I přesto, jak se celý večer vyvinul, tak ji doprovodil domů. Nebyla mezi nimi zrovna ta nejlepší atmosféra, ani být nemohla, no nechat Sohee jít domů třeba právě s Taehyungem, to tedy opravdu nehodlal.
"Nechceš... Ještě zajít ke mně?"
Yoongiho její otázka překvapila. Nebylo zase tak pozdě, ale taky si nebyl jistý, jestli zůstat u ní je vůbec dobrý nápad.
Dost toho vypil a věděl, že stačí málo a bouchne. Neovládl by se a neskončilo by to nejlíp.
Dokáže jí ale někdy říct ne?
Dost o tom pochybuje.
Překvapivě se ale nehádali. Ani nic neřešili, nehrabali se ve svých problémech a neshodách. Po dlouhé době usínali vedle sebe a Yoongi si v ten moment nemohl na nic stěžovat.
I když... ráno bylo to, čeho se obával.
ČTEŠ
TWO WORLDS | myg
Fanfiction"Žiju díky ní v představě, že je zničehonic všechno růžové, ale i přesto si v hloubi duše moc dobře uvědomuju, že realita je úplně jiná. A že jednou to přestane fungovat." Dva odlišné světy. Světy, které se v jednom krátkém okamžiku osudově střetly.
