Pojem bezpečí ztratil význam

348 23 3
                                    

A/N: ...Nemám co říct na svou obhajobu. Škola mi těžce nakopává pozadí, což se bohužel podepsalo na pravidelnosti uveřejňování kapitol. ;n; Hluboce se omlouvám a děkuji Vám všem světcům, co jste se mnou ještě neztratili trpělivost. <3
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Pry bourky nad Evropou, takze let bude mit zpozdeni:( mel bych dorazit nekdy az v noci, tak na me necekej a odpočin si.

Tesim se na vas! :)

- Eren, odesláno 08:17

...byla první SMSka, co mi dorazila na místo tradiční výzvy ke snídani, která, jak jste asi uhodli, následovala samozřejmě hned za tim. Dostal jsem se k ní beztak až někdy kolem před desátou ráno, protože i když jsem se zas' ke svýmu velkýmu nadšení probudil v podstatě vprostřed noci, tak jsem hned letěl do koupelny, abych ji znova umyl, že už by se z její podlahy dalo reálně žrát. A nejenom tak, že byste si jako postavili jídlo na talíři podlahu, vylizovali byste ho přímo z těch kachliček. Aby nevypadala zas' až alarmujícně čistě, tak jsem podobnym stylem uklidil celej byt. Uklízel jsem denně, takže to beztak nic divnýho nebude, když to tu pro jednou bude o něco nablejskanější, když mam teďka možnost to dát do pucu bez toho, aniž by se tu Eren ochomejtal.

A asi se nade mnou zase smilovali nějaký svatý, i když nevim, proč by to dělali, protože jsem dostal nadělenej další celej den, během kterýho jsem se moh' snažit umístit svojí masku zpět do původní pozice, než se po těch 5dnech setkám s Erenem.

Pevně jsem se rozhod', že mu prostě neřeknu ani slovo. Že nikomu neřeknu ani slovo. Nepřemejšlel jsem moc nad logikou toho, jak před nim hodlám utajit, že jsem bez příjmu, až v následujících měsících, kdy už vyčerpám veškerý svý úspory, budu muset přispět na polovinu nájmu, ale byl jsem prostě plně odhodlanej, že o tom budu držet hubu. Že bych ho tim maximálně jenom tak zatěžoval... však to znáte, není třeba, abych to tu opakoval po sto padesátý.

Přes den jsem teda opět uklízel, do koupelny jsem vešel možná tak 180x, což byl od těch včerejších dvou set příchodů docela úspěch. Když už prakticky nebylo z čeho utřít prach, nebo kout podlahy, co by ještě zasloužil pozornost mopu, tak jsem se po delší době zkusil věnovat nějakýmu cvičení na břicho, na který jsem normálně při práci neměl příliš čas. No, teďka budu mít času, až to hezký neni. Ještě by bylo fajn, abych se nemusel strachovat, že přijdeme od střechu nad hlavou, ale holt asi člověk nemůže mít všechno.

Během dne jsem zase pravidelně něco pojed', aby se neřeklo. Erenovy SMSky ohledně jídla chodit nepřestaly, i když byl v letadle, z čehož jsem neměl úplně nejlepší pocit, ale asi bych si připadal... divně, kdybych jeden den nedostal upomínku, že se musim naobědvat a navečeřet.

V posledních dnech mi dalo břicho tak trochu pokoj. Nevim, jestli to bylo tim, co všechno ostatní se semlelo, ale neměl jsem žaludek tak navodě jako během předešlejch měsíců. Matně mě napadlo, jestli by to mohlo být tím, že je mezi námi s Erenem pouto. Jestli mě nějak podvědomě dobíjí, aniž by si to sám uvědomoval. Nevim, jestli je něco takovýho možný. Co jsem tak pochopil, tak pouta fungujou pár od páru jinak, ale ve všech těch hodinách po pořezání se a snech o krvácejících zdech mě i tahle nereálná představa tak trochu uklidňovala.

Taky jsem moh' bejt v klidu, protože po připoutání by neměly probíhat tak silný heaty. Takže i kdyby mě přepad' teďka znenadání ze dne na den, tak bych to měl bejt snad schopnej o něco líp snýst. Nechtěl jsem se nějak litovat, protože už jsem několikrát zopakoval, že jsem si za tohle moh' sám, za to pořezání a všechno, ale kdyby do všeho, co jsem si způsobil, měl ještě přijít heat, tak bych si už snad vážně hodil mašli.

Little. [EreRi CZ A/B/O ] ☑Kde žijí příběhy. Začni objevovat