Kerberos

Ve stínu palmy

Dny byly parné a provoněné vůní citrónů. Trávili je na pláži závoděním s vlnami, potápěním do magického světa pod hladinou, poleháváním na lehátkách a vystavováním svých mladých těl slunečním paprskům. Jejich kůže tmavla a obavy se rozplývaly. Jak jen mohli být nešťastní v ráji? Zvýšený vitamín D a vychlazené koktejly jim zamotaly hlavy. Tedy alespoň Crys s Arisou, které se usadily ve stínu palmy a uždibujíc zmrzlinové poháry tlachaly o všem možném.

„Hele," Ari náhle zbystřila a s úsměvem ukázala na pláž. Crys zaostřila na dvě postavy rozmazané proti pařícímu slunci. Andy s Jonathan se procházeli bok po boku, a i přes značnou vzdálenost šlo vidět, že si svoji společnost náramně užívají.

„To je sladký," zazubila se Ari a strčila si do pusy vrchovatou lžíci jahodové zmrzliny.

„Hm." Crys jen spěšně sklopila pohled.

„Ale no tak," její sestra do ní jemně šťouchla ramenem, „copak jim to nepřeješ?"

„Jasně, že jo," bránila se Crys, „jen jsem nevěděla, že Andy je... no a že Jonathan..."

Arisa se zvonivě zasmála. „Opravdu?"

„Nedělej, že tys to věděla!"

„Napřed ne, ale když jsme Jonathana viděli tak potřetí..."

„Teď kecáš!" zamračila se Crys, „vždyť po tobě celou dobu jel! A ty jsi... no holka."

Její sestra lhostejně pokrčila rameny. „Možná si to nechtěl přiznat. A přece jsi potakala jeho fotra."

„Ale stejně..." vrtěla Crys hlavou.

„Sestřičko moje," Ari ji se smíchem objala kolem ramen, „jsi skvělá a krásná holka, na kterou někde někdo čeká. Věř mi!"

„Nech toho," zčervenala Crys a setřásla její ruce, „a abys věděla, mně se Jonathan ani nelíbil."

„Mm hmm..."

„Přestaň!"

„Já nic neříkám."

„Ale tváříš se!"

„Tohle je můj normální obličej, sestřičko," zubila se Ari a spiklenecky na ni zamrkala. Crys jen protočila očima a potom její výraz zvážněl jako mávnutím kouzelného proutku.

„Bacha, jde sem," sykla s pohledem zabodnutým za Arisiny záda.

„Elliot?" vyděsila se Ari a se škubnutím se otočila.

Crys se zatvářila nechápavě. „Co to mezi váma stalo, že..." Náhle však zmlkla, protože nezvaný vetřelec dorazil až k nim.

„Jak se dnes máte, děvčata?" Lorelei se usmívala od ucha k uchu. Stejně jako obě dívky na sobě měla jen plavky a nutno podotknout, že na svůj věk vypadala její postava vskutku obdivuhodně.

Její dcery jen něco neurčitě zamumlaly a měřily si ji podezřívavým pohledem. Sice už na ostrově pár dní pobyly a vše probíhalo přesně tak, jak Lorelei řekla, ale stejně jí pořád nedůvěřovaly. Crys byla zarytě přesvědčená, že svou matku bude nenávidět až do konce života a Andy ještě přesvědčenější.

„Co chcete?"

„Má drahá, kolikrát ti mám říkat, ať mi tykáš. Jsem přeci tvoje matka."

„Co chcete?" zavrčela Crys znovu a probodla ji nenávistným pohledem.

Lorelei si povzdechla a smutně se na ně usmála. „Chtěla jsem se vás zeptat, jestli se nechcete naučit surfovat?"

„Ty umíš na prkně?" upřímně se podivila Ari a Crys jí věnovala nechápavý pohled, jakože co se s tou odpornou ženskou vybavuje.