Willfred Steel a Kitty Tylerová vyrůstají ve stejném městě, mají stejné přátelé a stejný velký sen, opustit Abergavenny a najít své štěstí někde daleko od malého městečka ve welšských kopcích.
Šanci splnit si svůj sen nalézají s příchodem Druhé svě...
ještě stále nemůžu uvěřit, že tohle už je opravdu konec Motýlů. O to víc, že jsem žádný příběh nepsala tak dlouho a nevydala k němu tolik kapitol. První kapitola vyšla na konci roku 2017 a za tu dobu se motýli stali větší součástí mého života, než kterýkoli jiný příběh. Každopádně je to pěkná bichle, takže pokud jste se dostali až na konec, tak Vám gratuluji, že jste se těmi mými dramaty zvládli prokousat a mnohokrát děkuji za Vaší pozornost, hvězdičky i krásné komentáře.
Speciální poděkování
Nechci tu nikoho extra vyjmenovávat, protože bych určitě na někoho zapomněla, ale jsou tu tři jména, která si neodpustím zmínit. Tou první je má "nejdražší" @tess4499 , která si zaslouží poděkování za dodání mnoha historických faktů do příběhu, za krocení mé fantazie a za přežití společně strávené karantény (neboj, už moc dlouho tě otravovat nebudu :)). Tou druhou je rozhodně @Christine-Marie, která je se mnou už od mých wattpadových začátků a upřímně nevím, jestli bych se bez naší vzájemné podpory na wattpadu tak dlouho zdržela. A poslení jmenovanou je @Strangie001, která se i přes mou lenost opravovat chyby a můj laxní přístup ke gramatice nebála mi s příběhem poradit a kvůli které už nikdy nenapíšu slovo rezavý ve spojitosti s vlasy (i když si na tom, že je to také správně, stále trvám - jsem prostě tvrdohlavá jako mezek).
O příběhu...
Už tu párkrát zaznělo, že Motýli jsou prologem k příběhu Náš malý svět odehrávajícímu se roku 1948, kde je hlavní hrdinkou Grace Youngová, a kde se všichni čtyři přátelé z Abergavenny taktéž vyskytují. Nicméně já jsem na to záměrně v první polovině příběhu moc neupozorňovala, jelikož jsem nechtěla, aby měl někdo pocit, že mu Motýli bez přečtení NMS nebudou dávat smysl (což budou!) a chtěla jsem Motýly napsat jako samostatný příběh a představit Abergavenny znovu z jiného pohledu.
Tenkrát, když jsem na začátku roku 2016 vymýšlela Freda, Kitty a Nathana, tak jsem po pravdě neplánovala jim napsat vlastní příběh. Byly to spíš komparzní role, které měly vysvětlovat, proč je Grace taková jaká je a z jakého prostředí pochází. A malebné Abergavenny, v němž vyrůstala hlavní hrdinka plné milých lidí mělo tvořit kontrast k neosobnímu Birminghamu a potemnělému Linwicku, kde se odehrává jak NMS, tak "Pan Moore a jeho žena" a kde vyrůstal hlavní hrdina NMS Cameron Humphrey. Jména Kitty a Freda přitom vymyslela již zmiňovaná tess.
Když mě poprvé napadlo psát tenhle příběh, postavy měly být ještě o trochu mladší a měly to být spíš krátké uzavřené příběhy z Abergavenny, ve kterých mělo být trochu víc té "přírodní magie". Fred měl mít v původním příběhu psa, Nathan namísto jedné sestry dvě a Kitty taktéž starší sestru. Vzpomínky na Fredova psa z dětství se v příběhu vyskytují, kdežto role Nathanových sester se nakonec sloučila do jedné a Kittyinu sestru jsem vyškrtla úplně. Trochu fun fact, který si teď už nedovedu moc představit, byl i nápad, že by se Fred s Kitty pokoušeli dát své rodiče (proto má Kitty jen otce a Fred jen matku) dohromady.
Tenhle nápad se tak nějak změnil po vydání dalších dvou příběhů. "Proč jen jsi Romeo?" a "Barevné zóny", v nichž už jsem měla tak nějak zažité dva hlavní vypravěče (ústřední pár) a k nim čtyři další, a tak mě napadlo se soustředit hlavně na Kitty a na Freda.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
