Chicago PD - Setkání, které mění život

Setkání, které mění život 29

Za 14 dní je Jay už konečně propuštěn do domácího léčení a dostane ještě stejně tak dlouhou neschopenku. Co ho opravdu "moc těší."

Erin si ho v den jeho propuštění vyzvedává z nemocnice.

Jay: "Ahoj krasavice..." Pozdraví ji.

Erin:"Ahoj marode." Řekne Erin a šáhne po jeho tašce s věcmi.

Jay: "Ne, co děláš? Klidně bych unesl dalších 20 kilo a tebe." Řekne a dá ruku s věcmi za záda.

Erin: "Ty kecko, bych tě strhla..." Pronese a vezme ho aspoň za ruku a vede k autua rozjede se k "němu" domů.

Jay: "Ty mi teď budeš dělat stráž?" zeptá se.

Erin: "A nejen to..." zaculí se tajemně.

Jay: "Hm... To zní opravdu dobře..." Zakření se.

Erin:"Jen si nemysli, že to bude něco převratného."

Jay: "Já vím jak to jde udělat převratné." zakření se.

Erin: "No to je jediný co ti chybělo, že?"

Jay: "Nemáš o mě dobré mínění teda..." Pronese.Erin se ušklíbne bez dalšího komentáře a pak už mlčky dojedou domů.

Když Jay vejde do bytu, tak mu hned dojde, že něco není tak jak bylo. Začne to třeba tím, že u dveří jsou ženské boty a bunda, v bytě je naklizeno ani stopa po prachu, ale přitom je tam vidět, že se tam někdo pohyboval a žil a v ložnici dokonce spal a krom toho i tam je něco přidané a někde ubrané. Jay: "....Můj detektivní smysl mi říká, že si mi jen věci nepřivezla... Tys tu byla po dobu mé nepřítomnosti?" zeptá se.

Erin:"No... Ano a netýká se to jen v tvé nepřítomnosti..."

Jay ji tak trochu nechápe. "Jak to myslíš?" zeptá se.

Erin: "No... Já se k tobě nastěhovala...." Pípne.

Jay: "Co? Nastěhovala?" podiví se a nadzvedne obočí.

Erin: "No... Řekla jsem si, že už jsme promarnili dost času a kdyby mělo někdy nastat to co teď, tak bych chtěla říct, jo jsem ráda, že jsme stihli prožít to a to..." Dívá se na něho upřeně a poté sklopí pohled a pronese: "Ale jestli nechceš a je to na tebe příliš rychlé, tak já se sbalím a zase půjdu."

Jay: "Ne, ne... Já jsem překvapený... Tohle jsem nečekal, že mě potká až se z toho vyhrabu... Jenom jsem o tom snil..." Řekne a usměje se.

Erin: "Takže si mě tu necháš?" optá se pro jistotu.

Jay: "Jo, strašně rád. Už to tu tvou přítomností hezky prokouklo a byla by škoda to zničit."

Erin se usměje a skočí mu radostně kolem krku. Jay ji pevně obejme. Erin se pak, ale odtáhne a zatváří se vážně.

Jay: "Co se stalo?" podiví se.

Erin: "Padej do postele, musíš odpočívat."

Jay: "Nee... jsem úplně fit."

Erin: "Nejsi a já to musím vědet nejlíp, takže se natoč směr ložnice!"

Jay: "Že jsem si to nerozmyslel s tím bydlením..." Pronese Jay.

Erin zuží oči a Jaye plácne. "Tohle jsem vůbec neslyšela."

Jay: "Já taky nic neřekl..." Pronese a jde si nejdřív dát sprchu a v koupelně vidí, jak se tu Erin zabydlela a jak se tamní prostor zaplnil těmi ženskými serepetičkami. Jay se pro sebe usměje, nevadí mu to, jako třeba jinýmu muži. Je rád, moc rád, že tu Erin je a, že se tak náhle rozhodla. Jen doufá, že to není jen něco chvilkového a Erin se nerozhodne jinak, třeba po nějaké hádce nebo tak, protože má takové zaječí úmysly, když nastane problém. Ale proč tohle vlastně řešit, když nejsou spolu ani 24 hodin a přece když spolu byli chvilkově, tak to taky klapalo bez problémů...

Jay si po chvíli přemýšlení dá konečně sprchu a poté jen s ručníkem přes bedra vyjde z koupelny.

A jde do kuchyně, kde je Erin, která připravuje jídlo. Erin se na něho otočí, ani nezačne o tom, že by měl jít do postele, jen se přitrouble usměje, div ji neukápne slina.

Jay: "Ale copak, lásko?" zaculí se Jay.

Erin: "...Nic... Jen, že se mi naskytl úplně krásný pohled na jednoho svalovce... Ale toho určitě neznáš." zakření se.

Jay: "Hmm... Asi bych měl začít žárlit." Ušklíbne se.

Erin: "To bys měl..." Dojde k němu a zadívá se na jeho malé jizvy a přejede mu po nich prsty. Jay ji pozoruje. "Bolí tě to?" zeptá se.

Jay: "Ne... Už ne a přece každý muž musí mít nějaké bebí, aby byl pro vás křehké bytosti více přitažlivým a sexy." Nadsadí to.

Erin: "Ty jsi zase chytrej." Ušklíbne se.

Jay: "To já bývám rád, ale proč to nějak dramatizovat..." Řekne.

Erin: "... Tak už jdi, jinak budeme dneska hlady." Řekne a otočí se k němu opět zády.

Jay: „Řekl jsem něco špatně?" sleduje jí.

Erin: "Ne... Máš pravdu, proč to dramatizovat a neustále se k tomu vracet... Bylo to těžký, hodně těžký, když jsem nevěděla, jestli to zvládneš... Den byl jako měsíc a 14 dní co jsi byl v umělém spánku jako rok... Bála jsem se, že po zbytek života budu chodit na tvůj hrob a vyznávat lásku jen náhrobní desce..." Zakalí se jí oči slzami.

Jay jí vezme ze zadu za ramena a opře si hlavu o její rameno. „Já to vím lásko, dokážu se vžít do toho jak ti bylo a jestli potřebuješ to ventilovat i skrze mě tak to v sobě neduš...." otočí si ji čelem k sobě a pohladí ji po tváři.

Erin se mu schoulí do náruče. "Slib mi něco... Tohle už mi víckrát nedělej... A víš, co bych potřebovala?" zeptá se aniž by zvedla hlavu a podívala se mu do očí.

Jay: "Slibuju, už nikdy se nenechám postřelit a co bys potřebovala...?" zeptá se Jay.

Erin:"Cítit, že jsi v pořádku, že je všechno v pořádku a my budeme pořád spolu..." Řekne a zadívá se mu do očí a pak své rty přiblíží k jeho a vroucně ho políbí. "Že tohle můžeš...?" zeptá se.

Jay: "Jo... a i kdybych nemohl, tak už by na nějaký zákaz pozdě... Tvá přítomnost mě stále nehorázně rozpaluje..." Usměje se.

Erin se ušklíbne a dál nic neříká a jen ho líbá. Jednou ho tak jen ozobkne, podruhé se ho snaží vysát, pak zase si pohrává s jeho jazykem. Jay se nenechá zahanbit ve všem, co ona předvádí ji podporuje a protože byli od sebe dost dlouho, tak tento první akt moc neprodluží, zbytečnou předehrou. Jay Erin vysadí na kuchyňskou linku a pár pohyby ji zbaví jejího oblečení a Erin k tomu stačí jen jeden pohyb, aby se před ní Jay ukázal, jak ho pánbůh stvořil.Erin si ho přejede pohledem, usměje se a pak si ho na sebe přimáčkne a obejme nohama kolem pasu a přímo ho nutí, aby si už konečně začali užívat. Jay ji samozřejmě nechce dál trápit, po takové době, by šlo přímo o mučení zvířátek, a tak si velice intenzivně užijí. Ještě štěstí, že to ta linka přežije naprosto ve zdraví.

Erin:"Hmm... Jediná věc která, stále zůstává tou nejkrásnější a nejlepší... Ať se děje co se děje." Kření se zmámeně. J

ay se zaculí a políbí ji. "Teď už ti to říct můžu a nebudu mít blbý pocit z toho, že tě snad tím vydírám... Miluju tě, hrozně moc." zapře se jí o čelo.

Erin se pousměje. "...Já vím... Vím to už od začátku..." Pohladí ho in po tváři. "Taky tě miluju..."

"Hmm... Chceš to tu ještě doděla? To jídlo myslim... Nebo se odporoučíme do ložnice?" zeptá se Jay. "Že se vůbec ptáš... Druhá volba vyhrává na celé čáře..." Zakření se Erin a obejme Jaye znova nohama a nechá se do ložnice odnést a tam se znova a znova oddávají milostným hrátkám. Do doby než se k sobě stulí, políbí se a spokojeně usnou...