Život countryhumans

Už to víš

🇯🇵: Hm vás už mám odeslaný smůla teď mám na práci Rusko z A-

Nestihla ani doříct a do vykopnutých dveří vletěl Amerika.

🇺🇸: JaPoNsKo! CO To KURvA!?

Japonsko se na Ameriku podívala vysmátý pohledem a pronesla:

🇯🇵: Ahojky Amí! Tak co? Kde máš svého miláčka?

Ukrajina upřela zrak na Ameriku a zeptala se:

🇺🇦: Ame? Ty máš někoho?

🇺🇸: Um...No..

🇯🇵: No jasně, že má. Chodí s tvým bráchou.

🇺🇦: Počkat kterého myslíš mám jich víc.

Ukri byla dost překvapená.

🇺🇦: Ne.. neříkej, že Rusko.

🇺🇸: Um..

A najednou se ozvala dole velká rána. Všichni ztuhli a stichli.

* Křásk*

Ozvala se další rána, která už byla blíž.

Pohled: 🇺🇸

Ne to není dobré. Řekl jsem si v duchu a pomalu se přimáčkl ke zdi dál od Jap.

*KŘÁsk!*

Další už byla slyšet na chodbě. Hlasitě jsem polknul a vyčkával, co bude dál.

*KŘÁSK!!*

Po velké ráně se ve dveřích oběvila vysoká hubená postava s jakým si kulometem v ruce.
Ano byl to Rusko a hodně naštvaný Rusko. No tohle bude hodně bolet.
Rusko na nic nečekal a hned spustil velkou spršku nábojů s barvou. Všichni v místnosti kromě mě naštěstí byli totálně rudí. Ta barva byla rudá, jak rudé růže možná trochu světlejší. Ještě, že jsem se na tu zeď nalepil jinak bych byl taky rudej.

🇯🇵: AAAAA! KREEEV!

Zařvala Japonsko a sletěla ze židle.

🇺🇦: DĚLÁŠ SI ZE MĚ SRANDU?! TO OBLEČENÍ BYLO ČISTÉ.

Rusko ani trochu nezareágoval na Ukrajiny křik a hned se vrhl k počítači. Rychle tam něco začal psát a klikat. Přišel jsem k němu a podíval se co dělá. Pokusil se zastavit odesílání těch fotek s ním a se mnou.

Nějakou dobu tam něco psal a klikal a pak to opravdu zastavil. Jen poslané fotky už nejdou smazat takže už to ví aspoň polovila států.

🇺🇸: Bylo nějak rychlé?

Řekl jsem abych prolomil ticho v místnosti.

🇷🇺: Já vím

Pousmál se a hned se na něj vrhla Ukrajina.

🇺🇦: Ruskoo ty chodíš s Amerikou? Ty jsi gay?!

Rusko se zamračil a protočil oči.

Přišel jsem k němu a obejmul ho a zabořil si hlavu do jeho velké svalnaté hrudi. Pak jsem otočil hlavu na Ukrajinu a ta jenom nevěřícně zírala na nás dva.

🇺🇸: Ano chodíme spolu.

Řekl jsem sebevědomě a stoupl jsem si na špičky. Rusky pochopil a trochu se přiklonil ke mě, abych se nemusel tolik natahovat. Přímo před Ukrajinou jsme si dali pusu, kterou Rusky trochu prodloužil.

🇺🇦: To si děláte srandu...Proč jste mi to neřekli?

Pokrčil jsem rameny a ucítil jsem, jak mě Rusko obejmul kolem pasu a tlačí mě víc k sobě.

🇨🇦: No jo žádná novinka.

🇺🇦: Počkat tys o tom věděl?

🇨🇦: No..možná?

🇺🇦: Tak to si ještě vyřídíme.

Kanada se pousmál a lehce se začervenal.

Pohled: 🇯🇵

Ležela jsem na zemi celá od nějaké červené tekutiny. Nehýbala jsem se byla jsem v šoku, že to je krev, ale k mému štěstí jsem zjistila celkem rychle, že je to jen červená barva. Podívala jsem se k mému počítači a tam uviděla, jak se Rusko snaží zastavit to odesílání. Kruci řekla jsem si pro sebe, ale beztak už je to z poloviny odeslaný takže i tak mají smůlu z poloviny.

🇺🇸: A co uděláme teď z Jap?

🇷🇺: Hehe

Uslyšela jsem, jak se Rusko zasmál a začala jsem se opravdu dost bát. Rychle jsem vstala a rozběhla se na chodbu, ale než jsem stihla vyběhnout z pokoje mě někdo pevně chytil ze zadu za mojí uniformu a zvedl mě do výšky tak, že jsem měla nohy nad zemí a pěkně vysoko. Hned jsem pochopila podle té výžky, že je to Rusko a tak jsem sebou nějak moc neflákala, protože to nemá beztak cenu.

🇷🇺: Ale ale snad nám nechceš utéci.

🇯🇵: Hehe...né vůbec né.

Zasmála jsem se nervózdně a bála se, co bude dál.