"Na čem pracuješ?"
Yoongi se Sohee setkal v kavárně u Taehyunga. Byla tam samozřejmě dříve, vždycky je všude dřív než on. Nejdřív si ho ani nevšimla, soustředila se jen na monitor jejího notebooku a myšlenkami byla podle všeho úplně někde jinde. Až teprve když na ni promluvil, upoutal na sebe její pozornost.
"Jedna seminárka," odpověděla, načež však notebook zavřela a na Yoongiho se usmála.
Musel se posadit.
"A jak to jde? Dobrý?"
"Docela jo. Mohlo by to být lepší, samozřejmě, ale tak je to vždycky. Jak se máš ty? Vypadáš unaveně."
Byl zatraceně moc unavený. Ano, sice by mohl trávit odpoledne odpočinkem, nejlépe spánkem, no nedokázal Sohee povědět ne, a odmítnout ji tak.
Dnes měla výjimečně rozpuštěné vlasy a Yoongi byl v naprostém úžasu. Nebylo snad nic, co by se mu na ní nelíbilo a pocit, že je s každým jejich dalším setkáním hezčí a hezčí, nedokázal za žádnou cenu potlačit.
"Proč na mě tak koukáš?" Zasmála se nervózně, když nic neříkal, jen na ni mlčky hleděl.
Pokrčil rameny. "Sluší ti to. Prostě se na tebe nedokážu vynadívat."
ČTEŠ
TWO WORLDS | myg
Fanfiction"Žiju díky ní v představě, že je zničehonic všechno růžové, ale i přesto si v hloubi duše moc dobře uvědomuju, že realita je úplně jiná. A že jednou to přestane fungovat." Dva odlišné světy. Světy, které se v jednom krátkém okamžiku osudově střetly.
