16

61 14 4
                                    

"No to je dost. Dlouho jsi se neukázal."

Yoongi měl výčitky, protože Jungkook měl pravdu. Byly to čtyři dny, co za ním byl naposledy. Jenže v tom tentokrát byla Sohee a pak se musel srovnat s nočními směnami, protože pozdní odpoledne, kdy většinou pospával, trávil právě s onou dívkou.

"Promiň mi. Jak se máš? Všechno v pohodě?"

"V rámci možností." Pokrčil Jungkook rameny. "Dneska jsme měli fakt nechutnej oběd. Mám hlad."

"Něco bych ti donesl, ale máš dietu."

"Musíš mi to připomínat?" zaskuhral Jungkook. "Víš, jak hrozně rád bych si dal třeba burger? A hranolky. Anebo čokoládu. Bože, čokoládu jsem neměl už několik měsíců."

"Vydrž. Jednou zase budeš moct spořádat všechno, co budeš chtít."

"Určitě," zamumlal Jungkook. Věděl, že slova Yoongiho, jsou slova jen útěchy. "Řekni mi radši nějaké dobré zprávy. Jaké bylo rande? Už je ruka v rukávu?"

Yoongi se zasmál. "Dostal jsem pusu na tvář jak malej kluk."

"Mladou duši nezapřeš, starče."

"Ty máš dnes hrozné řeči. Sohee je dvacet, nejsem zase o tolik starší."

"Vždyť je to vlastně jedno. Takže je to na dobré cestě? Jsem rád, jestli jo. Je poznat, že se ti fakt líbí."

Yoongi jen pokýval hlavou. Pořád měl totiž pochyby. Stejně jako si říkal, proč by to mezi nimi mohlo fungovat, si říkal i proč by nemohlo. A že těch důvodů našel mnoho.

"Nebo je něco špatně?"

"Já ani nevím, jestli je to špatně," přiznal. "Je mladší, i když to by asi nebyl takový problém. Ale ona má ve všem přehled, ví, co chce, má pevně daný cíle, je zodpovědná, je na vysoký a baví ji to. Bydlí v ohromným domě s ohromnou zahradou. A pak jsem tu já. Podívej se na mě. Naprosto bez ničeho. Nemám jí co nabídnout. Bojím se, že by to nedopadlo dobře, a proto do toho nechci příliš spadnout."

"Ty máš co nabídnout," namítl Jungkook. "Neznám lepšího člověka, než jsi ty, tak přestaň s těmi řečmi. Nebuď k sobě tak sebekretický."

Yoongi nemohl jinak, než se usmát. 

Mohl mít lepšího kamaráda?

TWO WORLDS | mygKde žijí příběhy. Začni objevovat