Ležet v její posteli bylo něco úplně jiného. Mohl se zbláznit. Všude okolo něj byla její vůně. A kdyby tam byla i Sohee, nemohl by si stěžovat už vůbec.
Jenže ona seděla u jejího stolu a podle všeho pracovala na něčem do školy.
Jako vždy.
"Sohee..."
Nejradši by ji teď měl u sebe. No ona ho sotva vnímala, nijak mu neodpověděla, ani se na něj nepodívala.
"Sohee?" zkusil to znovu. "Pojď ke mně."
Celý ty tři dny bez ní byly úplně na nic a teď, když nemusí ani do práce, si ho nebude všímat?
Možná, že dál rozhovorem nepokračovali, že se ani nedozvěděl o jejích kostlivcích ve skříni, ale o to víc ji chtěl mít vedle něj.
"Minutku."
Na nějakou její minutku jí mohl kašlat.
Přesunul se na samý kraj postele a natáhl se po židli, na níž seděla a vzápětí si ji díky kolečkům zlehka přitáhl k sobě.
"Yoongi, musím to dokončit."
"Zítra je taky den a já jsem přece důležitější."
Víc se ji už nesnažil nijak přesvědčovat, jen sevřel její boky ve svých dlaních a posadil si ji k sobě.
"Nebo snad nejsem?"
"Samozřejmě, že jsi."
"Tak kašli na ty úkoly a věnuj se mi."
ČTEŠ
TWO WORLDS | myg
Fanfic"Žiju díky ní v představě, že je zničehonic všechno růžové, ale i přesto si v hloubi duše moc dobře uvědomuju, že realita je úplně jiná. A že jednou to přestane fungovat." Dva odlišné světy. Světy, které se v jednom krátkém okamžiku osudově střetly.
