪: Dobře v kolik.

🇫🇮: Za 20 minut??

🇪🇪: Ok

Ještě chvíli jsem zírala do bílé záře obrazovky mého telefonu na to svoje  Ok a pak jsem
začala šílet.

Doháje, co jsem to provedla! Z Finskem do sauny!! Jen my dva!! Někde v lese!!
Zahodila jsem mobil na postel a prudce vztala, až se mi zamotala hlava.
Nooo dobře už mám jenom
10 MINUT!!
Kruci, kruci, kruci, kruci. Zběsile jsem pobíhala po bytě a balila si věci.

Když už jsem měla zabaleno vykoukal  jsem z okna. Před mím domem už stálo tmavé modré auto. Hodila jsem si přes rameno malý batůžek, seběhla shody, zamkla a běžela k autu. Nasedla jsem do auta a na zadní sedadlo hodila svůj batoh.

🇫🇮: Ahoj Estonsko.

Pozdrav jsem mu opětovala a mile se usmála.

🇫🇮: Doufám, že nemáš strach z výšek.

🇪🇪: Ne nemám?

Odpověděla jsem tázavě. Finsko se  usmál a vyrazili jsme.

Skoro celou cestu se mi honilo hlavou ta jeho otázka. Proč by se mě ptal jestli nemám strach z výšky? Já myslela, že jdeme do sauny....

Jak jsem byla hluboce ponořená do svých myšlenek tak jsem si ani nevšimla, že jsme přijeli na vysoké útesy.

Finsko se lechce zasmál a řekl.

🇫🇮: Už jsme tady.

Vystoupil z auta a ja též. Když jsem vystoupila tak jsem spatřila něco neuvěřitelného.

Spatřila jsem zasněžený vysoký kraj útesu, který prudce padal dolů a pod ním se rozprostíralo lesknoucí se zamrzlé jezero a od jeho zamrzlé hladiny se odrážel bílí svit zařícího úplňku. A to nebe Ach... Bylo tak čisté bez smogu a prachu, hvězdy svítili, jako blyštící se drahokamy a mezi nimi se proplétala ta nadherná výrazná mlečná dráha. Zavřela jsem na chvilku oči a doufala, že to není jen sen.

🇫🇮: Líbí?

Řekl a obejmul mě pevně ze zadu.

🇪🇪: N-Nem-mám s-slov.

Vykoktala jsem ze sebe, protože Finsko mě nikdy před tím takhle neobejmul, proto sem si ten pocit užívala.

Po chvilce mě vzal za ruku a vedl mě lesní cestou, která byla osvícená krásnými ozdobnými lampy. Cesta se  vinula k malé lesní sauně. Působilo to velmi příjemnou atmosféra a já byla jako v ráji. Stisk Finska byl tak příjemný jsem ráda, že jsem jela.

O pár minut později.

Finsko se převlékal zatím co já už jsem vstoupila do sauny a užívala si tu příjemnou chvilku. Finsku to trvalo nějak podezřele dlouho, ale nechala jsem to být. Po chvilce už konečně přišel a já zrudla, jako jedno krásné červené rajčátko. Kolem pasu měl jen ručník takže jsem měla krásný výhled na jeho sexy postavu a hlavně na jeho svali na břiše. Byl tak sexy chtěla bych se ho dotýkat hlavně jeho břišáků. O bože na co to myslím. Sedl si vedle mě. Všimla jsem si, že se trochu červená což bylo u něj neobvyklé. Většinou svoje pocity najevo nedává, ale dnes to bylo jiné.

Pohled: 🇫🇮

Když jsem vstoupil do sauny tak už tam Estonsko seděla a užívala si saunu. Mohl jsem na ní oči nechat. Byla tak nádherná a roztomilá ta její štíhlá postava a její safírové oči. Asi jsem se červenal podle jejího výrazu, když jsem si vedle ní sedl.

Nastalo ticho, ale to jsem brzy přerušil a snažil se navázat na nějaké téma což bylo dost těžké, ale po nějaké chvíli jsme se dostali do témata psi.
🇫🇮: Takže ty si dříve měla psa.

🇪🇪: jop jezevčíka. Jmenovala se Lori.

🇫🇮: Pěkné jméno.

🇪🇪: A ty jsi někdy měl psa?

🇫🇮: Ne já nikdy domacího mazlíčka neměl.

🇪🇪: Aha......

🇫🇮: Ale ani mi to nevadí.

Nastala další chvilka ticha. A v té chvilce jsem položil moji ruku na tu její a podíval jsem se jí do očí.

Pohled: 🇪🇪

Když nastala další chvilka ticha, tak jsem se zapřemýšlela, ale to rychle přerušil něčí dotek na mé ruce. Trochu jsem se lekla a podívala se na Finsko do jeho stříbrně průzračných očí. Nebylo ani třeba slov a oba jsem věděli, co má ten druhý na mysli.

Začal se ke mě přibližovat až byl mezi námi jenom jeden centimetr možná i půl a pak mě lehce políbil na rty. Jeho rty byli tak jemné a hebké. Byl to úžasný pocit škoda, žé trval jen chvíli. Po chviličce se ode mě rychle odsunul a otočil.

🇫🇮: P-promiň nechal jsem se unést.

Mlčela jsem, protože jsem byla tak zaskočená a zároveň tak smutná. Takovou reakci jsem od něj nečekala.

Zbytek času v sauně se mnou už nepromluvil, jen když jsme se loučili tak mi řekl Ahoj. Jinak nic.

Došla jsem domů, lehla si na postel a celou noc na něj myslela a nemohla usnout.