Yoongi byl v háji. Neměl ani ponětí, jak by se mohl uklidnit, byl v konstantním stresu. Jen čekal, že se každou chvilkou zhroutí a že s tím nebude moct vůbec nic udělat. Nebude tomu moct nijak zabránit. Ale věděl, že musí vydržet. Kvůli Jungkookovi rozhodně.
Ten zničehonic zkolaboval. A ani Yoongi od toho nebyl příliš daleko, když mu to Jungkookova mamka zavolala.
Bylo to už několik hodin, ale z nemocnice se nehnul ani na chvíli. Pořád čekal společně s rodiči Jungkooka na jakoukoli zprávu o jeho zdravotním stavu. Připustit si ale to, že by nemusela být dobrá, nehodlal.
Trvalo to však už příliš dlouho.
Nedokázal v klidu sedět. Chodil tam a zpátky, nohy nestabilní. Ruce se mu klepaly. Neměl daleko od pláče, no snažil se udržet. Nechtěl, aby ho někdo viděl na dně a už vůbec nechtěl, aby to viděli Jungkookovi rodiče.
Jenže šílel strachy.
ČTEŠ
TWO WORLDS | myg
Fanfiction"Žiju díky ní v představě, že je zničehonic všechno růžové, ale i přesto si v hloubi duše moc dobře uvědomuju, že realita je úplně jiná. A že jednou to přestane fungovat." Dva odlišné světy. Světy, které se v jednom krátkém okamžiku osudově střetly.
