Yoongi věděl, že jim kazí zábavu. Ale nemohl si pomoct. Jeho nálada byla po celý večer na bodu mrazu a nenacházel absolutně nic, co by mu mohlo pomoct.
"Co se děje?" zamumlala Sohee.
Jungkook a Taehyung byli zabraní do nějakého jejich vlastního rozhovoru a Sohee si podle všeho konečně všimla, že i Yoongi je v místnosti přítomen.
"Nic," odpověděl, přičemž si otevřel další plechovku s pivem.
"Opravdu? Nepřijde mi, že by ses nějak dobře bavil." Ruku měla položenou na jeho koleni, které jemně stiskla a jenom tenhle zcela obyčejný dotyk stačil k tomu, aby se jeho tělo rozhořelo.
"Proč mi to děláš?"
"Nerozumím?"
Yoongi si povzdechl a její ruku ze svého kolene dal zase pryč.
"Divíš se mi, že se nebavím?" pokračoval. "Jak bych mohl? Vždyť si mě sotva všímáš. Jsi na mě jak na cizího. I k Taehyungovi se máš víc."
"Už je to tady zase." Sohee se mračila a rozhodně nebyla spokojená s tím, co jí řekl. "Taehyunga nebo kohokoli jiného mezi nás netahej. A přestaň být tak moc žárlivý. Jsou to tvoji přátelé. A já je taky beru jako mé kamarády. Nejsi spíš rád, že si rozumíme?"
"Vzhledem k tomu, jak to mezi sebou teď máme, je mi to úplně jedno."
"Yoongi, já vím, že to není perfektní a vím, že je to má vina, ale... z mé strany se nikdy nic nezměnilo."
"Tak proč to tolik komplikuješ?"
"Vy dva, jestli si chcete řešit vaše problémy v ráji, běžte si někam jinam." Jungkook se na ně významně díval a Taehyung ho v tom podporoval.
Nejspíš si mysleli, kdo ví jak nejsou vtipní, jenže Sohee a ani Yoongi je takovými neshledávali.
"Nemělo by to cenu," řekl.
ČTEŠ
TWO WORLDS | myg
Fanfiction"Žiju díky ní v představě, že je zničehonic všechno růžové, ale i přesto si v hloubi duše moc dobře uvědomuju, že realita je úplně jiná. A že jednou to přestane fungovat." Dva odlišné světy. Světy, které se v jednom krátkém okamžiku osudově střetly.
