Little. [EreRi CZ A/B/O ] ☑

Takzvaná alfa

A/N: Už jsem v komentářích avizovala, že dřív nebo později se mi kvůli práci/škole podaří rozjet harmonogram vydávání kapitol. Hle, prohlášení se stalo skutečností ještě dřív, než jsem sama očekávala. Takze v rámci kompenzace Vám nabízím 20. kapitolou alespoň o jeden den dříve, tj. z pondělí na úterý. 21. by měla vyjít opět normálně ve středu, jak bylo zvykem.
Užijte si příběh! <3
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Další směřování proudu vzpomínek už jsem raději utnul tím, že jsem se produce posadil v posteli. Nohy jsem měl pořád pokrčený a chodidla přitisknutý na matraci, ale na jedný ruce jsem se konečně podpíral a druhou jsem si možná nevědomky tisknul k puse, která pořád nevěřícně vydejchávala. Aniž bych nad tím přemejšlel, tak jsem po spícím těle vedle sebe střelil přivřenýma očima takovej pohled, jako kdyby mě osobně uráželo.

A víte vy kurva co? Uráželo mě! Celej tenhle malej hajzl mě urážel! Když jsem byl pro jednou jakžtakž sám sebou, když jsme se potkali v tom nemocničím pokoji, kam vrazil v doktorskym plášti, tak byl uťáplost sama, že ze sebe nedokázal vykoktat jedinou kloudnou větu. Ale když jsem bezbrannej, když jsem takovej, a možná ještě horší, jako když mě poprvé využil, když jsme se potkali, tak to se nade mě povyšuje až běda. Dokáže mi do očí tvrdit, že jsem si vymyslel, že s nim mám dítě, když mi pak narve zamrdkovaný prsty do prdele!

A cože se to vlastně sakra stalo? Milerád bych Vám poskyt' všechny detaily k tomu, jak jsem zas jednou přišel o všechnu svoji důstojnost, ale to bych nesměl bejt zkurvená omega ve zkurveným heatu. Alespoň teď máte představu, jak je tohle "druhý pohlaví" kurevsky frustrující, když si kvůli němu člověk ani nedokáže pořádně poskládat vzpomínku, na základě který mu bublá v žilách vzteky krev a má chuť se zabít.

Nezbejvalo mi než usuzovat z toho, co jsem si vybavit dokázal, což bylo víceméně jenom nesnesitelný vedro a já ubrečenej jak malej fakan. Pokud můžu soudit z dob, kdy už jsem se v těhle zničujících steavech, kterejm se říkalo heaty, nacházel, tak to vypadalo asi zhruba tak, že minulou noc jsem se Erenovi poddal, protože jsem fyzicky nebyl schopnej vzdorovat. Ten si pak, jako třešničku na dortu, vycákal na hrudník a břicho potom, co jsem ho prosil, aby kurva přestal, protože mi bolestí už pulzovalo celý tělo, a aby to korunoval úplně, tak si v tom svym sekretu ještě namočil prsty, který mi vrazil do prdele, jako kdyby se nechumelilo, a jako kdybych už ji za celou noc neměl vytahanou a promáčenou víc než dost.

A to- to mi asi nadzvedlo mandle ze všeho nejvíc. Nevim, připište to ne účet mejm těhotenskejm stavům a hormonům a psychice a podobnejm sračkám, o kterejch byste si určitě dobře pokecali s Hange, ale prostě mi to kurva přišlo jako vrchol ponížení, jako takový závěrečný flusnutí mi do ksichtu. Celá tahle zkurvenost nastala kvůli tomu, že se mi jeho sperma dostalo do těla, když jsem se o něj neprosil, a co ten samolibej čurák udělá, když mě najde- nechci snad ani přemejšlet, jak mě vůbec našel- bezbrannýho v posteli kvůli tomu, co mi sám způsobil? Znovu mi znesvětí vnitřek tim stejnym způsobem, akorát teďka pro změnu jsem mu byl na rovinu, alespoň tak na rovinu jak heat dovolil, mu říct, aby to nedělal.

A ze všeho nejvíc mě na tom sralo, že jsem si i přes mlhavost celý ty minulý noci uvědomoval, že... že, i když jsem řval, jak mam strach a další kidy, z kterejch bych si teď nejradši prostřelil hlavu, tak... najednou vím, že bych měl ze všeho největší strach, kdyby mne tenhle pocit opustil-Nevím, co cítím, a vím, že cítím všechno, co bych cítit měl- chci tuhle bolest cítit navždy- Stává se z ní euforie- nechci, aby to přestávalo- mám strach, co bude potom- mám strach, že potom by už nemuselo být nic-