26: Idiot Roger

282 15 3
                                    

*6th January 1972*

„TY JSI TAKOVÝ IDIOT, Rogere Taylore," křičela jsem na něj, zatímco jsem mu pomáhala si sednout na jednu z židlí u kuchyňského stolu. Byl opilý, víc než opilý.

„Já-já-já se omlouvám, baby," vykoktal a dal mi ruku na zadek. Praštila jsem ho do ní, aby ji dal hned pryč a vytáhla jsem z mrazáku velký balíček mraženého hrášku. Podala jsem mu ho, aby si ho přidržel u oka.

„Tohle je směšné, co sis sakra myslel?"

„Já nevím, love."

Povzdechla jsem si a nalila jsem mu vodu. „Vypij to, třeba ti to pomůže s kocovinou."

Roger to tentokrát fakt udělal.

-------------------------------

*Před pár hodinami*

„Freddie!" pozdravila jsem ho šťastně, když jsme prošli jeho předními dveřmi. Už je to dlouho, co jsme všichni byli spolu. Freddie konečně svolal kapelu na oslavu nového roku. „Radši pozdě, než nikdy," řekl by.

„Oh, můj drahoušku! Vítej v mém skromném příbytku," odpověděl s rozhozením rukou do vzduchu. Freddie třikrát poplácal Rogera na zádech, když vešel do domu.

„Šťastný nový rok!" vykřikla jsem a omotala jsem kolem Freddieho paže.

„Tobě taky, má drahá," odpověděl a odtáhl se, aby mě mohl políbit na líčko. Oba nás pak dovedl do obýváku, kde seděla Mary společně s Johnem a Brianem. Okamžitě se všichni postavili, aby nás řádně přivítali.

„Zde je přípitek na nový rok a na Julie a Rogera, kteří se konečně zase dali dohromady. Čekali jsme už dost dlouho," oznámil Freddie a podal mně a Rogerovi skleničku šampaňského. Zasmáli jsme se, ale se všemi jsme skleničky hrdě pozvedli. Roger se naklonil a políbil mě, načež nás všichni povzbudili (kromě Johna).

Roger vypil všechen obsah své skleničky najednou, ale já jsem na svou skleničku jen zírala a myslela jsem jen na Lucase. Strčila jsem do Rogera a skleničku jsem mu předala. Nadšeně si ji ode mě převzal a taky ji vypil.

„Zpomal, Rogi," šeptla jsem, když jsme se někde v místnosti posadili. Moc místa už ani nezbylo, tak si Roger sedl na všechny své tři spolu-kapelníky. Smáli se a vrtěli se pod jeho váhou.

Já jsem si sedla na zem vedle Mary a ztratila jsem se s ní v jedné z mnoha konverzací. Byla opravdu milá holka a pro Freddieho ta pravá. Zajímalo by mě ale, jestli ví, co se mi stalo, jestli jí to Freddie řekl.

Soudě podle těch sympatických pohledů mým směrem to asi věděla. Nijak mi to ale nevadilo, jelikož je ke mně opravdu milá.

„Takže ty máš dvě práce?" zeptala se mě, zatímco upíjela.

„Jo, pracuju v malé kavárně a taky dělám rodinné fotografie a tak."

„To musí být únavné," dumala a já jsem přikývla.

„To ano, ale tu kavárnu miluju a navíc z peněz za ty fotografie bych se neuživila."

„Oh, chápu," odpověděla Mary s jemným úsměvem.

S Mary jsme si takhle povídaly celou noc.

----------------------------

Ti čtyři byli opilí. Velmi opilí. Oh, jak já nesnáším novoroční večírky.

Freddie měl paži omotanou kolem Maryina krku, zatímco seděl za ní na podlaze. Neustále jí po celém obličeji kladl pusy a říkal jí, jak moc ji miluje.

Save Me (Roger Taylor FanFiction)Kde žijí příběhy. Začni objevovat