Kerberos

Bílé hlavy

 „Kdes byl?" vyjela Hel, když se Elliot konečně objevil ve dveřích. Bylo už pozdní odpoledne a Elek chyběl na společném obědě. Nebyl však sám. Za krkem mu seděl ten blonďatý švédský andílek.

„U otce."

„A?"

„Je fakt v hajzlu. V jedenáct už byl nalitej jak duha. Jeho žena je na tom snad ještě hůř," poznamenal a sundal Bibi na zem. Holčička mu okamžitě obmotala ruce kolem nohy jako by se jí chystal utéct.

„Jo, už pár dní nevylezla z pokoje. Chudák malá Bibi," přikývla Hel a musel se usmát, když viděla, s jakou péčí se Elliot ke své malé sestřičce chová. Opravdu ji měl rád a holčička očividně jeho. Hned jak ho spatřila, začala vřískat hlasitěji než siréna a vběhla mu do náruče. Od té chvíle se ho držela jako klíště.

„Ale podařilo se. Všechno je zařízeno."

„Fajn," přikývla Hel a pak zostražitěla, „ale doufám, že ten tvůj geniální plán není naběhnout tam s kulomety a postřílet co nejvíc civilistů, že ne?"

Elliot ji zpražil pohledem.

„Hele, ostatní tě možná tupě následují jako stádo ovcí, ale já fakt pochybuju o tvý příčetnosti. Na co potřebuješ ty pytle mouky, pro který si kluky poslal? A co přesně si chtěl po Stålbergovi?"

„Mimo jiné, aby našel Andyho a spojil se s ním. Potřebujem někoho na místě."

„A dál?"

„Uvidíš."

„Elliote!"

Chlapec se na ni zašklebil a Hel po něm hodila papučí. Bibi se vesele zasmála a tancovala kolem nich.

„Elku?" ozval se náhle dívčí hlas z chodby. Všichni tři se tam letěli podívat.

„Ahoj!" vykřikla Crystal nadšeně a utíkala ho obejmout. Elliot se zatvářil jako by kousl do něčeho příliš hořkého, ale to jí nijak náladu nezkazilo. Byl naživu, a to znamenalo šanci, že se jí vrátí jak sestra, tak bratr. Aktuálně ho dočista zbožňovala.

„Máme tu barvu. Nakonec jsem vybrala bílou, protože víš co, mouka je bílá a Kerberos černý a rudý, takže kontrast, chápeš," vychrlila ze sebe.

„Super," zhodnotil Elek a s viditelnou spokojeností přihlížel, jak sirotci vnášejí do chodby kanystry s barvou. Pak mu ale padl zrak na krabici s bílou barvou na vlasy a zamračil se.

„Co má být tohle?" ukázal na krabici.

„Ehm, no... víš," Crys se do tváří nahrnula barva, „tohle nebyl můj nápad, ale Jackův. Říkali jsme si, že by to chtělo nějaký symbol, víš. Něco jako uniformu, ale na uniformu nemáme."

„Takže vás napadlo si obarvit vlasy na bílo? Co je to za symbol, prosím tě?" pozvedl Elek jedno obočí.

Crys zrudla ještě víc a pokoušela se ze sebe vykoktat odpověď.

„Jéžiš, nedělej ze sebe blbce," protočila Hel očima, „ty jsi ten symbol! Zkus se někdy podívat do zrcadla, jak vypadá tvoje háro."

Elliot přelétl pohledem z jedné dívky na druhou, pak na pokukující sirotky, co velice zaujatě předstírali, jak pracují.

„Nejsem si jistej, jestli je to úplně nejlepší nápad," začal, ale Helen ho rázně přerušila.

„Tak to máš smůlu," zamračila se a namířila na něj ukazováček, „dal si těmhle děckám novej smysl života a oni si tě rozhodli zvolit za svýho spasitele nebo nějakýho jinýho guru. Nemáš na výběr, už není cesty zpět. Takže teď prostě budeš jejich symbol a vůdce, ať se ti to líbí nebo ne."

„Dělejte si, co chcete," povzdechl si Elek vyčerpaně.

„Špatně!"

„Fajn!" protočil očima a pozvedl ruce k nebesům, „dávám vám své požehnání obarvit si vlasy na jakoukoli barvu chcete. Kromě růžový. Nemám rád růžovou. A oranžovou."

Helen se souhlasně zazubila.

„Ale teď zpátky do práce, lidi!" rozkřikl se na celou chodbu, „zbývá jí ještě sakra hodně a dochází nám čas. Hej, Jack, Kyle a Erik," ukázal na trojici nejstarších chlapců, „vy půjdete se mnou."

„O co jde?" vyptával se hned Jack zvědavě.

Elek se pobaveně ušklíbl.

„Jdeme se naučit, jak lítat s vrtulníkem, pánové."

Trojice sirotků na něj nevěřícně zírala a Helen si už už připravovala nějaký demotivující proslov. Elliot ji však nedal šanci a v závěsu s vyvolenými kluky vystřelil pryč.

Svižným tempem, že málem museli utíkat, aby mu stačili, je dovedl do prvního patra a sebejistě rozrazil dveře do Mikkiho pokoje.

,,Mikki, je čas na... Co to kurva?!" strnul ve dveřích a nevěřícně třeštil oči na scénu před sebou. Respektive na obrázek, který se mu naskytl před pár okamžiky. 

Mikki nebyl v pokoji sám. To by nebylo nic nového ve sdílené místnosti, ale všichni jeho spolubydlící měli právě službu. Na jeho posteli seděla Agnes s provinilým výrazem a ruměncem ve tváři. Rtěnku měla rozmazanou a z vlasů ptačí hnízdo. Mikki nevypadal o nic lépe. 

,,Příště klepej, kámo," zamumlal, zatímco si Agnes nervózně upravovala halenku.

,,Co to... Co se sakra... Jak..." koktal Elek zcela vyvedený z míry.

,,Tak pudem," Mikki ho kvapně táhl z místnosti.

,,Ty a ona? Ta uřvaná semetrika?!"

,,Hele, dej si bacha na hubu, jo?" zavrčel obr a spěšně zavřel dveře.

,,Víš, že má děcko, viď? A že je tu proti svý vůli?"

,,Náhodou, furt je na tede nakrknutá, ale chápe, že děláme dobrou věc."

,,Ty vole, Mikki, tohle je Stockholmskej syndrom! Tohle... Tohle prostě není správný."

,,Nemám tucha, co je to ten Sto-cosi, ale zrovna ty bys fakt neměl kázat, co je správný a co ne," zamračil se a uraženě se odvrátil.

,,Já ti jen chci pomoc!" ohradil se Elek, ,,beztak to všechno dělá, jen aby se odsud mohla dostat. Zneužívá tě a..."

Neměl šanci dokončit. Mikki se k němu prudce otočil a namáčkl chlapce proti zdi.

,,Teď mě poslouchej, mladej," zasyčel mu přímo do obličeje, ,,Agnes je skvělá ženská, která nepotřebuje někoho zneužívat, protože si dokáže poradit sama. Vůbec ji neznáš."

,,Ty taky ne!" protestoval Elek. Mikki mu však sevřel hrtan, takže dál ze sebe dostal jen jakési prapodivné vykvíknutí.

,,Do toho, co je mezi náma, ti vůbec nic není, takže radši drž klapačku!" zahřměl Mikki a pustil ho.

Elek si se zamračeným výrazem mnul poraněný krk.

,,Jdi do háje," utrousil na Mikkiho adresu, ,,a na co vy čumíte, he?!" rozkřikl se po svých společnících. Chlapci spěšně zabodly pohledy do podlahy.

Kráva jedna pitomá, pomyslel si Elek, když sledoval Mikkiho mohutná záda a táhl se za ním jako smrad. Měl ji oddělat, když byla příležitost. Hned od začátku věděl, že bude dělat problémy. Má na Mikkiho hodně špatný vliv. Vypočítavá mrcha.

Mumlal si pod vousy nadávky a s náladou pod bodem mrazu následoval svého zkaženého přítele, aby se během pár dnů naučil to, na co jiní studují roky.

To je ale krásnej den.

Hezké odpoledne přeji!

Vítám vás u další kapitoly. Elek nám zakládá nový kult a kvatro puberťáků ve vzduchu vypadá na velký špatný. Ale na druhou stranu, Elli se začíná trochu normalizovat, co říkáte? To Mikki se nám mění před očima... 

Jak už jste si mohli všimnout, začínám trochu pokulhávat v pravidelnosti kapitol. Takže neslibuji, že budu vydávat každý den, ale opravdu se posnažím, aby aspoň obden jedna kapitolka přilétla.