Chicago PD - Setkání, které mění život

Setkání, které mění život 31

A tak se jí jednou Jay u večeře, kterou sám připravil a přichystal zeptá: "Lásko?"

Erin: "Ano?" podívá se na něho.

Jay: "Můžu se na tebe na něco zeptat?"

Erin: "No, na co? Proč se tváříš tak vážně?" pronese.

Jay: "Protože se tě chci zeptat na Voighta... Co mezi sebou máte?"

Erin: "Proč to chceš vědět? K čemu ti to je?" podívá se na něho nedůvěřivě.

Jay: "Protože jsme spolu, protože tě miluju a chci o tobě vědět všechno a pochopit co mezi sebou máte, když už vim, že spolu nejste... A on je tvůj skoro otec. Nemusíš se bát, že to použiju proti tobě nebo, že se ti snad budu posmívat, nejsme puberťáci...." Řekne a vezme ji za ruce.

Erin: "Já vím... Ale třeba se stydím za minulost..." Pípne.

Jay:"Stydíš? Teď už nechápu vůbec..."

Erin si vzdychne. "...Dobře, když to chceš vědět... Voight je něco jako můj otec... Vytáhnul mě ze sraček ve kterých jsem byla kvůli svojí mámě a pak nechci být ta co se pořád schovává za Voightovou sukní."

Jay ji pozorně poslouchá. "Ale na tom není nic špatného přece, tak ti pomohl..."

Erin: "No... Nejdřív tomu bylo naopak. Já pomáhala jemu.... Byla jsem jeho informátor... Žily jsme s matkou ve čtvrti kde byl samej gang, loupeže, drogy, vydírání, sociálně slabý... A on mi platil, docela dobře... Matka byla alkoholička, takže všechno šlo do ní. Přesně vždy jsem poznala, kdy si dala třeba i pouhou skleničku. Měla zvláštní oči, takové lesklé, třeba jako po pláči... A občas mě i uhodila a často mi vyčítala jak jsem jí zničila život. ....Jednou jsem se kvůli tomu sjela, něco jsem si šňupla a zalila alkoholem a šla za nim domu... On mě tenkrát málem přizabil taky, ale přijal mě k sobě a já se mu tam sesypala a všechno jsem mu vyklopila a Voight mě vyslechl a utěšil. No a další den si mě vzal k sobě a řekl mi, co jsem včera prováděla a že mi je ochotný pomoc. Nabídl mi, že můžu zůstat u něj a, že budu mít péči a lásku a dokonce něco jako staršího bratra a já bez zaváhání kývla, protože jsem nechtěla být s mamou, už jsem nějak nemohla... A já věděla, že je polda a že mě ochrání a že matka po mě nepůjde a když jo, tak mě ji zbaví. A to se taky stalo... Dnes už vím, že ji dal peníze... pěknou sumu a ona mě vyškrtla ze svýho života a já ji už neviděla 15 let...Až na schůzky, kdy s eobejví když má problém... Voight mi nahradil otce a jeho žena matku a Justin bratra, ale občas... pořád si myslí, že může usilovat o mé srdce, ale marně, mé srdce patří tobě... No a Voight byl pro mě vzor a přivedl mě k policii... No a to je vše, co si chtěl vědět."

Jay pokývá hlavou a stále ji drží za ruce. "Děkuju lásko, že si mi to řekla."

Erin: "Měl si pravdu, jsme pár, tak bychom měli vše o sobě vědět... A propo, teď si na řadě ty."

Jay:"Nemám moc zajímavou minulost... Sportovní gymnázium pak pár let armáda... a pak přišla matčina nemoc... rakovina plic... A já se vrátil domu a staral se o ni, otec byl do větru a mimo jiné se také rád napil. Tím pádem jsem si našel práci tady a u policie, protože buď tato nebo armádní práce, mě dokáže jedině naplnit. Když máma po roce zemřela, tak jsem s otcem přestal komunikovat, teď už je to pět let..."

Erin: "To bylo rychlé..." Zhodnotí Jayův životní příběh Erin.

Jay:"Není moc co rozebírat... Ale jestli tě něco zajímá, tak se ptej." Pobídne ji.

Erin: "Dobře... Jakou funkci si měl v armádě?" zeptá se.

Jay:"Sniper a později rangers jednotka." Odpoví.

Erin: "Hm... zajímavý." Odpoví užasle. "A mimo to, ty si jedináček..." zeptá se.

Jay: "Jo a mimo to jsem jedináček." Usměje se.

Erin: "No proto si někdy tak paličatej a umanutej." Řekne a ušklíbne se.

Jay: "No dovol." Pronese a Erin se usmívá a nakloní se, aby Jaye políbila. Nakonec se i jí ulevilo, že Jayovi řekla, o její minulosti, protože v podstatě o nic nešlo. A jako budoucí snad celoživotní partneři musejí vědět vše....