Hřebík do rakve II.

60 11 9
                                    

První myšlenka, která jí prolétla hlavou při pohledu na jeho tvář bylo, že chlapec vypadá otřesně. Jeho obličej připomínal lebku potaženou kůží bělejší nežli sníh. Oči měl zarudlé a pod nimi se houpaly dva temně fialové vaky. Klíční kosti byly tak vystouplé, až si divila, že papírovou kůži nepropíchly. Pod nimi se nacházela temná propadlina. Tváře měl pokryté nedbalým strništěm a nemyté vlasy mu trčely do všech stran. Dlouhé husté řasy lemovaly dvě bezedné propasti, co kdysi bývaly obyčejnými klukovskými panenkami. Vypadal jako člověk, z kterého vysáli veškeré štěstí a naději, takže z jeho lidskosti zbyla jen prázdná zubožená tělesná stránka. A stejně v ní nebudil žádný soucit nebo sympatie, jen chladné pohrdání.

„Pokud nechceš mluvit, musím tě požádat, abys přestal marnit můj čas a měl se k odchodu," probodla ho ledovým pohledem.

„Mohl bych dostat cigaretu?" pronesl mladík a bez mrknutí oka jí oplácel nepřátelský pohled.

„Co prosím?" zamrkala zcela vyvedená z míry.

„Cigaretu. Podle vašeho hlasu soudím, že kouříte. Mohl bych jednu dostat?"

„Ani náhodou," vyprskla Rachel a nestačila se divit nad jeho drzostí.

„Prosím."

„Jakožto nezletilý máš kouření zakázané. A teď odejdi nebo tě nechám odvést."

Elek se na ni zadumaně zahleděl.

„Tipl bych vás na Marlboro."

„Prosím?" jeho opovážlivost ji vyváděla z údivu. Kdo si jen myslí, že je?

„Hm. Pravda. Není to Marlboro, ale Camelky," odvětil chlapec naprosto klidným a vyrovnaným hlasem jako by si jen kecal s kámošem v hospodě.

„Jak se opovažuješ...?"

„Ne, počkejte," náhle se Elek zazubil a v očích mu zajiskřilo, „Newport. Stoprocentně Newport."

„Newport?!" ohrnula Rachel nos, „já kupuji jedině Lucky Strike Red." Hned si málem jednu vrazila. Co se s tím drzým klukem bude vybavovat?

„Lucky Strike Red?" podivil se Elli, „jakou mají chuť?"

„O tomto vážně nebudeme debatovat," odsekla, ale zarazila se. Jak chutnala? Silně tabákově bez rušivých elementů. Ta jemná chuť a nejlepší vůně na světě. Pocítila nutkavou touhu zapálit si.

„Prosím, klidně si jednu dejte. Mně to nevadí," na chlapcově tváři se objevil potměšilý úsklebek jako by doktorce viděl do hlavy.

Měla chuť ho křiknout a srovnat do latě. Jenže představa cigarety byla příliš lákavá... Přeci jen má na jednu nárok. To otřesné křeslo jí pocuchalo nervy a pak tento znepokojivý kluk. Zaslouží si ji. Jen jednu na uklidnění.

Naposledy probodla chlapce zlostným pohledem a pak prudce otevřela druhý šuplík svrchu svého pracovního stolu. Elek se bleskově naklonil a na kratičký okamžik zahlédl změť poházených krabiček od cigaret a různobarevných zapalovačů. Doktorka hbitě vyklepla jeden hřebík do rakve, vložila si ho do úst zmalovaných nevkusně růžovou rtěnkou a připálila si. Pak opět ledabyle vhodila zapalovač zpět a šuplík přibouchla. Ellimu neušel jediný pohyb.

Labužnicky popotáhla a vydechla šedivý kouř. Na okamžik blaženě zavřela oči a nechala se unášet na vlně nikotinu. Elek tu scénu sledoval s krajním znechucením.

„Ale teď vážně, chlapče, proč jsi tady?" zaostřila na něj. Zjevně jí cigareta nabudila natolik, aby se skutečně začala věnovat své práci.

„Popřát vám hezký den," vycenil zuby ve žraločím usměvu a se zaskřípěním odsunul židli.

„Kam si myslíš, že jdeš?" houkla za ním Carterová, ale to už za sebou Elek třískl dveřmi. Na chvíli si pohrávala s myšlenkou, že si ho nechá dovést a pořádně ho to nechá vyžrat. Ale potom nad tím mávla rukou. Byla by to jen další nepříjemnost a ona si chce v klidu vykouřit svoji cigaretu.

***

Za okny tlumeně zářil bledý měsíc a dodával ošuntělému pokoji nadpozemský vzhled. Doléhal k němu hluk projíždějících aut a vrzání starého potrubí. Andy se zprvu bál, že Crys v takovém kraválu neusne. Jeho obavy se však ukázaly jako zbytečné. Odplula do říše snů, jen co se její hlava dotkla polštáře. Z každodenního přemisťování z místa na místo byla k smrti vyčerpaná. Chápala sice, že musí neustále setrvat v pohybu, aby je Kerberos nedokázal zaměřit, ale stejně své prarodiče v duchu proklínala.

Bez hnutí ležel na zádech a naslouchal sestřinu pravidelnému oddechování. Chtěl si být naprosto jistý, že doopravdy usnula. Až po několikati minutách, které mu přišly jako celá věčnost, co nejtišeji shrnul přikrývky a svěsil nohy na zem. Opatrně se natáhl pro svoji bundu se zbraní a batoh. Při každém zvuku strnul a hodil pohledem po spící Crys. Když cosi nesouvisle zamumlala ve spánku, vyskočil málem až ke stropu. Tichounce našlapujíc se mu podařilo dostat až ke dveřím. Cukl sebou, když hlasitě zavrzaly a polekaně se ohlédl po spáčce. Tu by však neprobudil ani výstřel z děla.

Srdce se mu sevřelo při pohledu na její nevinnou tvář. Ve spánku působila ještě mlaději a zranitelněji. Zaváhal s jednou nohou na chodbě, ale potom zatvrdil své srdce. Jeho sestra je v bezpečí a pod ochranou. Zato Jonathan ho potřebuje. Crys bude v pořádku.

Naposledy pohlédl na svou malou sestřičku.

„Odpusť mi to," zašeptal a ztratil se v temnotě na chodbě.

Tolik k Andyho slibům...

No, kdo z vás už tuší, co má Elek za lubem? ;)
Andy nám tedy vyrazil na záchrannou misi, ale kdo proboha bude zachraňovat jeho?

Děkuji za veškerou podporu!

KerberosKde žijí příběhy. Začni objevovat