Kerberos

Návrat ztraceného syna

Elek se brzy dozvěděl, že létat se stíhačkou kam chcete, není dost dobře možné. Vlastně to vypadalo, že oba s Mikkim skončí znovu za mřížemi, dokud nepadlo jméno Serge Calveta. Zdálo se, že je to synonymum kouzelné formulky, která otevírá všechny dveře a povolení k přistání bylo okamžitě uděleno. Ve směnárně vedle letiště se mu podařilo vyměnit peníze od svého kmotra za Švédské koruny a potom už vše šlo jako po másle.

Stålbergovi bydleli v obrovitánském domě na kopci a trefit k němu bylo až směšně lehké. Ačkoli Elek neuměl švédsky ani slovo a taxikář, kterého se jim podařilo odchytnout, byl postarší pán s velmi mizernou angličtinou, stačilo vyslovit jméno a muž hned věděl, kam má jet.

Dovezl je před bytelnou železnou bránu natřenou načerno s hlídačskou budkou. Vypasený Švéd se zarudlým nosem byl sice nerudný jak hrom, ale zato cizí jazyky ovládal bravurně.

„Kdo jste zač a co chcete?"

„Mé jméno je Elliot a jsem nemanželský syn Isaka Ragnvarda Stålberga. Chci mluvit se svým otcem."

Hlídač vypadal, že by je nejraději poslal pryč, ale přeci jen mu to nedalo. Syn jeho pána, ať už manželský nebo nemanželský, pořád to byl Stålbergův potomek. A toho nemůžete jen tak odpálkovat.

„Máte nějaké ověření totožnosti?"

„Viděl jste někdy na vlastní oči pana Skålberga?"

„Samozřejmě."

„A pamatujete si, jak vypadá?"

„Samozřejmě," hlídač se nepohodlně ošil.

„A teď se podívejte na mě. Přesně tak, přímo do tváře."

„Pane, ale..."

„Dívejte se pořádně."

„Vážně vypadáte jako syn pana Skålberga, ale budu potřebovat..."

Elek otevřel dveře taxíku a postavil se čelem k hlídači.

„A znáte pana Skålberga?"

„Moc dobře ne, ale..."

„Jaké jsou dominantní rysy jeho povahy?" Elek zaregistroval skrz otevřené okno budky obrys černého tlačítka s nápisem open.

„Podívejte, já doopravdy nemůžu..."

„Díváte se pořádně?" V duchu odhadoval vzdálenost tlačítka a rychlost, kterou bude muset vyvinout. Pokud budou jeho předpoklady správné, hlídače to natolik překvapí, že získá dostatek času.

„Jistěže, ale pane..."

„Sem, dívejte se mi do očí. Tak je to správně." Elek roztáhl ukazováček a prostředníček do véčka a namířil je proti hlídačovým očím.

„Přesně tak, dobře se podívejte," přistoupil k němu o krok blíže a zmenšil tak vzdálenost mezi sebou a tlačítkem. Mikki i taxikář na něj nechápavě hleděli.

„Řekněte mi, co vidíte?"

„Váš obličej? Hele já můžu někomu zavolat a..."

„Je pan Ståberg dobrý člověk?"

Podle jeho očekávání tahle otázka nebohého muže uvedla do rozpaků. Zarazil se s pootevřenou pusou a nic víc Elek nepotřeboval. Vymrštil se jako had a prudce udeřil do tlačítka. Brána se začala s hlasitým pípáním rychle otevírat. Hlídač na to zíral jako vyoraná myš a trvalo mu pár vzácných vteřin, než si vůbec uvědomil, co se to vůbec stalo.