Nice to meet ya (Niall Horan FF)

Happily

Po zbytek pobytu v restauraci jsem už skoro nepromluvila. Nemohla jsem myslet na nic jiného než na něj a na hrudi se mi rozléhal nepříjemný pocit. 

Když jsme se vrátili, opět se k nám nikdo neměl, a tak mě asi po hodině čekání Jack poslal domů. 

Normálně bych odmítla a zůstala s ním, ale tentokrát jsem asi opravdu potřebovala být sama. 

Emily se toulala bůh ví kde, a tak jsem si vzala zmrzlinu z ledničky a zapnula televizi. Bylo mi opravdu mizerně. 

Rozhodla jsem se, že večer nikam nepůjdu. Loui to určitě nějak pochopí. 

Zachumlala jsem se do deky a po několika lžících zmrzky a pár dílech seriálu jsem začala spokojeně dřímat. 

Absolutně jsem neměla ponětí o čase, a tak jsem si myslela, že jsem spala třeba hodinu. Chtěla jsem totiž aspoň Louisovi napsat sms, aby na mě zbytečně nečekal. 

Z poklidného spánku mě probudilo až zaklepání na dveře. Zpočátku jsem si myslela, že se mi to jen zdá, a tak jsem si toho nevšímala a ani se neráčila otevřít oči. Druhé zaklepání však bylo o dost hlasitější a tentokrát jsem si byla jistá, že se mi to nezdálo. Zvedla jsem se do sedu a očima zamžourala na displej telefonu. 19:24.

„No to snad ne!" Vyjekla jsem nahlas a začala zmatkovat. Do toho se ozvalo další zaklepání. „Už jdu!" Zakřičela jsem a rychlým krokem se vydala ke dveřím. Bylo mi jasné, že vypadám strašně – rozcuchané vlasy a řasenka beztak až na bradě -, ale to mi bylo tak nějak jedno. Čekala jsem, že za dveřmi bude stát Emily s tvrzením, že si zapomněla klíče. K mému překvapení to ale Emily nebyla.

„Harry?" Zeptala jsem se zmateně a protřela si oči.

„Jsi živá, hurá!" Zajásal a přitiskl mě do objetí. Já jsem tam jen tak stála a objetí mu neoplácela. Byla jsem zaražená a nechápala jsem, co se děje. A tím, že jsem ještě před chvílí brouzdala v říši snů, jsem byla obzvlášť zmatená.

„Co tady děláš?" Zeptala jsem se, a přitom si ho sjela pohledem od kotníků až nahoru.

„Co tady dělám? Co děláš ty proboha? Už jsme dávno měli jet k Louisovi." Odpověděl a bez vyzvání vstoupil do bytu.

„My?" Pokrčila jsem obočí. „Říkala jsem ti, že pojedu sama." Řekla jsem naštvaným tónem.

„Myslel jsem si, že budeš nakonec ráda, když tě vezmu a nebudeš muset jet metrem, a měl jsem cestu kolem, tak jsem si řekl, že tě překvapím a počkám na tebe dole." Doširoka se usmál.

„Co kdybych už tady nebyla?"

„Čekal jsem od půl 6." Odpověděl pohotově se stále nemizícím úsměvem na rtech.

„Ty jsi blázen." Pokrčila jsem obočí a trochu se pousmála. To bylo poprvé od té doby, co jsem viděla... Však vy víte co.

„No a když jsi nevylízala, tak jsem dostal strach. Nebrala jsi mi telefony, a tak jsem se šel podívat nahoru, jestli se ti něco nestalo." Podívala jsem se na mobil. Opravdu jsem tam měla zmeškané hovory.

„Jo, promiň, víš, já jsem usnula." Řekla jsem a posadila se vedle něj na sedačku. Při tom jsem se dívala na všechny ty zmeškané hovory a rychle napsala sms Louisovi.

„To vidím." Řekl s úšklebkem. Cítila jsem, jak se na mě divá a asi čeká, že mu odpovím ironickou poznámkou, ale já jsem mlčela a ťukala do telefonu. A odeslat. „Tak se oblíkej!" Rozkázal mi po chvíli a jedním pohybem zamkl můj telefon.

„No, víš ale já nikam nejedu." Řekla jsem klidným, stále ještě trochu rozespalým hlasem.

„Cože? Co to povídáš?" Kroutil Harry hlavou. „Jak jako nejedeš? Loui na nás čeká."

„Už jsem mu psala, že nedojdu. Nevím, nemám náladu. Domluvíme se na jindy, jo?" Se stále ještě falešným úsměvem jsem ho objala a tím mu naznačila, aby už jel.

„Co se děje?" Zeptal se starostlivě a chytl mě za dlaně.

„Nic." Ucukla jsem. „Jen prostě nemám náladu na nějaké party a bavení se s lidmi, chci jen ležet a brečet u romantických filmů." Svalila jsem se na gauč a přitiskla k sobě plyšového méďu. „Tak už jeď Harry, já to tady zvládnu, nemusíš o mě mít strach. Jak vidíš jsem živá a zdravá a mám tady Teddyho." Vzhlédla jsem k němu. Pravdou je, že už mi nebylo tak hrozně, ale pořád se mi prostě nikam nechtělo. Vím, že po chvíli bych na to úplně zapomněla, ale za ty počáteční přetvářky mi to nestálo.

„Tak to ani náhodou." Řekl Harry rázně. „Jestli nejedeš ty, tak ani já."

„Co to povídáš? Co bys tu se mnou jako tak dělal? Unudil by ses k smrti. Navíc nevím, v kolik se vrátí Emily a fakt nejsem zvědavá na ty její narážky." Protočila jsem očima. „Jeď a nedělej si starosti, jo?" Opět jsem se ho snažila popohnat.

„Emily je s Liamem, takže ta se jen tak nevrátí." Ušklíbl se. „Vlastně bych se nedivil, kdyby se k němu rovnou nastěhovala." Zamyslel se a ukázal své bílé zuby v úsměvu. „A ne. Nenechám tě tady samotnou v takovém stavu, co bych to byl za kamaráda? Vím, že se ti něco stalo a ať je to cokoli, doktor Harry to vyléčí." Pokračoval odhodlaně. Trochu jsem se nad tím oslovením musela uchichtnout. „A romantické filmy miluju, co takhle láska nebeská?" Vzal ovladač a pustil televizi, která se automaticky vypla, když jsem tak dlouho spala.

„Tak já jdu udělat něco k jídlu." Povzdychla jsem si. Pěknej otrava ten Harry. Řekla jsem si sama pro sebe, ale u toho se usmívala. Harry si mezitím vysvlékl bundu a pohodlně se uvelebil. Já jsem udělala pizzu a hranolky, a ještě jsem se na sebe šla pro jistotu podívat do zrcadla. Nebylo to tak špatné. Akorát jsem si upravila drdol a přinesla ještě jednu deku pro Harryho.

„Děkuju." Usmál se na mě. „Ale nebude stačit jedna?" Řekl šibalsky.

„Ráda se přetahuju." Vyplázla jsem na něj jazyk. Udivilo mě, že u dojemných scén jsem nebrečela jen já, ale koutkem oka jsem zpozorovala, že i Harrymu ukapla nejedna slza. Musela jsem se nad tím pousmát.

„Nechceš kapesník?" Zeptala jsem se.

„Já? Proč? Tss, já nebrečím." Řekl s hranou lhostejností, nad čímž jsem se ještě víc pousmála. Potom jsme si ještě pustili deník Bridget Jonesové. Psychicky už jsem se cítila o dost líp a myslím, že jsem dokonce i zapomněla na všechny ty depky. Přisunula jsem se blíž k Harrymu a položila mu hlavu na rameno. Cítila jsem, jak se pousmál a dal mi pusu do vlasů. Dokonce jsem obětovala svou deku a vlezla pod tu jeho. Cítila jsem se příjemně. Po chvíli jsem pod dekou ucítila jemný dotek jeho ruky, která si drala cestu k té mojí, aby se s ní propojila.

***********************************************************************************************

Tak už se to začíná pěkně zamotávat. :D